Můj nejsilnější zážitek roku,
který mohl být i posledním

Můj nejsilnější zážitek roku,
který mohl být i posledním

4. 1. 2015

Jsem tu mezi vámi sice krátkou dobu, ale i myslím si, že všichni, kdo četli moje příspěvky, nebo sledovali občas moje diskusní připomínky, či soutěžní video, došli k názoru, že mám velký smysl pro humor. A nejen to, dokáži si udělat legraci i ze sebe samé. Tento můj příspěvek nedoporučuji číst lidem s vysoce morálním pohledem na svět, ale těm, kteří se chtějí tak trochu pobavit. Dovolím vám nakouknout do svého soukromí, neboť příběh který se mi opravdu stal, se stane jednou za život.

Vzhledem k tomu, že žiji již dlouhá léta sama, vyslyšela jsem rady jedné mé kamarádky, abych se začala tak trochu rozkoukávat po nějakém vhodném protějšku.. Evi, mám pro Tebe objev, pravila tato dobrá duše, takhle brzo v předjaří. Jelikož to byl náš společný známý, ke kterému jezdila tato moje kamarádka na služební cesty, dostala nápad, že mne vezme jednou s sebou.

Po nutném pracovním jednání nás "lapaný" objekt pozval na oběd a k mému překvapení vyslovil přání, abych příště přijela opět i já. Juchů, že bych zaujala? No, pravda je, že jsem ze sebou tenkrát udělala vše možné i nemožné, oblečením počínaje a zkrášlovacími úpravami konče. (Byla to tedy fuška, ale výsledek jak vidno přinesl ovoce). Ke všemu jsem se snažila co nejméně zasahovat do diskuse, abych nepůsobila trapně, neb stavařina není jaksi moje silná parketa. František byl totiž stavař a pro firmu kamarádky zpracovával nějaký projekt.

Ale abych trochu popojela, po třech společných návštěvách, kdy jsme si stále vykali, přijel František na návštěvu do mého bydlište, tentokrát jsme kamarádku pochopitelně vyřadili ze hry. Krátce před velikonočními svátky jsem dostala KONEČNĚ pozvání já, abych přijela na návštěvu. "Projdeme se městem, zajdeme na večeři a pak se uvidí," pravil František, který mi byl den ode dne sympatičtější. Nejenže byl nejméně o hlavu vyšší nežli já, ale velmi mi imponovalo jeho nenucené chování. (No, to jsem ještě netušila, do jakého království mne zavede, neb jsem jako nejedna z žen i na ty HMOTNÉ STATKY). Takže v pátek odpoledne jsem pečlivě připravená nasedla do svého Peguota 306, abych skoro za tmy dorazila na stanovené místo, hnána očekáváním věcí příštích.

Po avizované procházce vyrážime do nedaleké, prý vyhlášené, restaurace na tu slíbenou večeři. Problém, nevařilo se, měli nějakou poruchu v kuchyni. Takže nabídka dne se smrskla na  tlačenku s cibulí, utopence, či studenou sekanou. (Proboha, jen tu cibuli nééé, nejenže je to cítit z úst, ale ty další následky). Zůstali jsme u sekané. Tak a jelikož hodiny pokročily, nastal čas návštěvy Františkova útočiště. Vila jako na Bertramce, všude obrazy, dřevěné obložení, spousta květeny, připadala jsem si tam hrozně malinká. Uvelebili jsme se na barových židličkách, probírali " jak šel život", abychom si asi okolo jedenácté konečně potykali. No, konečně mne František políbil. To byla doba říkám si. Krátce po půlnoci na mne dolehlo spaní, což František považoval za pokyn k tomu, aby pravil: "Půjdeme si lehnout Evinko, co Ty na to?" Jejda, je to tady, kdyby řekl, půjdeme spát, ale tohle, to je všeříkající, z toho nevycouvám?

