Radostný návrat do současnosti

Radostný návrat do současnosti

19. 11. 2014

Restaurace naproti obchodu s drahými parfémy opět změnila majitele. Důchodce Fanouš Hovorka, takto ostraha prodejny, zpozoroval nebývalou stavební aktivitu. Ještě nežli stačil postřehnout, že jeho přestávková půlhodinová radost v těchto prostorách končí, seznámil se s faktem způsobem sobě vlastním. Šel jednoho dne na přestávku a překvapila jej fošna, položená na schodech. I postupoval do hospody po deskách a hlasitě nadával. Mířil do "své“ restaurace na služební pivo. Otevřel dveře a byl překvapen prázdným lokálem, absencí číšníků a přítomností zedníků!

Restaurace vykročila tím správným směrem. Na rohu se objevila neonová reklama STEAK HOUSE, doplněná kravskou hlavou en face. Kravská hlava zvěstuje, že jsme v teritoriu hovězího masa. Očekává se příliv cizinců ze zemí, kde steaky jsou národním pokrmem a muslimové přece nebaští vepřové. A tu Fanoušovu mysl osvítil geniální nápad. Rozezná se kravská hlava nakreslená zepředu od hlavy vola?

Nutno tento fakt konzultovat s odborníkem. Hlavu vola v bílém okruží by bylo možno použít na reklamní samolepky. Stačilo by je v restauraci odcizit a posílat na různé adresy vybraných osob. Také by mohla jednoho krásného dne zmizet ta neonová reklama. Dala by se použít k ozdobě nějaké budovy, kde sídlí zbytečná instituce. Všechny tyto úvahy se prohánějí hlavou hlídače odnaproti. Nejvíce jej ale zaujala zbrusu nová krémová fasáda. Stará restaurace ji měla celou znehodnocenou čmáranicemi sprejerů, které prezident lidumil kdysi prohlásil za umělce. A světe div se! Už čtrnáct dnů skvěje se fasáda čistotou!

Fanouš se chystá navštívit restauraci. Vyhledá nového majitele a položí několik otázek. Zeptá se na případnou emisi samolepek, pochválí podnikatelský záměr a otáže se, jakým zázrakem dokázal, že mu novou fasádu dosud nikdo nepočmáral. Nabídne že by třeba čas od času v nočních hodinách a za úplatu, brouzdal ulicí a hlídal fasádu. Nebylo by to poprvé. Stěnu hotelu Internacionál hlídají příslušníci jeho agentury každou noc v rámci ostrahy parkoviště.

A život jde dál. Rušnou ulicí se pohybují pořád stejní lidé. Jednou za den se plouží tam i zpět důchodce opatřený dvěma berlemi a ruksakem. Sune se pravidelně za každého počasí. Je přesný. Daly by se podle něj seřizovat hodinky. Osmkrát za den prochází rychlým krokem bezdomovec klasický a jeho odrůda bezdomovec elegán s deštníkem. Ulice žije svým životem a hlídač pozorovatel si krátí chvíli sledováním cvrkotu venku za výlohou. Musí ovšem dávat pozor, aby jej při pozorování nepřistihla paní vedoucí a nedostala příležitost oslovit jej pátým pádem: "Pane Hovorko, copak vidíte ,venku´ zajímavého?“

Najednou se něco stalo. Cestou ve vlaku nezaslechl Fanouš v řeči mladých lidí ani jednou slovo vole! Když v podchodu špalírem cestujících prchal zloděj s ukradenou kabelkou, podrazil mu jeden mladík nohu. Nežli se darebák stačil zvednout, byl na něm hrozen lidí až do příchodu policie. Důchodkyně na nemocných nohou se slzami děkovala a mladí lidé ji vyvedli po schodišti do nádražní haly. V prodejně s bagetami likvidovala státní policie bandu zlodějů naprosto nevybíravým způsobem bez ohledu na jejich lidská práva. Místní ostraha se na to klidně dívala přes skleněné dveře, neboť soukromá agentura nemá žádné pravomoci. Fanouš sám několikrát v tramvaji odmítl nabízené místo a skoro se zlobil, že mu je někdo může nabízet. Ano, naše nová pětadvacetiletá demokracie má nějaké mouchy, ale v podstatě je u nás lid dobrý, jak tvrdil strážmistr Flanderka ze Švejka.

Fanouš je ale zachmuřen. Za chvíli už nebude na co nadávat. Tuneláři jako by nebyli. Chudobu vyřešily obchody s opotřebovaným zbožím značky Vše za čtyřicet devět korun. Párek v rohlíku lze koupit na každém kroku, pivo v supermarketu pořídíte za šest korun, ba i denní tisk je zdarma. Sprejeři jistě pochopili, že ničení fasád je zhovadilost a i když byli prohlášeni za umělce, že do galerií neprorazí. Mladí lidé začínají opět číst a dokonce využívají kromě automatů na mléko, téhož na knihy! Blýská se na lepší časy.

Při nástupu do služby najednou zpozorněl. Vytřeštil oči a tělem proběhla vlna radosti. Současnost se vrátila do normálních kolejí. Nic se nezměnilo.

Sláva! Krémová stěna nové restaurace je opět počmárána!

Můj příběh
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit


Zpět na homepage

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.