Poznej stáří

Poznej stáří

24. 8. 2015

Stáří se pozná docela dobře. Za prvé, vrásky a jiné svraskliny, za druhé je to slyšet - praskají klouby. Ale to je to nejmenší, čím se stáří začíná projevovat.

Všichni stáří poznáme, ale nesmyslně se k němu nechceme hlásit. Je zajímavé, že mladý člověk si vždycky myslí, že se ho stáří netýká. Zdá se mu, že je ta doba daleko, že se tím nemusí zabývat. Omyl! Každý by se měl na stáří připravit, aby ho tak moc nepřekvapilo. Stárnout se má důstojně. Nesmíme zpanikařit a musíme se začít bránit. No jo, ale ono to nejde!

Stáří však může být hezké, když se s ním smíříme. Oblékáme a chováme se přiměřeně a je z nás milá, hezká babička, která hladí pohledem i toho fracka, co ji málem shodil ze schodů, když se těžce belhala do tramvaje. "Chlapče, pustíš babičku sednout?," usmívá se babička a fracek odpoví, že ho to ani nenapadne. Babička zesmutní, opře se o hůl a statečně se snaží, aby neupadla.

Tak na tomto místě uděláme přestávku. Tady je opravdu něco špatně. Ale zajímá to někoho? Nezajímá. Chlapec se rozhlédne, jak byl okolím zaregistrován, protože si připadá statečně. Lidé středního věku se choulí do sebe a dělají, že jsou neviditelní. Nechtějí si s mládím nic začínat, protože mládí je silnější.

Statečný chlapec a ostatní mladí sedí a pilně esemeskují, telefonují a nevnímají. "Ti staří nás jenom  zdržují. Musíme být přece čerství do naší důležité práce." Staří lidé  s berlemi a holemi stojí nad mladými a v duchu je litují. Chudáci, musí těžce pracovat a vydělávat na naše důchody.

Pokud ještě chodíme křepce, radujeme se, protože můžeme chodit pěšky a dopravním prostředkům  se vyhneme. Držíme se se stařečkem za ruce a společně navštívíme hodného pana doktora. V čekárně prohodíme několik milých, zasvěcených slov o svých chorobách s ostatními staříky. Náš hodný pan doktor nám změří tlak, proklepe nás, napíše spoustu receptů, aby nás ještě chvíli udržel při životě a po zaplacení poplatků křepce vyběhneme do nejbližší lékárny, kde se rozšoupneme.

Spočítáme si, kolik nám zbude peněz z důchodu a do konce měsíce držíme hladovku. Ta nám určitě prospěje. Zpříjemníme si dny do dalšího důchodu tím, že jezdíme tramvají z konečné na konečnou,abychom se zahřáli. Jízdenky už platit nemusíme, protože jsme už věkem osvobozeni.

Nenudíme se. Večer máme milou návštěvu. Přichází náš mladý pan domácí a oznámí nám, že nájem se opět zvyšuje. Je nám ho líto, protože nemá ani čas zdržet se na kávu. Asi ví, že už nám stejně došla.

Jdeme spát a těšíme se se stařečkem na nový den. Bude prý svítit slunce a my si půjdeme vyhřát své staré kosti do parku. Ptáčkům nemáme co nadrobit, protože už jsme si všechno nadrobili do ranní bryndy. No co, stejně jim tady nechávají děti své svačiny, protože jim svačiny od rodičů nechutnají. Raději si zajdou za své tučné kapesné, koupit něco do "mekáče". Koukáme, jak jsou ty dnešní děti pěkně kulaťoučké. Chudáci ale zdraví nemají moc dobré. Právě si píchají takovou injekci. Asi léky. To je jasné, nemají čas jít k lékaři.Pořád se musí hodně učit, aby byly chytré.

Sluníčko optravdu hřeje, ptáčci zpívají a my se se stařečkem začínáme těšit na další den. Ó, JAK SE MÁME!

