Jsem brána do naděje

Jsem brána do naděje

18. 10. 2014

V nohou pevná zem
a v mysli těžká skála,
cesta za sluncem
svůj závod nevyhrála,
na rtech sladký med
a příchuť divně slaná,
krásná napohled
je touha nezoraná.

Mizí pevná zem
a v duši svítí bílá,
nebe pod mrakem
a noc se roztočila,
klesá zemská tíž
a objetí se chvěje,
přistup ke mně blíž,
jsem brána do naděje.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Vladka Steinová
Krásné a výjimečné!
Jana Šenbergerová
Každá tvoje báseň novým pohledem na staré známé pravdy, zatímco já už jsem jen schopná dokolečka se opakovat. Tvé verše čtu bez dechu (naštěstí jsou krátké) a nedostává se mi slov, zatímco ty umíš vyslovit nevyslovitelné.
Jiří Libánský
A pak že už nevíš co psát ty studnice bezedná. Láska má miliony podob a úhlů pohledu. Věřím, že je dokážeš odhalit, prozkoumat a nádherně popsat všechny. Skvělé. (y)
Jitka Chodorová
Já nějak nevím,co psát,jako vždy je to nádhera!
Olga Štolbová
Milá Zuzko, setkání s tebou je pro mě také brána do naděje. Pokaždé se už předem se těším jak si spolu pěkně popovídáme. ***