Po nezbytné návštěvě sociálního zařízení, mne vede halou k malinkým dvířkům. Po jejich otevření koukám na uzoučké schůdky, vlastně spíš žebřík, někam do nebes. "Když jsem toto projektoval, říkal jsem si, žena, která zvládne tento výstup, zaslouží si moji nevýslovnou péči," pravil František. Vylétla jsem nahoru jako veverka. Tam v podkroví jediný kus nábytku - velké letiště s mnoha polštáři a polštářky. Sedla jsem si do rohu, kolena až k bradě a očekávám příchod mého idola. Šachtou se za chvilku vznesla nádherná "chlapská" vůně a za ní v celé své kráse František. Není třeba líčit detaily, Vanda by to nazvala "obnažováním nitra." :)

Po nezbytné prohlídce motýlů nastává okamžik opustit podkroví a jít s ještě trochu poupravit do koupelny. František lezl napřed a já, v rouše Evině za ním. Kouknu do šachty pod sebou, vidím osvětlené parkety v hale a nevím, co mi to v mozku přeskočilo, šlápnu na první schůdek a hned na tu podlahu. V tom okamžiku jsem proletěla tou šachtou, která byla obložená hrubými palubkami, jedou stranou těla jsem drhla o devět schůdků, zadnicí a zády o tu stěnu. Rána, ležím na zemi a říkám si "žiju, jsem celá?" Nade mnou stojí nahý František, nechápe, co se stalo a když oba zjistíme, že to mé staré kosti přežily, začneme se oba této situaci nehorázně chechtat. V koupelně jsem se z toho šoku trochu vzpamatovala, ale když se teplá voda dotkla mého pozadí, to byl teda zážitek. Od ramen až dolů jsem byla sedřená, všude spousta maličkých třísek, místy i tekla krev.

JEDU DOMŮ, tady nemohu takto zůstat, trvám na svém. Dohodli jsme se, že počkám do rozednění, aby byla cesta bezpečnější. Vypodložená všemi možnými kusy gázy, která se v domě našla, vyrážím domů a rovnou za Jiřinkou. Přiznám se, že jsem se v duchu stejně těšila, až jí budu vyprávět, jak dopadlo mé první rande. Proboha Evčo, jak to vypadáš, jedeme na pohotovost! Dnes slouží náš obvoďák, ten z Tebe bude mít radost. Také měl, nejdříve pracně sejmul přilepenou gázu, pak vyndaval jednu třísku za druhou, aby na závěr natřel moje "šrámy lásky" takovou tou zelenou strašně pálející desinfekční tekutinou. Že se líčením mého zážitku pobavil a patřičně komenoval případné možnosti následků pádů "stařenky" na tvrdou zem, nemusím dodávat.

Tři týdny jsem chodila barevná jako kraslice, děkovala několikrát andělu strážnému, že stál tenkrát při mně a ještě dlouho a dlouho jsem vzpomínala a "byla pyšná" na svůj nějvětší zážitek roku!

 

Co jste zajímavého zažili v letošním roce? Byli jste svědky nějaké vtipné příhody? Prožili jste nějaké osudové setkání či situaci? Popište váš nejsilnější zážitek roku 2014 formou příběhu či jiného literárního útvaru. Autor nejlepšího soutěžního příspěvku získá mobilní telefon. Více informací najdete zde.

Zážitek roku 2014
Hodnocení:
(5 b. / 1 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Eva Balúchová
Určitě to nebylo příjemné zakončení schůzky,ale pobavilas s příběhem kamarádku,doktora a nás :-)) Určitě se na tebe ještě štěstí usměje.
Radovan Cakl
Teda Evčo, Ty jsi éro. Tohle by mne nikdy nenapadlo, když jsme se poprvé setkali na přehlídce v Liberci. Ale jak Tě postupně poznávám, tak Ti to s chutí věřím. A nevzdávej to! :-)))
Jana Šenbergerová
Tak to by byli Bakaláři k popukání. Moc by mě zajímalo, jestli to František považoval za "nezvládnutí výstupu", přestože šlo o nečekaně rychlý sestup, či lépe spad. :-))
VANDA Blaškovič
Eviko, super, ještě nyní se směju...jsi bezva ženská. Máš inteligentní humor a rozumíš legraci. U vás se dokáže lísat snad jen Bertík nebo ani ten ne? Jo a chrań si své nitro ...:))...pro pana zemitého...:))
Marie Novotná
Pro někoho k smíchu,ale nechtěla bych být v ten moment v tvé kůži.Sjela jsem po schodech ve stodole,tak mě seno,,podrželo",ale bolest....auu,auu.Moc hezky sepsané.A kdy bude pokračování ?
Alena Tollarová
No Evo počkej. To jako chceš říct, že to rande bylo první i poslední? Přece v Tvém bytě by se tohle stát nemohlo! :)
Hana Rypáčková
Chichichi.......

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.