Josef Kemr: výtečný herec,
kterému nechyběla odvaha

Pan Kemr byl nejen vynikající herec, ale velmi skromný člověk a osobnost.Měl příbuzné-sestry Kemrovy- v jedné vesničce u Kladna, kde jsme několik let bydleli a tak jsem jako malá holka p. Kemra jednou zahlédla. Byl nadaný hrou na strunné nástroje. Rolí vytvořil nespočetně a zanechal nám opravdu skvělé kulturní dědictví. Nejvíce se mi líbil v roli Tuláka ve hře Ze života hmyzu na divadle, z filmů pak v roli učitele Smích se lepí na paty s p.Brodským a v Chalupářích. Životní a krásnou roli vytvořil v Malostranských povídkách v režii p.Háši. Pana Rybáře v povídce Hastrman z r. 1984 zahrál tak dokonale a přesvědčivě, že i pan Neruda by byl velmi spokojen.

Josef Kemr byl jedním z nejvýraznějších herců své generace, otevřeně se hlásil ke své víře. Měla jsem ho a mám moc ráda ve filmech, kde hrál.

O víkendu jsem viděla asi 9 let starý medailon Josefa Kemra a musím říct, že na konci mi tekly slzy, protože k filmu o Zdislavě, kterou hrála M. Steinmasslová, s ním dotočili scénu, která jim scházela, v nemocnici na smrtelné posteli. Umírající zahrál umírajícího. Bylo to hrozně silné. Pan Kemr, i když k stáru působil velice excentricky (vzpomeňte na Já jsem tvé stáří - s Michalem Kocábem), byl člověk nesmírně laskavý a láskyplný. To řekla i jeho pozdější žena, že teprve s ním, který ji tak obrovsky miloval a doslova opečovával, si připadala jako žena. Ale lidé mu nerozuměli a dost se ho stranili.