Fotoreportáž: Červen u nás
FOTO: autorka

Fotoreportáž: Červen u nás

20. 6. 2016

A je tu červen, do jahod nám prší, tráva roste jako splašená a na houby se u nás ještě moc nechodí. Červen, který jsme tak pěkně začali v Loučné nad Desnou a který pokračuje a je jedno, jestli jsme z Prahy, Liberce či Zakopané Lhoty.

Někdy na mě přijde taková chvilka, že bych chtěla být úplně někde jinde, žít někde jinde. Blíž vnoučatům, ve velkém městě, u moře – zajít si do kavárny, do kina, na přehlídku i60, toulat se uličkami a objektivem fotoaparátu objevovat stokrát objevené. Od nás je všude daleko. Přes hory a doly. A tak nám nezbývá než radovat se z toho, co máme, nestěžovat si.

I my jednou za čas vyrazíme do kina, zajdeme si na kávu do kavárny. Jen ty uličky tady nemáme. Ale každý den, ať je teplo nebo zima, svítí slunko nebo leje, můžeme vyjít za humna a kochat se z toho nejúžasnějšího obrazu, který tvoří náš les, louky, fauna a flóra - jedním slovem příroda.

Letošní červen je docela bohatý na déšť, ale mám štěstí, že rána bývají obyčejně krásná a já se mohu toulat. Pojďte se tak trochu toulat se mnou. Neukáži vám žádné světoborné fotky, jen fotky, na kterých je klid a mír, život. A řekněte sami: co je víc?

 

 

 

fotografování
Hodnocení:
(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Zuzana Pivcová
Čím jsem starší, tím víc toužím po klidu venkova, zatímco v mládí pro mě byla atraktivní pouze Praha. Je však pravda, že sžít se takhle dokonale jako Ty s přírodou není jednoduché, musí se jí rozumět a pak teprve odkryje a nabídne své krásy mnohem víc než běžnému návštěvníkovi. Nad Tvými fotkami se mi, Lenko, bez přehánění vždy tají dech.
Elena Valeriánová
Ájo, přesně tak jen naopak to mám já. Ale především na Tebe jsem myslela, protože jsem Tě poznala osobně, když jsem psala druhý odstavec. Kdyby to šlo na pár dní si to s někým v yměnit :-) a pak zase zpátky. Krásný den, děvčata a děkuji.
Naděžda Špásová
Eleno, nemáš proč smutnit po městě. Tvoje fotky jsou krásné a když píšeš o ranních toulkách, trochu závidím. Něco podobného jsem zažila v neděli ráno a bylo to moc pěkné. *****
Ilona Erika Kolář
Eleno, co já bych dala za to, žít takhle v přírodě. Docela ti to závidím. Ještě před 11 lety jsem měla velký dům "na konci světa" se zahradou, kterou jsem si vybudovala vlastníma rukama. Jezírko, lekníny, rybky a hlavně velkou skalku s čarověníky, které byly mojí chloubou. Na zahradu se chodilo dívat celé sídliště. Teď bydlím v paneláku, kde mám alespoň balkon s kouskem přírody. Chybí mi ráno vyjít si se zvířectvem jen tak na zahradu, zkontrolovat, co kde povyrostlo, nebo zajít ke skále a do lesa, který jsem měla za humny.
Olga Štolbová
Elenko, díky. Tvou zásluhou mám vylepšené ráno, v Praze spíš nevydařené. Nemáš nám co závidět, do lesa daleko, čistý vzduch v nedohlednu a srny, lišky, nebo čápi, to je pro nás zázrak. *****
Dagmar Bartušková
Eleno, počteníčko i fotky - velmi pěkné.. Ale! I když mám ráda přírodu, nemohla bych takhle dlouho žít. Potřebuji kolem sebe lidi, a pořád nějaké to kulturni dění kolem. Jsem typický městský člověk. Do přírody si ráda zajedu, ráda v ní i pár týdnů strávím, ale pak rychle, rychle do víru velkoměsta. Naše krásná Praha a její kavárničky, to vše by mi opravdu moc a moc chybělo.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.