Soutěž Vtipnější vyhrává: 
Miliónový chlapeček

Soutěž Vtipnější vyhrává:
Miliónový chlapeček

15. 9. 2015

Mnozí z nás si velmi dobře pamatují na film „Lucie, postrach ulice“. Postrachem naší ulice byl miliónový chlapeček Aleš, ne nepodobný protivnému Osvaldovi z uvedeného filmu.

Mohli jsme si být jisti, že pokud se přes zahradu prodírá vyděšená kočka s přivázanou plechovkou na ocásku, tak je to určitě dílo chlapečka jménem Aleš, rád střílel vzduchovkou do dozrávajících jablek, nevím, jakým zázrakem vždy trefil ta nejhezčí. Jeho maminka o něm vždy říkala, že jejich Alešek je miliónový chlapeček, hodný, krásný, chytrý. A jeho táta se v hospodě při třetím pivu proloženém rumíky chlubil „můj syn je celý já“. Osazenstvo hospody obracelo svorně oči k začouzenému stropu, ale nikdo neodporoval. Alešův táta byl známý rváč a výtržník. I když by to nikdo vzhledem k jeho postavě nečekal. A takn aby Aleš dostál rodinné tradici, nenechal nikoho na pochybách, kdo je strůjcem velké většiny lumpáren a schválností na naší ulici.

V blízkosti naší ulice byl malý venkovský rybník, takový kačák. Tak se mu i říkalo - Kačák. Od jara do podzimu jsme tam mohli pozorovat, kachny, čírky, potápky a jinou vodní „drůbež“. Na zimu se ptáci stěhovali na řeku, rybník totiž pravidelně zamrzal. Uprostřed Kačáku je malý ostrůvek a na něm každé ráno tiše stojí jedna nebo dvě volavky. I když se přiblížíte úplně bezhlesně, stejně vás uvidí, máchnou obrovskými křídly a startují. Alešek si vymyslel pěknou zábavu, přikradl se co nejblíž, kdy volavky ještě v klidu stály, a zkoušel na nich své střelecké umění. Jednou tak leží na břehu a míří, když v tom ho popadne silná chlapská ruka za flanelku přesně pod límcem. Hajný, který právě šel na obchůzku revíru, kluka drží ve své mohutné tlapě a jak s ním třepe, tak s ním třepe. Alešek řve na celou vesnici. Večer to hajný vyzpíval jeho tátovi v hospodě. Ještě, že byl hajný pořádný chlap, Alešův táta bránil čest svého rodu, a i když byl hajnému sotva po ramena, vyskakoval jak čertík z krabičky, šermoval hajnému rukama v pěst před obličejem. Chlapi v hospodě měli divadlo. Všichni si mysleli, že konečně miliónový chlapeček dostal za vyučenou a bude od jeho kousků pokoj. A mnozí si přáli, aby od hajného nějakou dostal i jeho táta.

Netrvalo to dlouho, Aleš se z leknutí rychle vzpamatoval a jen si u rybníka dával větší pozor. To zrovna měly kachny mladé. Aleš se rozhodl, že ty malé kachničky odchytí. Několik dní je pozoroval. A přišlo to správné ráno. Kachna máma povídala „ Dávejte pozor, pěkně nožku vedle nožky a za chvíli jsme ve vodě“. Drobotina poslušně cupitala za mámou k rybníku. V tom se z úkrytu vyřítil Aleš, postrach naší ulice. Zřejmě nerozuměl kachní řeči. Kachna s leknutím vzlétla a přistála na vodě kousek od břehu, káčátka se rozprchla a upalovala nejkratší cestou k záchraně a do bezpečí za mámou. Aleš se už už po jednom natahoval.

V tom mu na mokré a kachními plkanci znečištěné trávě podjely obě nohy. Kluk vjel do rybníka jako nůž do másla. Hlavu zabořil do nánosu bahna. Když se vyštrachal na nohy, vypadal, jako by vylezl z jímky. Plival kolem sebe, vytíral si oči a řval na plné hrdlo, nejpotupnější však byla cesta domů. Co čert nechtěl, potkal snad všechny lidi z ulice. Bahno v rybníce bylo letité a pořádně zavánělo. Od té doby měl rybník svým otcem přísně zakázaný. Aleškův táta se hospodě nějaký ten den vyhýbal jako čert kříži. A v naší ulici, když se nějaké dítě po té památné kachní události zmazalo, dostalo se mu přirovnání, že vypadá jako Aleš, když lovil kachny v rybníku.

Toto povídání je celé smyšlené, podoba s živými lidmi je, zřejmě, zcela náhodná.

 

Vtipnější vyhrává - literární soutěž magazínu i60.cz. Úkolem soutěžících je napsat příspěvek (příběh, povídku, glosu), jehož téma vychází ze zveřejněných fotografií. Pravidla soutěže a fotografie najdete zde.

 


Vtipnější vyhrává
Hodnocení:
(0 b. / 0 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
VANDA Blaškovič
Co na to říci? Jablko nepadá daleko od stromu. Je známo, že ti nepřizpůsobiví, zlí se většinou odrovnají sami...:)) ať je to v reálném či v internetovém světě..:)) tak to holt chodí.....
Alena Várošová
Moc se mi Vaše povídání Eleno líbilo.Vlastně i pravdivé.Děkuji za krásnou povídku,či příběh.
VANDA Blaškovič
Eleno, prchám, nestíhám, začalo vinobraní, přečtu během dne, Tvoje příběhy se mi vždy líbí..:)) aspoň se mám na co těšit...:))
Zuzana Pivcová
Dětičky, které se spoléhají na své tatínky a někdy jimi dokonce dokáží vyhrožovat, a tatínky, kteří se vychloubají, jak to dětičkám umí podvodem zařídit, jsem jako němčinářka zažila málo, ale přece jen. Dokonce jsem měla na stáži v NDR kolegyni (vdanou, ale pěkné číslo, nehlášeně zmizela z kurzu a byla někde s exotickým milencem), o níž její matka prohlásila, že "je to jejich rodinný poklad". Tvé vyprávění je barvité a pěkné, taková bajka se závěrečným poučením. :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.