Lásku na inzerát hledají
lidé už více než tři staletí

Nevím,snad na tutu tématiku máme každý jiný názor.V dnešní době mladí lidé mají tolik aktivit , možností a akcí,že jim není zapotřebí hledat někoho na seznamce,nebo si dávat inzerát..U starších lidí,kteří nemají tu možnost,tak proč ne?I když je tady riziko,že toho člověka neznáte a v místě bydliště by si nikdo o něj neopřel ani kolo.Jsou výjimky,kdy to lidem vyjde,jsou šťastní a to je účel .Lásku na inzerát všem kterým to vyšlo a ještě vyjde moc přeji.

Seznámení přes inzerát je úplně stejné jako každé jiné.

Hodně brzy v mládí jsem se přes Mladý svět seznámila s několika chlapci, ale to bylo jen tak na přátelství. V dospělosti - 27 let, než umřela maminka, tak pro klid její duše, že nezůstanu sama (ve skutečnosti jsem tím tajila vztah, který byl neperspektivní), jsem si dala inzerát na seznámení, ale nabídky to byly velmi nevábné. já jsem byla ještě projevem hodně holčičí a toto všechno už byli usedlí muži, většinou se závazky. Napsala jsem jednou, dvakrát, a jakmile maminka zemřela, hned jsem to zabalila, bez osobního setkání. Od té doby už nikdy inzerát! Čímž ale nechci říct, že jim nepřeji.

Taky k nim patříme.Naše seznámení mě přivedlo i k jakémusi "literárnímu"ztvárnění našeho příběhu /viz Prosím,seznamte se,Jiskření na internetu,Láska ON -LINE,Říká mi lásko/.

Pokud se sejdou seriozní inzerenti, je to dobré, leckdo to má pro zábavu a je třeba ženatý , vdaná. Když to vyjde, tak je to skvělé, moji známí se také takhle seznámili a klape jim to.

Zrovna jsem si s puberťáky povídala o významu dohazovaček.A ta přísnost rodičů....Nechápali to.

My se potkali na chatu nejmenovaného serveru. Ukázalo se, že to přes svou bizarnost bylo ideální místo k osudovému setkání. Jsme spolu pátý rok, a i když neustále poznáváme své neodhalené a často překvapivé stránky, jsme rádi, že se máme. Všem hledajícím přejeme stejné štěstí. I když nám zdánlivě nic nechybělo, ve dvou se to táhne líp. :-)