Technický unikát
jménem Baťův kanál

Technický unikát
jménem Baťův kanál

16. 10. 2014

Baťův kanál je známým turistickým místem spjatým s řekou Moravou. Ročně jej navštíví desetitisíce lidí, kteří se po něm plaví na loďkách i hausbótech. Jedinečná technická památka protínající malebnou krajinu Zlínska ale původně nesloužila k rekreaci. Byla vybudována pro závlahu okolních oblastí a přepravu hnědého uhlí. Od zahájení stavby průplavu uplyne 16. října 80 let.

Důmyslná stavba

Vznik díla inicioval a z velké části financoval Jan Antonín Baťa, majitel známé obuvnické firmy, který potřeboval levně přepravovat hnědé uhlí do svých závodů v Otrokovicích (tehdejším Baťově). Stát zase poskytl nemalé příspěvky na produktivní péči o nezaměstnané, kterých na kanále pracovalo v době hospodářské krize až 1500. Veškerá stavební činnost byla ukončena na podzim roku 1938.

Provoz na Baťově kanálu byl zahájen 2. prosince 1938. Plavební cesta začínala v otrokovickém přístavu a končila u Rohatce překladištěm lignitu. Transfer zajišťovaly 36 metrů dlouhé nákladní čluny, tažené koňským potahem, traktorem a také vlečnými remorkéry. Překonání celé trasy, oficiálně nazývané "průplav Otrokovice – Rohatec", trvalo za ideálních vodních podmínek přibližně deset hodin.

Součástí kanálu bylo také 14 různě velkých plavebních komor, které překonávaly výškový rozdíl 18,2 metru. Dále dva pomocné jezy (na Veličce a Radějovce), 23 silničních a hospodářských mostů, sedm lávek, dva sklápěcí mosty, jeden zvedací most úzkokolejné dráhy a další. Z těchto stavebních prvků se ale dochovaly jen některé.

Plavebnímu a závlahovému účelu sloužil Baťův kanál jen krátce. Koncem války jej poškodila ustupující německá armáda a s nástupem komunismu začala lodní doprava stagnovat. Vodní cesta chátrala až do poloviny 90. let, kdy se za finanční podpory místní a státní správy a EU stala rájem turistů evropského formátu.

Turistická atrakce

Mezi využitelné vodní cesty se průplav opět zařadil zákonem o vnitrozemské plavbě z května 1995.

Turistům kanál poprvé posloužil v roce 1996, tehdy se po něm projelo 5000 lidí. Loni to bylo na 70 tisíc zájemců. V roce 2005 vzniklo Sdružení obcí pro rozvoj Baťova kanálu a vodní cesty na řece Moravě, jehož cílem je obnova a rozvoj průplavu pro účely turistického ruchu. Mezi nejdůležitější aktivity patří budování infrastruktury, jako jsou cyklostezky nebo přístaviště, ale také značení cyklostezek.

Trasy pro milovníky jízdy na kole podél Baťova kanálu se v posledních letech těší velkému zájmu. Cyklostezky vedou od Uherského Ostrohu po Kroměříž, ročně se po nich projede asi 250 000 lidí. Nové úseky cyklostezek se stále otevírají.

Baťův kanál vede po řece Moravě z Otrokovic do Skalice, trasa v současnosti měří 53 kilometrů. Polovina trasy vede řečištěm řeky Moravy a polovina úzkými, uměle vyhloubenými kanálovými úseky. Novinkou letošní turistické sezony bylo například otevření lanového centra přes řeku ve Veselí nad Moravou, opravený skatepark nebo zrekonstruovaná loď Danaj.

Autor: Redakce Zpět na homepage
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zdeňka Vítková
bydlím nedaleko,ale ještě jsem tam nebyla, Na jaře , či v létě, jak to půjde , určitě to i s vnukem napravím.Když vyjde počasí, musí to být nádhera hlavně pro nás, fotografy amatéry
Libuše Křapová
Oprava - jeli jsme lodí ze Spytihněvy do Otrokovic.
Libuše Křapová
Bydlím nedaleko, byli jsme tam s mým nynějším manželem na výletě - z jedné zastávky lodí (Otrokovice - Napajedla), zpět podle vody k autu na kole. Byl podzim, svítilo sluníčko, trochu vítr, padaly na nás ořechy, prostě romantika se vším všudy. Takže doporučuji všem. :-)
Olga Štolbová
O Baťově kanálu jsem do teď nevěděla vůbec nic, jen to ,že je na Moravě. Díky za tuto informaci, pro mě opravdu zajímavou.