 

P.S.: Prosím, je to nadsázka, ne vlastní zkušenost. I když...

gerontologie stárnutí
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Olga Štolbová
Fakt to neberme vážně, ono na tom nic vážného není. Prostě stáří přichází, uvítejme ho důstojně, ale ne zas tak moc, raději s humorem. Buďme "eses"( spokojení senioři). Hani, dobré...*****
Hana Šimková
Víte proč píši o stáří s nadsázkou a dělám si z toho vlastně legraci? V tom mém psaní není přece vůbec smutek. Já se opravdu stáří nebojím a vlastně ho neberu vůbec vážně.
Jana Šenbergerová
K tomuto tématu se mi hodí slova: "Co jste vy, byli jsme i my. Co jsme my, budete i vy." A nic na tom nemění fakt, že je to výrok týkající se toho, že jsme prach a v prach se obrátíme. Kdo není schopen přijmout svůj věk, a to jakýkoliv, ten ještě nedospěl. Váš článek se mi líbí, nepostrádá nejen nadsázku, ale ani vtip.
Marie Foltýnová
Stáří beru jako samozřejmost.Je to běh života.Mládí a střední věk jsme si prožili,teď přišlo stáří.Hlavně k němu ještě zdravíčko a můžeme být spokojeni.Těším se na každý nový den.
Jarmila Komberec Jakubcová
Každý věk má svoje plusy i mínusy.Jsem ve věku kdy už nic nemusím, ale jen mohu. Už nehromadím žádné předmět ani věci, z cest si vozím jen vzpomínky a žiji jako kdyby každý den byl poslední. Prostě žiji přítomností. Minulost už neovlivním, co bude nevím a tak se snažím lidem okolo sebe neubližovat, aby na mně v dobrém vzpomínali. Jsem se svým životem spokojená a žiji šťastně.Mám skvělou rodinu a báječné přátelé, na které se mohu spolehnout. Co chtít víc.Ještě aby zdraví sloužilo a byl mír.
Zuzana Pivcová
Beru to, Haničko, jako Tvou další velkou nadsázku. Kdybys byla tím stářím opravdu tak zdeptaná, takhle čiperně bys neuvažovala. Když to všechno zdánlivě minusové vybalíš na jednom místě, pak se to "stáří" jeví jako jeden velký průšvih. Ale stárneme stále, nepřetržitě a pozvolna, a každá etapa žití je jedinečná a zajímavá. A myslím, že i tady alespoň částečně platí, že "každý svého štěstí strůjcem".
Lidmila Nejedlá
Proč mudrovat nad stářím? Proč hodnotit postoje mladých? Ať si mládí užijí, užívali jsme si ho také. Starost je čeká ve středním věku, až jim zestárnou rodiče. Proti přírodním zákonům nelze jít. A sem tam nevychovanec?! Doba se vyvíjí všemi směry, s klady i zápory. A kdo víc to chápe než my, senioři.
Vladka Steinová
Paní Hanko, místo dlouhého povídání jsem použila jako metaforu úryvek z písně "Stáří " Petra Hapky, nazpíval M.Kocáb a slova" Já jsem Tvé stáří, pozvi mě dál"... nádherně deklamuje pan Kemr.
VANDA Blaškovič
Hanko, hezky jste to napsala. Ale malinko bych Vám oponovala. Dá se prodloužit a hýčkat střední věk a tím stáří trochu zastrašit. Ale chce to zdraví + vlastní aktivitu. Nic není zadarmo. Inspirovala jste mne k napsání článku, dejme tomu s názvem: Moje mučidla a plážové oblečky...:) přeji jen slušné, mladé lidi v okolí...
Hana Šimková
Milá Vladko, stáří se neptá, vtrhne dovnitř samo a někdy i dost neurvale.Moc se s ním vyjednávat nedá i když ho nikdo nezve.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.