Tvrdý kritik fašismu Josef
Čapek zaplatil daň nejvyšší

Tvrdý kritik fašismu Josef
Čapek zaplatil daň nejvyšší

10. 4. 2015

Malíř a spisovatel Josef Čapek, jehož život se tragicky uzavřel v koncentračním táboře Bergen-Belsen před sedmdesáti lety někdy kolem 10. dubna 1945, byl mužem mnoha talentů. Působil jako novinář, dramatik, jevištní výtvarník, věnoval se tvorbě pro děti, výtvarné kritice a teorii. Náleží mu významné místo v kultuře meziválečného umění a v myslích veřejnosti se nachází v nezaslouženém stínu mladšího bratra Karla, se kterým své síly nejednou umělecky spojili. 

Josef Čapek, narozený 23. března 1887 v Hronově v rodině venkovského lékaře a sběratelky lidového folkloru, byl stoupencem expresionismu a kubismu, členem Skupiny výtvarných umělců a sdružení Mánes. Společně s bratrem napsali mimo jiné prózy Zářivé hlubiny (1916) a Krakonošova zahrada (1918). Josef sám vydal eseje Nejskromnější umění (1920) či novelu Stín kapradiny (1930). S Karlem se také pustili do psaní divadelních her – Ze života hmyzu (1921) a Adam Stvořitel (1927). Josefa přitahovalo i jevištní výtvarnictví. 

Stál u zrodu umělecké skupiny Tvrdošíjní. Známé jsou i jeho dětské náměty, které pastelovými barvami vyjadřují hravost a dočasnou bezstarostnost. Malíř však měl i silné sociální cítění, které vyjadřoval v typických motivech z periferie měst i společnosti. Byl známým kritikem a teoretikem. 

Od roku 1921 se stal také redaktorem Lidových novin. Zajímaly jej vnitřní hodnoty člověka, základní otázky smyslu jeho existence a poznávání života kolem sebe. Střídal literární formy: eseje, lyrická vyprávění či filozofické úvahy. Čtenáře vedl cestami polemických dialogů, ve kterých jim dával možnost svobodné volby. V Kulhavém poutníku (1936) navozoval škálu úvah o podstatě bytí a smyslu umění. 

Na obavy z blížící se války Čapek reagoval karikaturami fašismu, jež vrcholily v obrazových cyklech Oheň a Touha. Za protifašistickou činnost jej zatkli hned na počátku války – 1. září 1939. Trpěl v koncentračních táborech v Dachau, Buchenwaldu, Sachsenhausenu a Bergen-Belsenu, i zde se snažil psát verše a malovat. Zemřel několik dní před koncem války, na tyfus při pochodu smrti.

Jeho tělo se nikdy nenašlo, symbolický hrob má na Vyšehradě. 

malíři
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
Zrovna jsem Honzíkovi minulý týden četla Pejska a kočičku.Umím ji nazpaměť.........:-)))A čekají mne Pohádky z kapes... V knihovnách jsou bratři Čapkové u každého na čestném místě, ne?
Zuzana Pivcová
Karel Čapek by vlastně skončil stejně, nebýt jeho úmrtí před příchodem Němců. Bylo známo, že se na něj chystali. Oba bratři byli mimořádně nadaní. Karel Čapek se dostal do povinné četby díky Matce a Bílé nemoci a mnoho dalšího také o něm nebylo vůbec známo (např. Hovory s TGM). A Josef Čapek, to ve škole zaznělo jen jako jméno.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.