Naučme se být šťastní. Právě teď.
Ilustrační foto: ingimage.com

Naučme se být šťastní. Právě teď.

3. 8. 2016

Existuje publikace s názvem Světová kniha štěstí. Přes sto vědců se v ní pokusilo shrnout, jak je možné dosáhnout pocitu, že jsme šťastní. Protože po něm každý touží, ale málokomu se to podaří. Tak  že by opravdu byl nějaký návod?

Autor knihy Leo Bormans, který poznatky uznávaných osobností ze světa vědy dával dohromady, má jasný vzkaz: Prožít vyrovnaný a spokojený život se dá naučit. A není to nesnadné. Poznatky lidí, kteří  do knihy přispěli, se totiž týkají vesměs věcí velmi prostých, o jejichž důležitosti všichni tak nějak tušíme.

Například profesor Jose de Jesus Garcia Vega, který přednáší na mexických univerzitách, uvedl: "Štěstí spočívá v tom, že se těšíme z toho, co máme." Lidé, kteří jsou velmi ctižádostiví a mají velké životní plány, paradoxně nikdy úplně spokojeni nejsou, i když se jim jejich plány splní a vydělají třeba i hromady peněz. Naopak lidé, kteří si kladou menší cíle, jsou podle něj šťastnější.

Neznamená to, že bychom všichni měli hnípat doma a po ničem netoužit. Ale jestliže si člověk s průměrným platem vysní malý domek se zahrádkou a pak si ho vybuduje, je šťastnější, než  člověk se  stejným platem a stejným domkem, který sní o obrovské vile nad mořem, přestože nikdy není schopen na ni vydělat. Zkrátka, spokojený je ten, kdo umí rozpoznat své možnosti a dokáže si přiznat: Tak tohle nikdy nedokážu. Nemáme věřit různým koučům a manažerům, kteří mluví o nutnosti stanovit si mimořádně vysoké cíle, to prý vede naopak jen k pocitu věčné nespokojenosti, byť bychom se měli jako prasátka v žitě.

Další pravidlo, které autoři knihy považují za velmi důležité je: Žijte pro dnešek. To znamená, že nemáme přemýšlet nad tím, co se stalo v minulosti, ale ani nad tím, co se může stát. Základem, jak dosáhnout pocitu štěstí, je vůbec takto neuvažovat.

2Štěstí je teď slovo, které vědce přitahuje jako mucholapka hmyz a tak další vědecká parta zkoumala, jak velký vliv má na pocit šťěstí prostředí, ve kterém žijeme. Závěr je, že lidé, kteří žijí ve městech, v nichž je hodně zelené plochy, se cítí spokojenější než ti, kteří většinu dní tráví obklopeni umělými materiály. Betonová sídliště či moderní prosklené budovy jsou prý přímo odpuzovači pocitu štěstí. Ne každý má jistě možnost bydlet v zeleni, ale i na toto mají autoři výzkumů recept. Už pouhých pět minut pobytu v přírodě podle nich zvyšuje hladinu hormonu serotonin, kterému se říká hormon štěstí. Stačí se projít lesem a cítíme se klidnější, vyrovnanější. Pocit spojený s pobytem v zeleni je podle vědců ze třetiny tak silný pocit štěstí, jaký lidé mají při svatbě a krátce po ní. Zkrátka, je srovnatelný s pocitem zamilovanosti.

Existují i výzkumy, které se snaží zjistit, které národy jsou nejšťastnější. Tradičně vedou Dánové, za nimi se umisťují Norové, Švýcaři, Nizozemci, Švédi a Kanaďané. Vysvětlení? V těchto zemích bývá zima a tma. Jejich obyvatelé se proto naučili o sebe pečovat tak, aby temné a chladné období přežili v dobré duševní kondici. Scházejí se, dobře jedí, zdobí si v tu dobu své domovy. Vytvářejí si podobný pocit, jaký my máme o Vánocích a svátcích. Zkrátka, snaží se kolem sebe šířit pohodu a scházet se s těmi, které mají rádi. Kdo se to naučil, přežije. Kdo ne, trápí se. Mimochodem, právě tyto takzvaně šťastné země vykazují také vysoké procento sebevražd. To se na jedné straně dá považovat za rozpor, ale autoři průzkumu to naopak považují za ukázku toho, že ne každý se nechá dlouhými tmavými zimami utrápit. Ti, kteří se naučili, jak je přežít ve štěstí, skutečně přežijí.

Světová kniha štěstí uvádí také další významný prvek, který pocit štěstí ovlivňuje: Aktivita. Autoři zmiňují příklady lidí vyššího věku, kteří mají zájmy, přátele, práci. Ti, kteří jsou aktivní, jsou spokojenější než senioři, kteří sedí doma a brání se hledání přátel a koníčků. "Budujte a zlepšujte svůj sociální život. Je prokázáno, že aktivní a společenští lidé jsou nejen výrazně  šťastnější ale i zdravější," uvedl spoluautor knihy  Eunkook Suh z Univerzity v Soulu.

