Sama
Ilustrace: pixabay.com

Sama

29. 7. 2016

Jsem sama jako socha,
již hladí cizí ruce,
jsem liduprázdná plocha,
zastávka při výluce,
jsem volnost daná vězni
a písek místo skály,
jsem píseň, která nezní,
když koncert odehráli.

Jsem sama nebo v páru
bez stisku druhé ruky,
jsem věčný důvod sváru,
naděje bez záruky,
jsem kousek místo celku,
jak lístek k zemi klesám,
mám úkol pro Popelku,
dnes už si nezaplesám.

 

 

 

 

Moje poezie
Hodnocení:
(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Chodorová
Nádherné verše, už jsem si myslela, že nemůžeš ničím překvapit, ale překvapila jsi. Díky Zuzko.
Hana Rypáčková
Není tam laciný výraz.Jak to tak umíš vyjádřit ! *****
Jiří Libánský
To je text romanticky a přitom lidsky dojemný až na slzy v očích.
Olga Štolbová
Tedy Zuzko, dnešní báseň je úžasná, neumím jinak popsat. Chápu tě a děkuji *************
Květa Chobotová
Úžasně krásné verše Zuzanko,moc děkuji,s láskou Květa

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.