Peču, pečeš, pečeme
ILUSTRAČNÍ FOTO: pixabay.com

Peču, pečeš, pečeme

12. 12. 2015

Blíží se Vánoce, a tak u většiny žen v Česku propuká pečící šílenství. Omlouvám se předem všem, které nepečou, pečou jen profesionálně či jsou k pečení donuceny. Já peču, protože... no protože se blíží ty Vánoce. Schválně toho peču trochu (nebo i o hodně) více. Není pro mne nic lepšího, než v lednu či ještě později sáhnout do mrazáku a vytáhnout na světlo to, co při vánočním obžerství člověk jen tak oďobával. A teprve pak si vychutnávám křehkost lineckého pečiva, lahodnou ořechovou chuť vanilkových rohlíčků či jemnou příchuť skořice v pracičkách. A co teprve ty dodatečně plněné košíčky, každý s jiným ovocem podle momentální chutě (a stavu ledničky)! 

Tak jsem se konečně i letos po chřipkovém ataku dokopala k tomu, abych na linku vyskládala mouku, cukr, tuky či vajíčka, počkala, až dosáhnou pokojové teploty a začala mísit. První bylo perníkové těsto. Upekla jsem stěny domečku a spokojeně si je druhý den zkontrolovala. Kousky jsou voňavé a měkkoučké, drží tvar, povedly se. To to bude vnukům chutnat!

Tak honem na další těsta. První bylo linecké. Odvážila jsem mouku, vysypala na vál a trochu se podivila. Vybírám na vánoční pečení vždy lepší a dražší mouky, aby měli dostatek lepku a tak, aby se mi to dobře mísilo a cukroví drželo tvar. A tahle nějak neměla tu potřebnou konzistenci, na kterou jsem běžně zvyklá.

"To asi proto, že jsem ji kupovala dopředu v akci," pomyslela jsem si. "Ty mlýny už nevědí, jak na lidech vydělat." 

Ale moc jsem nad tím nedumala a pustila se do dalšího vážení. Máslo, cukr, přidala jsem žloutky, citronovou kůru. Už jsem chtěla začít mísit, ale ten sáček s moukou mi nějak překážel. Tak jsem ho rukou odstrčila a náhodou mi padl zrak na velký, zřetelný, modře vyvedený nápis - Mouka polohrubá.

Zírám na něj - cože? Já si přece kupovala mouku hladkou! Honem jsem skočila ke skříňce s uloženýmu zásobami. Mouka polohrubá, polohrubá..., hladká ani jedna. 

Tak co teď? No, těsto jsem udělala. Rozhodně to není na linecká kolečka, spíše drobenkové. Uložila jsem ho do ledničky, upeču z něho později jablkový koláč. A odpoledne půjdu koupit mouku novou. Musím se pořádně podívat, co to kladu do košíku. Nejspíše jsem v té tlačenici v krámě sáhla do jiného regálu. A protože jsem si byla jistá, že kupuju to, co chci, ani mne nenapadlo kouknout se na nápis. Doma, opět přesvědčená, že se jedná o mouku hladkou, jsem neprovedla vizuální kontrolu. Tak. Jen doufám, že se nejedná o návštěvu z ciziny. Nebo že by zase zapracoval Domácníček?

Ale stejně mi ještě něco vrtá hlavou - z čeho jsem upekla ty perníčky? Jsou tak měkkoučké! Asi budu muset během roku provést kontrolu metodou pokusu a omylu, abych věděla, jakou mouku mám použít příští rok.

Tak vám všem přeji pěkné Vánoce, ať se vám, co pečete, pečení daří a ochutnávačům ať chutná. A do nového roku vám už taky popřeju, vždyť už na nás čeká za vraty. Takže všem zdraví, štěstí, taky trochu peněz, a hlavně - velkou míru tolerance.

Myslím, že ji příští rok budeme hodně potřebovat.

gastronomie pečivo Vánoce
Hodnocení:
(4 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Lidmila Nejedlá
Libuško, pečení je vždy sázka do loterie. Vyplatí se v obchodě si trochu počíst obaly. Tak brýle sebou.
Alena Vávrová
Něco na tom je, že není mouka jako mouka a už vůbec není jaká bývala. Totéž platí o máslu. K tomu lepku - kamarádka mi vyprávěla, co se natrápila s pečením trošky cukroví pro vnuka, co má bezlepkovou dietu. Vůbec to nedrželo pohromadě.
Libuše Křapová
Helenko, no právě, barevně odlišené to bylo, nevím, kam jsem v tom krámě dala oči:-) Paní Jarmilo, kdysi dávno, když jsem s pečením začínala, se mi několikrát stalo, že se vykrajované cukroví v troubě pohnulo. Nevěděla jsem proč, až jsme na to téma dali řeč v práci. A ty starší a zkušenější mne právě poučily o tom lepku. Že ho není ve všech moukách stejně. Takže si mouky vybírám a opravdu od té doby mi cukroví drží tvar. Třeba se tu mezi námi najde někdo, kdo tomu rozumí více a vysvětlí nám to podrobněji :-)
Helenka Vambleki
Byla doba, kdy obaly mouky byly jednozně rozlišené - hrubá červená, polo modrá, hladká zelená.......jenže to už dne tak pravda není a pak zvyklý člověk nečíst název kouká, proč těsto není jako vždycky. Přesto přeji, ať se na druhý pokus povede cukroví...a na první pokus celý příští rok!
Jarmila Komberec Jakubcová
Paní Libuško, velmi zajímavý článek protože já jsem si vždy myslela, že mouka je jen jedné kvality. Nepoznám kolik má lepku. Je to tím, že nepeču a hladkou mouku používám jen na obalování či na palačinky.Tak máte od mně za hezký vánoční článek 5 hv.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.