Stadion v Podolí: skvost
mezi českými koupališti

Stadion v Podolí: skvost
mezi českými koupališti

24. 6. 2015

Ačkoliv je v provozu už půl století a konkuruje mu řada modernějších akvacenter, nemá plavecký stadion v Praze-Podolí o návštěvníky nouzi. Denně projde jeho turnikety v průměru dva a půl tisíce lidí, kteří mají kromě krytého a venkovního padesátimetrového bazénu k dispozici například saunu, fitness centrum či tobogán. Provoz podolského areálu zahájily spartakiádní závody 24. června 1965. První zájemce z řad veřejnosti bazén přivítal o čtyři dny později. 

Podolský plavecký areál stojí v místě někdejšího vápencového lomu. Těžba ukončená v roce 1945 dala vzniknout zákoutí, jež je ze tří stran chráněné před větrem a zároveň po většinu dne vystavené slunečním paprskům. Zkrátka místo jako stvořené pro plovárnu. 

Ohřev vody lokomobilou

Z řady architektonických návrhů byl v polovině 50. let vybrán projekt akademického architekta Richarda Podzemného. Větru vanoucímu od nedaleké Vltavy postavil Podzemný do cesty zajímavě řešenou budovu krytého bazénu ze skla a betonu, s efektně řešenou střechou ve tvaru vlny. Ta má kromě estetické hodnoty i praktické využití – slouží jako tribuna pro 5000 diváků. 

Stavba plaveckého areálu na místě někdejší cementárny začala na podzim 1959 a již následující rok se v rozestavěném komplexu konaly plavecké závody. Jejich účastníci čelili podle pamětníků spartánským podmínkám: bazény totiž ještě neměly filtraci a o ohřátí vody se bez většího efektu snažily dvě lokomobily. 

Provoz v dostavěném areálu byl slavnostně zahájen koncem června 1965. Návštěvníci měli už tehdy k dispozici krytý padesátimetrový bazén (teprve třetí v republice po Žilině a Olomouci) a dva venkovní bazény se skokanskou věží. To vše, spolu s nezbytným zázemím, přišlo na 48 milionů korun. 

Koupání v zasněžené Praze

Podolí se rychle stalo oblíbeným cílem Pražanů, toužících po troše osvěžení ve městě rozpáleném letními vedry. Plánovaná kapacita tak záhy přestala stačit a dlouhé fronty před pokladnami byly běžnou realitou. Rekordní sezonu zažilo Podolí v roce 1973, kdy je navštívilo 2,3 milionu lidí. Každý den se tak na plaveckém stadionu vystřídalo v průměru 6394 lidí. 

Areál se proto postupně rozrůstal a svým návštěvníkům nabízel stále nové atrakce. V roce 1967 zůstal menší z venkovních bazénů poprvé otevřen i přes zimu. Co původně vypadalo jako šílenství, stalo se rychle tradicí: plavání ve 26 stupňů teplé vodě uprostřed zasněžené Prahy je jedinečným zážitkem. 

S ohřevem vody souvisí jedna technická zajímavost. Od poloviny 80. let je plavecký areál spojen potrubím se sídlem České televize na Kavčích horách. Tam studenou vodu z Podolí využívají k chlazení studií, načež ji – už vlažnou – vrací zpět, čímž vylepšují energetickou bilanci bazénu. 

Podolský bazén neslouží pouze k vodním radovánkám veřejnosti, ale byl i dějištěm řady sportovních událostí. Nejvýznamnější soutěží, která se zde konala, bylo v roce 1997 mistrovství Evropy Masters v plavání a skocích do vody. Sešlo se na něm 3255 plavců a 148 skokanů do vody z 32 zemí. Podolská voda zřejmě závodníkům svědčila, neboť padly tři světové a 59 evropských rekordů. 

Olympiáda, která nevyšla

Méně známou skutečností je, že na stadionu se mohly v minulosti konat ještě slavnější závody. Koncem 60. let se v Československu zrodila myšlenka kandidovat Prahu na pořadatelské město olympijských her v roce 1980. Pokud by k tomu bývalo došlo, konaly by se plavecké závody s největší pravděpodobností právě v Podolí. Invaze armád pěti zemí Varšavské smlouvy v srpnu 1968 však úvahám o pražské olympiádě učinila přítrž. 

