Jesenický podzim

Jesenický podzim

29. 10. 2015

V Jeseníkách jsme zvyklí na rozmary počasí. Jaro je většinou uplakané, léto deštivé a chladné, podzim mlhavý a zima mrazivá, plná sněhu. Ten letošní rok je ale jiný. Zima nebyla vůbec žádná (už druhá v pořadí), nebyl sníh a nesužoval nás mráz. A přece jsme nebyli spokojeni. Takovou zimu nezimu přežije kdejaká havěť z hmyzí říše.

Pamatuji si na své dětství, začala jsem zrovna chodit do druhé třídy, když se naše rodina do tohoto kraje pod Pradědem přistěhovala. Do školy jsem to měla dobré dva kilometry, začátkem listopadu napadl sníh, který vydržel pomalu až do dubna. Byla jsem malá holka s velkou školní taškou. A ráno, co ráno jsem se brodila sněhem dva kilometry do školy. A víc jak půl kilometru závějemi, protože k naší samotě cestu nikdo neodhrnoval. Abych se vůbec do školy dostala, moje máma mi prostě cestu šlapala. Já jsem za ní poskakovala, tváře červené od mrazu, s kašmírovým šátkem na hlavě, který jsem sundala v tu chvíli, kdy se maminka obrátila zpět k domovu.

Po letošní neduživé zimě nastoupilo jaro s plnou parádou. Stromy se zazelenaly, vypadaly svěže a čistě. Na zahradách, ale i v remízkách vystrčily ze země nejdříve své hlavičky sněženky a hned za nimi bledule jarní. Meze rozkvetly sasankami, mám raději ty žluté, i když i bílé mají své kouzlo. Dny se prodlužovaly a teplo nabíralo na intenzitě.

Prohřáté jarní dny se přehouply do letních, spalujících zemi žárem slunka od božího rána. Léto, jak máme všichni v živé paměti, bylo horké a suché. Úmorné. Bez vody. A přece léto, jak má být. I v našich jesenických hvozdech jsme pocitili nedostatek vláhy, vyschly potoky, tůňky. V srpnu začaly první stromy shazovat své listí. Předčasný listopad. V této době jsem začala mít obavy, že jak je divný celý dosavadní průběh roku, tak bude divný i celý podzim. Na stromech šustí suché listí a pod nohama zase strniště suché trávy. Mnozí z nás se rozpomínají na to, jak to bylo v našem dětství, kdy jste v přírodě celkem lehce narazili na mokřinu, malý či větší rybník, řeky byly plné splávků a splavů. Na doby dřívější, kdy na potocích klapaly vodní mlýny a bylo živo kolem vodních pil. Dnes voda fofrem opouští krajinu, odtéká bez užitku a pak stačí jedno pořádně horké léto a vysychají studny, v řekách je vidět až na dno, obnažené kameny žalují a varují.

Pryč jsou horké letní dny. V Jeseníkách nastal podzim, i když je zataženo, prší málo, v lepším případě se nad krajinou převaluje mlha. Ale příroda je známá čarodějka. Takřka během pár dnů vykouzlí přímo barevné divadlo. Listí na stromech se vybarvuje všemi odstíny žluté, červené, hnědé a zlaté. Pojďte se podívat na fotografie jesenické přírody, která oblékla barevný háv a nebo se halí do tajemné mlhy. Divoké husy s křikem odlétají do svých zimovišť a přidávají se k nim labutě, které vám prosviští nad hlavou v hukotu svých křídel.

Je to předzvěst zimy? Jaká bude ta letošní?

cestování fotografování příroda
Hodnocení:
(5 b. / 2 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lenka Hudečková
Milá Elenko, krásný článek a ty fotečky nemají chybu. Jsi nesmírně šikovná... :-)
petr stejskal
Tohle se opravdu krásně čte. A jelikož mám představivost, vidím tu holčičku se šátkem jak šlape v maminčiných stopách závějemi. Pohádka mládí. I v mém dětství bývaly kupy sněhu na cestách. je faktem,že cestu okolo našeho domu vyhrnul pluh s koníčky,ale zase nahrnul sníh až ke dveřím a tak ven jedině okny . A lopatu a odhrnout cestičku ke dveřím ,aby se dalo jít do školy. Do školy jsem to měl ale jen kousek. Dnešní dětičky vozí rodiče autem i po vesnici. Moji kluci jezdili do opatovické školy a na kolech, v létě, v zimě, za sluníčka nebo za deště. Jinak dík za krásu obrázků přírody. Jeden hezčí než druhý. Je z toho cítil pohlazení. I vlastně tu vůni
Marie Novotná
Nádhera.*******
Elena Valeriánová
Libore, to se tak krásně čte :-) Děkuji.
Libor Farský
Elenko, řekl bych, že jsi zcela na úrovni profesionálních fotografů. Měla bys si na tom založit vedlejší živnost. Navíc Tvé komentáře u obrázků jsou zcela v duchu Tvé stejně krásné rozverné poezie. S úctou okouzlený čtenář.
Zdenka Jírová
To jsou nádherné fotografie a výstižný článek o letošním počasí. Jaká asi bude ta letošní zima?
Marie Magdalena Klosová
Milá Elen,rozprostřela jste tu přede mnou nádherné romantické divadlo z jesenické přírody.Vyprávění je plné poezie,vzpomínek,ale i reálných obav.Probudilo i mé vzpomínky na dětská léta,kdy jsme rok co rok přijížděli na prázdniny do Heřmanovic a trávili tam,v dřevěné chaloupce dva měsíce.Ano,často jsme využili zejména gumáky a pláštěnky,ale bylo to bezva!A na podzim jsme si zajeli pro kytičku vřesu.Mám ten drsný kraj ráda.mm
Marie Foltýnová
Elen,hezký článek,vzpomínání na dětství. Jsou to hezké vzpomínky. Byli jsme mladí,hraví a bezstarostní.A fotografie,nevím,které bych dala přednost.Všechny jsou krásné.A hlavně jsou z přírody.
Hana Šorejsová
Elenko, už několikráte jsem ti napsala, že mám ráda především tvé fotografie, které často prohlížím se svými vnoučaty. Labutě máme rádi všichni u nás a moje vnučka obdivuje tvou foto v soutěži, už jsem ti psala. Stejně jako Soňa či Lidmila pociťuji, tvůj hezký vztah ke svému kraji a to je hezké. Díky moc !
Marcela Broumová
Eleno, máš dar pozorování a předávání. Milé, přívětivé, snové, pro navození správné nálady se sem párktár vrátím.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.