Nové léčebné metody?

Nové léčebné metody?

21. 10. 2015

Na chodbě specializovaného oddělení okresní polikliniky je mnohametrový zástup podmračených mlčících mužů, čekatelů na vyšetření v případě, že uspějí při rozhovoru se sestrou za okénkem kartotéky. Letmým pohledem zjišťuji, že jsem jediná žena stojící asi v polovině fronty.

Jsem nesvá z tolika mužů a netrpělivě čekám na každý centimetr, který posune frontu vpřed. Obvykle v čekárně luštím křížovky, ale ta dnešní je tenoučká, prohýbá se pod každým dotekem tužky, tak ji vracím zpět do kabelky. Uplyne hodina, okénko vyšle dva pacienty k lékaři, a jak se ukazuje po další půlhodině, volí novou taktiku. Vychází robustní sestra a velmi hlasitě oznámí, že ošetřeni budou pouze objednaní pacienti a akutní případy. Ostatní nechť přijdou za týden. Žádá valící se rozhněvané muže, ať se na ni nevrhají, a pomalu ustupuje. "Můžete si za to sami, nemáte chodit na poslední chvíli!" To, že někteří přijeli z okolních měst ji vůbec nezajímá. Mizí za dveřmi s okénkem pravděpodobně z bezpečnostního skla. Odcházím vyléčena!

Na téže chodbě je oční oddělení. U kartotéky je prázdno. Sestra se zvedne od počítače a k úsměvu přidá informaci, že objednávky na první polovinu příštího roku se budou brát až počátkem listopadu. Je září. Naštěstí zatím vidím a věřím, že tomu tak bude i příští rok.

Ve výtahu mi hlavou bleskne vzpomínka na jiného specialistu. Celoživotně se snažím zvládat krizové situace sama, ale po dlouhodobé fyzické a psychické zátěži si nečekaně sahám na samotné dno svých možností a  vyhledávám odbornou pomoc. Nesnáším pomocné berličky hrozící závislostí, kdy odstranění jejich následků vyžaduje přinejmenším stejné, ne-li větší úsilí a vůli než sama původní příčina.

Z počátku chápající a vstřícný lékař se mi snaží pomoci a skutečně pomáhá do dne, kdy jej navštíví kontrola ze zdravotní pojišťovny. Následuje nečekaně vysoká finanční sankce, která zcela změní jeho přístup k pacientům. Od té chvíle, co pacient, to potenciální hrozba dalších potíží. 

Po měsíci dostávám recept na nové léky, v souladu s aktuálním  seznamem schválených léků. Bohužel nový, podstatně levnější lék ještě není dostupný na našem trhu, jak se dozvídám při návštěvě v pořadí čtvrté lékárny. Neztrácím naději a moje pouť mě zavádí na druhý konec města. K mému překvapení v jedné lékárně se ochotný pan magistr snaží telefonicky domluvit s mým ošetřujícím lékařem, aby dal svolení k výdeji dříve předepisovaného medikamentu, který je k dispozici. Po desetiminutovém mlčení a pokyvování hlavou mění barvy v obličeji, ukončí hovor a s omluvou vysvětluje, že pan doktor na léku musí trvat.

Nevzdávám se. Zdá se mi logické, že pokud není na trhu nařízený lék, nebrání nic napsání nového  receptu na původní, a odhodlám se zajít zpět do ordinace. Vyslechnu si dlouhou story o potížích s pojišťovnami, zdravotnickém systému paralyzovaném nesmyslnými vyhláškami, nařízeními a předpisy zaměřenými prioritně, dle jeho zkušeností, na likvidaci privátních ordinací a lékařů. S účastí poslouchám a s ubíhajícím časem se naše role mění. Docházím k přesvědčení, že můj specialista bude brzy potřebovat pomoc kolegy. Loučím se, sice bez receptu, ale s upřímným poučením, že mojí jedinou možností je podání stížnosti. Z ordinace odcházím vyrovnaná a připravená vzdorovat opět sama všem dalším nástrahám bez další medikace. Jsem vyléčená!!

Jsem rovněž ze dne na den vyléčená z alergií, především na roztoče. Praktický lékař prohlíží můj mírně pomačkaný nález z alergologie, starý více jak dvacet let, podívá se na mě a zamítá moji prosbu o doporučení na nové odborné vyšetření s odůvodněním, že alergie byla již diagnostikována. Na otázku, zda mám doma nějaké zvíře, přiznávám fenku a udiveně zírám na změnu v jeho tváři. Zbrunátní a důrazně mě poučuje o nutnosti eliminovat všechny, mně jistě známé, zdroje alergenů. Po dlouhé nevyžádané přednášce se zvedám a se slzami v očích se zmůžu na tichou otázku, zda mám zahubit psa nebo sebe. Je to zoufalá poznámka samovolně plynoucí z úst majitelky milovaného pejska, které naštěstí vzájemné sdílení roztočů neohrožuje na životě. Mnohého čtenáře možná pohorším hysterickými výlevy, ale věřím, že mě pochopí majitelé domácích mazlíčků.

