Je opět 17. listopad

Je opět 17. listopad

17. 11. 2014

Je opět 17. listopad. Tehdy mi bylo přesně 40 a dnes je mi o 25 let víc. Uteklo to, jak se říká, jako voda. A voda, která utíká, něco přináší a něco odnáší.

Ta moje "voda" mi během těch 25 let odnesla na věčnost několik přátel, lásečku, která se zdála být láskou, milá zvířátka, sdílející s námi domácnost, přinesla mi nové, asi životní zaměstnání, cesty do několika zemí, bydlení v Praze ve vlastním bytě, zájem o netradiční medicínu, nové přátele, ale i povodeň na pracovišti, loupežné přepadení, nechtěných pár kilo navíc a nečekané zdravotní problémy. Nepřinesla mi, narozdíl od většiny z vás, novou generaci v podobě potomků, takže někdy ani nestačím vnímat, jak dlouhá doba skutečně uplynula. Nicméně stačím vnímat, kolik se toho změnilo.

Je 17. listopad 2014, 11 hodin. Stojím v davu na rohu Spálené a Národní. Jsem tu, protože jsem nezapomněla a protože chci také dát najevo, že jsou věci, které se mi nelíbí. Dělám to s plnou zodpovědností, i když můj úsměv je při olíznutí rtů přece jen trochu slaný.

Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

Fotogalerie
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Bartošová
Z hromadných akcí, tísnění se v davu, mám zřejmě fobii, takže bych se asi nezúčastnila ani kdybych byla "Pražanda". Ale myslím, že pobouření , zklamání, lítost z vystupování a jednání lidí vedoucích náš stát musí pociťovat každý občan, nehledě na to, žije-li v Praze, nebo na venkově. Výstižně to vyjádřila paní Nejedlá v diskuzi u článku pana Rašky. Paní Pivcová, pokud jste držela červenou kartu, bylo to i za mne!
Olga Štolbová
Také jsem tam byla, dokonce velmi blízko Zuzky, i ty mládence na laně skoro nad hlavou, hledala známé, ale nenašla. Prošla jsem Národní třídou, došla k Národnímu divadlu a zpět. Slušní a svátečně naladění lidé, rodiny s dětmi. Jsem šťastná a pyšná, že sem patřím a že je nás opravdu hodně, určitě víc, než těch sympatizujících s naším ostudným a nevychovaným prezidentem.
Lidmila Nejedlá
Ano Zuzko, tvůj článek je hezky napsaný, bez zášti. Já jsem tam nebyla, protože jedna červená karta by mi nestačila.
Tomáš Horáček
Také jsem se právě se vrátil jako příšerný Klement Gottwald z Hradu, respektive z Národní a Albertova. Pan prezident republiky to tentokrát nedal.