A ještě jeden pozoruhodný poznatek vědců. Někomu možná přijde k smíchu, ale stojí za to ho zmínit. Pravidlo zní: Nebojte se zamazat. Mnozí to možná znají, ten pocit, když se hrabou v hlíně, sázejí, plejí, sklízejí. Je to pěkný pocit. Pocit uspokojení. Pro někoho pocit štětí. Autoři výzkumu zkrátka tvrdí, že kontakt s hlínou a bakteriemi aktivuje imunitní systém a ten podporuje tvorbu už zmíněného serotoninu, který přispívá k pocitu pohody.

Tak ať už si budeme psát s přáteli z internetu, domlouvat s nimi výlet, rýpat se v hlíně nebo se procházet v lese, nezapomínejme si uvědomit, že právě děláme moc příjemnou činnost. Že jsme vlastně právě spokojení, možná až šťastní. Právě teď, v tënto den, v tuto chvíli.

 

 

 

 

 

psychika
Hodnocení:
(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Emilián Vaněk
Když se blížila moje penze,měl jsem obavy,co budu dělat a ono to vlastně přišlo samo sebou.Údržba vily na rodné moravské hroudě,les ve všech podobách od pokladnice produktů,houby,borůvky aj až po přenádherné dýchání k tomu mi dopomohla naše skvělá vláda,ráno oznamují v tv,že cigarety se "upravují" o 2 - 7Kč na krabičku,začal jsem řvát,jak pominutý,kdybych vypsal ty výrazy mám jistě BAN. Strčte si je do,byla slova nejslušnější,odemne nedostanete od teď ani floka a tak nejen,že mám roční úsporu cca 20 tisíc,ale v tom zmíněném lese si ty plíce za min. 35let kouření čistím! A tak nabývám pocit štěstí,stejně tak,když je člověk obklopen,alespoň na webu zajímavými,moudrými a vnímavými lidmi.
Věra Lišková
Je to zvláštní, že jsem šťastná. Zdravotní stav nic moc, všechno slábne, zrak, sluch, čich. Přesto mám pocit, že nikdy jsem nedokázala tolik vnímat krásu přírody, jako teď.
Jarmila Komberec Jakubcová
já si občas dělám malé radosti, třeba si koupím něco hezkého na sebe ale štěstí je, že moje kočenka britunka se mi vrátila z toulek, a tak každý den prožívám své drobné radosti a to je štěstí.
Drahomíra Stínilová
Každý člověk je jiný a nachází štěstí jinak. Někdo miluje rodinu a bez ní ani ránu. Je šťastný, když se sejde spoustu lidí, baví se , slaví. Někdo je zase přemýšlivý poustevníček. Je rád sám i když třeba tu rodinu má. Jiný zase vidí štěstí v práci, že něco dokázal, vymyslel atd. Ale asi zásadní je mít kolem sebe přírodu, zeleň a taky tu hlínu, ale to může být též individuální. Jinak si myslím, že nás v tomhle ovlivňují čísla z data narození. Tenhle názor je osobní a nikomu ho nevnucuji.
Zuzana Pivcová
Ač cesty nikam nevedly, tys po nich šel a šel jsi rád.....Mám ráda to "jití" už pro ty cesty samotné, i když třeba ještě teď nedohlédnu jejich konce. Pocit velikého štěstí nedokážu definovat. Ale když mě naplní radostný pocit, a ten se objeví každodenně, byť v něčem zdánlivě malém, vím, že jsem tu na světě správně. Bez Světové knihy štěstí. :-D
Anna Čípová
Žasnu, čemu všemu se vědci věnují. Já se držím zásady: "jaké si to uděláš, takové to máš."
Karel Boháček
Může být člověk šťastný i když je chudý a nemocný - toť otázka, dle mého ale ano, což mi dokazují mí předci a já se držím pravdy - žij teď,raduj se i z mála, vždy může být hůř, co tě nezabije to tě posílí, každá zkušenost je dobrá a z ní se poučíme....
Zdenka Jírová
V lese, u potůčku, vlastně kdekoliv v přírodě pociťuji štěstí, i když jen na krátkou dobu. Mohu si ho ale znovu přivolat. Právě tak se cítím šťastná a spokojená se svou rodinou, vnoučkem, i s mými dvěma kočičkami, kterým jsem dala domov.práce s květinami na balkoně nebo u dcery na zahradě také vnímám velmi pozitivně. Minulostí se už netrápím, nedá se změnit a budoucnost? Kdo ví?
Helena Votíková
S článkem souhlasím. Snažím se plánovat tak na co mám, zdravotně i finančně. Nezabývám se tím co by, kdyby... žiji teď přítomností. Když mám trable, jdu "kopat do pampelišek"-procházka vyčistí hlavu. Jestli je to podle výzkumů, tak to je mi úplně fuk. Hlavně, že jsem já i okolí v pohodě.
Hana Šimková
Na mne štěstí nějak výrazně nesedá,ale jsem docela šťastná, když se ráno probudím a vidím svého pejska. Je to pro mne taková ta muška zlatá.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.