Moje zážitky z ordinací a čekáren vnímejte prosím s humorem. Není mým záměrem ubírat na vážnosti a úctě, kterou si zaslouží  lékaři, sestry, zdravotnický personál a všichni, kteří dokáží ve stávajících podmínkách našeho nemocného zdravotnictví pomáhat lidem i zvířatům. 

Můj příběh nemocnice zdraví
Autor: Redakce
Hodnocení:
(4.5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Květoslava HOUDKOVÁ
Z OÚNZ jsou polikliniky apod. - princip v některých zůstal stejný: O devzdej Ú platek N ebo Z emřeš.
Květoslava HOUDKOVÁ
I přes veškerou péči můj chrup nevydržel. A než bych se nechala trápit zubařem a draze platila protézu, kterou bych možná ani nesnesla (vyzkoušeno s část. náhradou) vyřešila jsem to po svém: Malý/šikovný robot "rozkouše" oříšky, křupky apod. za mne a já pak sním lžičkou. A řízek (ne "podrážku") ještě ukoušu
Soňa Prachfeldová
Tož se snažme býti zdravými. Bohužel většinou fronta, rutina, prášky, člověk je až na poslední m místě. Snad ne všude.
Zdenka Jírová
Mám na štěstí docela rozumnou lékařku, kerá se mi věnuje. Jen se zubní lékařkou jsem měla jisté potíže. Moje dlouhodobá zubní lékařka ze dne na den skončila/ nevím proč, prý se odstěhovala/ a já musela hledat novou. Není to žádný med, ale pomocí mé známé se mne jedna mladší lékařka ujala. S původní jsem měla domluvenou novou částečnou protézu, a předpokládaná cena byla asi 15000Kč. Nová paní doktorka to zkontrolovala a vyřkla pro mne cenu nedosažitelnou - asi 30- 40000Kč. Když jsem se divila a řekla, že tolik nemám, poradila mi, abych začala šetřit. Je mi 70 let a nemám žádný enormní důchod. Tak jsem se jen zasmála. Byla docela nepříjemná a divila se, jak mně má minulá lékařka mohla podobnou protézku udělat za 12000Kč. V příštím životě budu zubařkou. Ta moje si už koupila novou ordinaci perfektně vybavenou nejmodernějšími přístroji.
Hana Rypáčková
No to je hanba. Když měla maminka bolesti břicha- provedli jí veškerá vyšetření v nemocnici a nakonec to nic nebyla- asi větry.Chudák, že nemá nikoho z rodiny, kdo by mu pomohl.A že ho nepřivezli sanitkou! Taky mě ortoped rozplakal, že s packou nic jiného dělat nelze a že bude bolet...Ale v nemocnici přesto přidají rehábko...Zatím to tady je dobré.Uvidíme.
Eva Mužíková
Já mám opravdu zkušenosti dobré, ale zrovna tento týden jsem zjistila, že to opravdu všude je jiné. Můj soused /70 let, pokročilá demence/ má dlouhodobé bolesti v oblasti ledviny. Po několika odmítnutí obv. lékařkou, někam jej poslat na vyšetření, se mi podařilo jí přesvědčit. Poslala jej na chirurgii, odtud byl poslán na kolonoskopii / 3 měs. čekání, bolesti velké, dokonce jsem jej nechala jednou odvézt rychlou, Ti jej poslali týž den večer jen v pantoflích domů MHD./ Jelikož tento člověk v žádném případě není schopen provést si sám doma přípravu na vyšetření / nepije, tudíž nebude řádně vyprázdněn/, poslala jsem jej znovu k OL, aby jej nechala umístit do nemocnice, kde mu přípravu udělají a zákrok provedou..Odmítla, je to jeho problém, jestli to zvládne, ... Bohužel, má pravdu, ALE??? Takže on na vyšetření půjde, to se nepovede, pošlou jej domů, že není vyprázdněný.....Jelikož je dementní, nedokáže se bránit a se mnou se nejen paní doktorka, ale i sestra bavit odmítá - nejsem příbuzná. Jen se o něj na základě smlouvy s ÚP starám...
Květoslava HOUDKOVÁ
Začátek článku je srovnatelný s tímto vtipem: Jak se léčí angličan, francouz a čech? Angl.s lahví whisky prožije den v klubu, francouz s lahví vína prožije u milenky den i noc. A čecháček?: Ráno vezme lahvičku moči, jde na středisko a prosedí tam celý den!
Zuzana Pivcová
Vzhledem k tomu, že chodím jen na kontrolní vyšetření na kardiologii do Ústř. voj. nemocnice a pak už jen na zubní a paradontologii, kde se poměrně dost platí, ale péče je skutečně profesionální, nestěžuji si. K praktické lékařce zcela výjimečně, tam je to horší.
Jarmila Komberec Jakubcová
Přiznám se, že naštěstí nemám podobné zkušenosti.Chodím jen 1x ročně na plzeňskou hematoonkologii na kontrolní vyšetření a tam vše probíhá velmi profesionálně s max.čekací dobou 1/2hod.U praktického lékaře je čekací doba cca 10minut při objednání a bez max.1/2hod.Totéž u zubařky - jsem se zdravotnictvím spokojena, myslím že lékaři jsou více empatičtí a personál ochotný.To je moje zkušenost a samozřejmě jinde může být odlišná..

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.