Chalupy

Chalupy

24. 10. 2014

Když jsem byla dítě, jezdila jsem na chalupu k babičce do Lomů u Konstantinových lázní. "Po žních mi dejte děti", říkávala babička. Sjelo se nás tam kolem deseti. Kluci spali na půdě, děvčata v podkrovním pokoji. Každý dostal na starost nějaké zvíře a staral se o ně.

Mívala jsem kozu, někdy krávu. Vodila jsem je po krajích lesa na chutnou travičku a lístečky keřů. "Vždyť ta koza kouká jako boží umučení", spráskla ruce babička. Koza se dívala drze. Pravda je, že jsem s ní slítala celé okolí. Tak raději na louku s ostatními, kde si po pastvě lehla a v klidu přežvykovala. Těch her a lumpáren, co jsme s bratránky vymýšleli! Jak jsme se na sebe těšili a jak hezky spolu vycházíme.

Po vzoru babičky pořádáme "chalupy". Svoji nemáme, půjčujeme si je. Vnoučat máme jako smetí. První várka na půjčených chalupách od příbuzných. Jak nás přibývalo, nestačily. Hledáme je na internetu. A včas. Chalupa skončila-  ať žije chalupa!

Musí být hezká, ne moderní -děti si uvědomí, jak se žilo dříve. Prostorná, nejlépe se stodolou (na víkend se sjíždějí i rodiče). V hezkém a zajímavém kraji, což v u nás není problém. Všude je tak hezky! Oplocená zahrada je důležitá pro našeho psa Vendu, abychom ho nehledali stále na vsi.

Hlavní je vařit, péct a smažit. O ostatní se postarají vnoučata. Mají služby jak na táboře, vymýšlejí zábavu a i výlety. Vždyť jsou jak stupínky. K těm starším se přidávají i jejich přátelé. Je pravda, že to děláme hlavně proto, aby se z tolika líhní všichni znali, měli se rádi a pomáhali si. Rodina musí držet pohromadě. Tak jsme poznali s nimi okolí Lipna, Českého Krumlova, Kdyně, Slavonic, Konstantinových lázní, Blatné, Železného Brodu a Litoměřic.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
TÉMATA
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zoja Sedláčková
U nás na chalupě to v létě taky začíná být jako malý tábor, jak se rodinky rozrůstají. Ale jako dítě jsem to nezažila. Oba rodiče byli sami, mamka jedináček a otcovi bratra zavraždili 2.5.1945 v Terezíně. Ale už se sestrou a jejími syny jsme takhle společně jezdili a teď organizuje větší rodinné setkání dcera vždy v adventním čase.
Jana Šenbergerová
oprava: ...a tety...
Jana Šenbergerová
Je fajn, když se takhle mohou sbližovat bratranci a sestřenice. Moje vnoučata v chalupě vyrůstají, za mnou jezdí do paneláku a myslím, že se jim to moc líbí. Teď tu byla čtyři dny, Počasí jim přálo, tak byla celé dny venku. Všechno může mít svůj půvab. Já neměla kam jezdit, ale vyrůstala jsem ve vilové čtvrti v rodinném domě se zahradou a do přírody to bylo, co by kamenem dohodil. Venku jsem byla mnohem raději než na zahradě pod bystrým dohledem babičky. O nedělích se scházeli strýcové a tedy na kafe a bábovku vždy u některého z nich. To jsem z domu vždy prchala. V dětství a mládí jsem po rodinných sešlostech vůbec netoužila. :-) Teď jsme od sebe moc daleko.
Hana Rypáčková
Myslím, že venkov dětem z města chybí.Na chalupě nesedí u počítače, ale jsou stále venku .Někde na chalupě není ani signál a telefonovat běháme na kopec.Ještě, že nemáme všichni stejného operátora .Díky tomu se přeci jen dovoláme.
Zdenka Jírová
To je báječné, také mám vzpomínky na prázdniny u babičky, kde jsem s bratrancem lítala celé dny po okolí, poctivě jsme kradli třešně a lusky, a hráii si s ostatními dětmi na četníky a na zloděje.
Eva Mužíková
Vnoučat a dětí jako smetí.... Moje rodina se takto scházela, dokud byla naživu naše maminka. Jezdilo se na chalupu mé sestry, kde " babička Fany" vládla svojí rukou hospodyně. My všichni jsme se rádi přizpůsobili. Odchodem maminky odešlo i to nádherné chalupářské kouzlo.
Růžena Antlová
Pěkná šťastná rodina moc ti ji přeji
Alena Vávrová
Hani, máte zavedenou moc pěknou rodinnou tradici. Ať vám dlouho vydrží!
Olga Štolbová
Hani, krásné vyprávění a zajímavý nápad. I když si myslím, že by se naší rodině nepodařilo setkat se v určený čas na jednom místě, moc by se mi to líbilo.
Lidmila Nejedlá
AŤ koukám jak koukám, žádnou babičku tam nevidím. Jen samé sympatické mladé lidi a děti. Hodně zdraví celé rodině a hlavně Vám.
Soňa Prachfeldová
Moc milé vyprávění, je to fajn, když se takhle sejdete, jste si i vzácnější, my bydlíme všichni blízko sebe, takže to setkávání je ustavičné a nemá to samozřejmě už to pravé kouzlo.
Vladka Steinová
Paní Hanko, moc hezké vyprávění.Také mám vzpomínky na malý domek a hodnou zlatou babičku.