Dubnový výlet na Petřín

Libore, děkuji za milý komentář, jsem zvykla psát po tatínkovi, mám několik cestovních deníků a pokud jsem tady doma v Praze , píši vše hned. I mne mnohé zdejší články obohacují, a je radost je číst. Ty Vaše články tady rozsvítily Vašim laskavým a vtipným humorem, který občas Středopevropanům chybí. Dobrá nálada je báječná většinou, když si přečteme něco pěkného anebo vyplodíme něco ze svého zážitku.

Moc krásné a poučné počteníčko, ať již píšete o Austrálii nebo Praze. Na Petřín jsem, stejně jako pan Libánský, také chodíval randit a muckat se na lavičce s nejhezčím výhledem na světě jako bonus. V restauraci Nebozízek jsme měli maturitní večírek. Kupodivu si pamatuji všechny detaily, i přes nějaké to víno...

Paní Aleno, nic se neděje.... spíše mi je líto, co prožíváte. Zažili jsme to také .... pejskové jsou součástí rodiny, přejte mu klid...... a držte se.

Jé paní Šorejsová to se omlouvám,měla jsem za to,že to napsala paní Vanda.Jsem nějak splantaná,máme nemocného pejka,tak špatně spávám.V pondělí jej půjdeme uspat,tak to těžko nesu.Omlouvám se.

Paní Aleno, promiňte, ale dvakrát oslovujete někoho jiného, než autora článku. Vzhledem k jejímu komentáři, článek a výšlapy jsou mé, ale nic se neděje, je to trochu popletené !

Díky Vando,Vašim vyprávěním jsem se vžila do Vašich výšlapů jak na Ještěd,tak na Sněžku.Je to ostuda,ale na Petříně jsem nikdy v životě nebyla,ani Prahu neznám.Ale Vašim poutavým vyprávěním jsem ji poznala i na tom Petříně i na rozhledně jsem vlasně tedˇ byla.Byla to nádhera i počasí se mi vydařilo.Prohlédla jsem si z venku památkové chráněný dům Vašeho kamaráda a poslední pohled na Prahu a vracím se zase zpět na Moravu.Nádherný výlet. Jen piště dál Vaše skutečné příběhy, ve kterých se vžívám do situace,jako kdybych tam momentálně byla. A jsou mi známé a blízké díky Vando

Tato ilustrační fotografie pana Rašky má pro mne obzvláštní kouzlo! Abyste tomu rozuměli. Ten okrový baráček pod Petřínem s bílým komínem je dům mého kamaráda. Celoživotního kamaráda. Dům je památkově chráněný. Má šindelovou střechu. Poloha je snad nejkrásnější v Praze. Ze zahrady i domu je opravdu neuvěřitelný pohled na Prahu a na Hrad. A víte, co je docela legrace? I z místnosti, kam chodí i císař pán sám, se můžeme kochat pohledem, za kterým se do Prahy sjíždí skoro celý svět…)… trochu směšné, veselé, nezvyklé ale pravdivé a opravdu nezapomenutelné!

Návštěvu Petřína lze spojit s návštěvou Hradčan, je to hezká procházka.

Ty procházky po Petříně za vlahých večerů ruku v ruce s dívčinou, když mám pocit, že celý vesmír byl stvořen jen pro tuto chvíli... ach jo.

Nebyla jsem ještě vůbec na Petříně, určitě to musím napravit. Hanko ´díky za připomenutí !