Muškátové země

31. 5. 2015

Dost často navštěvuji příhraniční cizinu - Německo, Rakousko a další země. Hned v první vesnici či městečku vás zaujme upravenost, čistota a okna plná muškátů. Je to tam běžné, myslím, že se ani nemusí vyhlašovat soutěž "Vesnice roku" a podobně, prostě, lidé si váží místa, kde žijí.

Před mnoha lety jsem s dcerou byla na rekreaci u Berlína, chtěly jsme též navštívit Postupim. Jely jsme tam linkovým autobusem, vesnicemi. A pojednou dcerka vykřikla: Mami, to je hezké! A opravdu: Každá čekárna na zastávce byla vymalována krásnými obrázky (zřejmě dětmi z lidových škol umění). Rozsadily jsme se a při zpětné cestě si místa vyměnily, to, abychom obě ty krásné zastávky viděly.

A zastávky u nás? Však víme, škoda mluvit! Lidi, mějte aspoň ty muškáty v oknech, tam je - snad - nikdo nezničí.

cestování

Autor: Květoslava HOUDKOVÁ

Hodnocení:

(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jarmila Komberec Jakubcová 2.6.2015 08:10

Moc se mi líbí domy ozdobené truhlíky s květinami.A muškáty jsou snad nejkrásnější.V loňském roce jsem navštívila Belanské Tatry kde skoro na každém domečku byly květiny.Nejvíc mně ale fascinuje Rakousko kde snad není domeček, na které by nebyly truhlíky s květinami.Sama mám na všech oknech svého domečku truhlíky s begoniemi, muškáty a fuchsiemi.

Elena Valeriánová 31.5.2015 19:54

Též nostalgicky vzpomínám na naše nádraží nebo nádraží v nedalekých Zlatých Horách, ale i všechna ostatní, která zářila květinami.

Alena Tollarová 31.5.2015 18:22

Je pravda, že co se týče květinové výzdoby, tak i u nás už se leccos změnilo k lepšímu. Ale stejně, když jsme přejeli v noci hranice z Rakouska, poznala jsem i potmě, že už jsme doma. Pořád jsem tam u nich okouzlená a nechápu, jak je takový rozdíl možný.

Zuzana Pivcová 31.5.2015 17:37

Stejně jako Jana jsem byla zprvu ohromena z rakouských vesnic, plných květů. Ale máš, Květo, pravdu, že i v bývalé NDR byla hezky čistá a upravená nádraží i autobusové zastávky. Anonymita velkých měst dává příležitost vandalům všeho druhu a nikdo nemá potřebu se o společné veřejné prostory starat. Ukázkou toho je sídliště. Naše družstvo najalo na úpravu firmu, ale někde je prostranství před paneláky pěkná pustina.

Květoslava HOUDKOVÁ 31.5.2015 14:48

I naše malé nádražíčko už ani nádražíčkem není. Pokladna/čekárna už dávno mimo provoz, jedinou lavičku si nejdříve odnesli mladí do křoví - už prý ani tam není (zřejmě se byla přesunuta do něčí zahrádky). Je jen otázkou času, kdy spadne venkovní stříška a budeme čekat v dešti i zimě na 1 motorový vagonek = naše "zpomalené Pendolino" !!

Jana Šenbergerová 31.5.2015 13:23

Když jsem před lety vyjela poprvé na západ, byla jsem ohromena spoustou květin v každé vesničce i hodně vysoko v horách. Tak se mi kdysi líbila naše nádraží. Malá i velká byla samá květina. Výpravčí se snažili, aby to jejich bylo co nejhezčí. Dnes smutno pohledět, jak se z kdysi milých malých nádraží stávají ruiny.

Zpět na homepage Zpět na článek

Pozdrav!

Pozdrav, říkávala moje babička. Moje babička mi od mala vštěpovala - každého pozdrav, koho potkáš, ať je mladý, nebo starý. Hned je svět veselejší a lidé mají k sobě blíž. I když se lidé míjí třeba jen na chvíli.

Soňa Prachfeldová

Sicilské peklo na vlastní kůži aneb dovolená s Cháronem

Sicilské Syrakusy drží evropský teplotní rekord 48,8 stupně Cesia, který byl naměřen před dvěma lety. Jen o málo menší teploty tu zažíváme nyní. Jsme v italské Avole, vzdálené od Syrakus necelých 30 kilometrů. Přes den tu vystoupala teplota na 46,6 stupňů ve stínu.

Jan Raška