I přes svou půl století dlouhou historii není podolský bazén nejstarším zařízením svého druhu v Praze. První krytý bazén v hlavním městě vznikl už v roce 1925. Vybudován byl jako součást Tyršova domu, sídla České obce sokolské a sokolům i veřejnosti slouží dodnes. Postupně přibývaly další bazény, kryté i otevřené. V listopadu 1999 byl v Praze otevřen první akvapark s velkým tobogánem – Letňany Lagoon. 

Zatím posledním přírůstkem na seznamu pražských bazénů a akvacenter je loni v červnu otevřený areál Jedenáctka vodní svět na Chodově. V prosinci 2012 se po více než dvaceti letech dočkalo dokončení také Aquacentrum Šutka na Praze 8. 

architektura koupání
Autor: Redakce
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dagmar Bartušková
Vando, myslím ve vodě, používáme i ty barevné žížaly.
Miroslav Štorch
Jako děti jsme bydleli v Podolí přímo u Vltavy a chodili jsme plavat do klasických dřevěných plováren spuštěných do řeky. Ať to byly Žluté lázně, které fungují dodnes, Modré lázně, Mlejnek nebo Podolská plovárna- ale ty měly krátké bazény. Pak se stavěl od r. 1959 Plavecký stadion, kde byly naprojektovány 50 m bazény venku i uvnitř a skokanský 30 metrový venku, kde se hrálo i vodní pólo. Jako kluci jsme tam chodili plavat do bazénů v noci na černo, když ještě neměl jeden bazén střechu. Hned vedle je budova Sokolovny, kam jsme chodili cvičit, a pak jsme se šli umýt a zaplavat si :-) Podolská vodárna je také hned vedle, tak čisté vody měl Plavecký stadión dost.
VANDA Blaškovič
Ájo, myslíš cvičení s hudbou v bazénu nebo "na suchu"? Také jsem v plavečáku předcvičovala aerobik....dávno tomu...:))
Dagmar Bartušková
Do Podolí jezdím plavat celoročně a to do venkovního bazénu. "Kryťák" využívám ke cvičení s hudbou. Obojí je prima. Tobogán funguje a venku je i nová výřivka. Plavu si, ani nevím jak- ne, plavu prsa.
Olga Štolbová
Kryté bazény miluju hlavně v zimě, do Podolí jsem chodila mnoho let, teď mám blízko do Letňan, tak využívám a plavu, a plavu...
VANDA Blaškovič
Nevím, zdali je ještě tobogán v provozu? Ale jedno vím jistě. Na jeho slavnostním otevření, kde se tobogán křtil šampaňským, jsem jela jako první oficiální návštěvnice.....měla jsem krásné nové modré plavky a bála jsem se, abych si je případně neroztrhla. Dopadlo vše dobře...na výstavbě tobogánu jsem se podílela jako zástupce investora. Kde že ty časy jsou???.....:))
Zuzana Pivcová
Na svou první návštěvu podolského bazénu si dobře vzpomínám, to jsem ještě bydlela v Týně a do Prahy jsme jezdily jen k příbuzným. Já, zvyklá jen na koupaliště a pak na Vltavu, jsem tam byla jak v "jiříkově vidění". Pak ale otevřeli moderní bazén v Budějovicích a tam jsem chodila tak 2x týdně. Ale bohužel jsem tam chytila plíseň na chodidlo. Dál už jsem vyzkoušela Eden, malé bazénky, třeba v Axe, a z těch moderních s atrakcemi pak Šutku na Praze 8 a samozřejmě ten u nás na Chodově, který mám 150 metrů od domu. :-)) Ten není moc přeplněný a dá se tam dobře plavat.
Hana Rypáčková
Hned od začátku jsme ho používali a kamarád /78/ tam chodí dodnes.Ten se povedl. Barandovský bazén jsem já už nezažila...

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.