Rytířská klání o srdce dívek a paní

Rytířská klání o srdce dívek a paní

10. 8. 2016

To jsi ty, má odvážná paní.
Nebojíš se žihadel,
milionu nepřátel.
Nahlédnout pod závoj, to je mé přání

2R. Půvabná včelařka

 To jsem já, tvůj rytíř ve zbrani

R3. Pasujte mě na rytíře hned...

Já chtěl bych pozvednout meč
pro monogram se tvým jménem.
S tím mečem pustit se v seč,
nebo tě dobývat zpěvem

4R. Nepřátelské vojsko - na množství nehleďme

Zvítězím nad drakem, lidmi i hmyzem.
Jen malou pusinku…….tak rád bysem.
Pasujte mě na rytíře hned,
jinak nejdu na oběd !

No jo, Liborku, vím, že mám statečného vnoučka.
Vydrž chvilku, musím se na to patřičně obléknout.
To musí být slavnostní obřad, víš?
Ale je mi z toho, přátelé, tak trochu smutno.
Sedím tu u počítače jako trubec a na koně bych už nevylezl vůbec…

Mravní kodex rytíře aneb Kde jsou ty časy …

Rytířstvo se od ostatních společenských vrstev feudální společnosti odlišovalo nejen svou specifickou zbrojní vybaveností a charakteristickým jízdním způsobem boje, ale především systémem hodnot.

Součástí mravního kodexu rytířů bylo naplňování těchto zásad:
* čest - pojem, který je u rytíře spojen se všemi ostatními hodnotami
* statečnost, tedy schopnost dokázat fyzickou sílu a odvahu v boji
* věrnost a spolehlivá spolupráce v boji
* štědrost, rytíř opovrhuje bohatstvím, odmítá je hromadit
* zdvořilost, tedy způsoby dvorsky vychovaného rytíře, ohleduplného k ženám.

Kultura vázaná k rytířství (tzv. kurtoazie) pochází z francouzštiny a znamená dvornost či zdvořilost. Známé jsou některé milostné písně, které skládali a zpívali minnesengři a trubadúři. Ale není to je jen soubor zásad pro jednání se slabším pohlavím, ale také chování k jiným rytířům.
Především snaha o důstojné zachovávání hierarchie, jež není pro osobu nižšího postavení ponižující.
Zahrnuje také jakési válečné konvence. Například šlechtic, který bezdůvodně neušetřil svého zraněného či vzdávajícího se urozeného soupeře, ztrácel čest a to se všemi důsledky. Jde tedy o vytvoření pravidel morálky a slušnosti, jež určují chování rytíře za všech okolností.   

Ostatně dodnes se v mnoha zemích světa udělují rytířské řády za službu vlasti atp. Například ve Francii Řád čestné legie nebo v Anglii Řád britského impéria. V obou případech se jedná o čestné vyznamenání, udělované civilním osobám a dokonce i občanům jiných zemí
(včetně řady československých a českých výjimečných osobností i z uměleckých oborů). Tak např. Sir Nicholas Winton (zachránce 669 převážně židovských dětí) - byl  v roce byl 1983 jmenován královnou členem řádu (MBE), tedy včetně možnosti používat před svým jménem slovo „Sir“. (Zdroj:Wikipedie+literatura)

Má otázka pro čtenářky

Milé dámy. Úpadek rytířských mravů v zemích Koruny české je zjevný. Také toho litujete, jakož i mizejícího džentlmenství, které snad ještě za 1. republiky sporadicky existovalo (viz filmy s Oldřichem Novým)? Anebo dáváte přednost emancipaci žen, která u nás vrcholila za socialismu? (Viz obr. 6R)  

Či snad dokonce současnému pseudofeminismu podle vzoru USA?

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Můj příběh
Autor: Libor Farský
Hodnocení:
(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Havlová
Liborku já si také myslím, že džentlmeni nevymřeli. Možná častěJi čteš články s "blbou náladou" než chodíš mezi lidi, třeba v knihovně (v té mojí i v té ve vaší obci) by snad ve tvé přítomnosti aspoň jeden byl...
Hana Rypáčková
Ale vždyť chování žen k mužům se taky strašně změnilo. Nový a uťápnutá ženuška....Myslím, že naše chování se odráží v chování protějšku.
Jana Šenbergerová
Emancipace bohužel místy přechází až k pseudofeminizmu. Přitom by stačilo jediné - vážit si druhého jako sebe samého. Možná je problém v tom, že si mnohdy sami sebe dost nevážíme, pak nemůžeme očekávat, že si nás budou vážit jiní. Mám ráda gentlemany bez náznaku úlisnosti (znám i takové a mám z nich husí kůži). Ani v minulosti nebyli všichni muži stejní, stejně jako my, ženy.
Marie Magdalena Klosová
Milý Libore,mám čas,sílu a chuť jen na básničku.Ta je moc pěkná.pa mm
VANDA Blaškovič
Mizející džentlmenství jsem, Liborku, nezaznamenala. Asi mám štěstí, či co. Zrovna včera se mi na pláži nabídl jeden muž, že mi ponese slunečník....) Ahoj ! Někde jsem četla zmínku, že jsi se setkal s íčkařkama. S kým? Napíšete o tom a máte fotografie? Určitě by to bylo zajímavé.
Marcela Pivcová
Libore, myslím, že bych pro chování mužů vůči mně volila něco z gentlemanství z doby první republiky, avšak převedeného do projevu současného slušného muže. A uvítala bych asi nejvíce, kdyby ten slušný muž se ke mně choval jako k emancipované ženě, ať byl jakéhokoliv věku. Projev O.Nového by se mi určitě příliš nezamlouval. Ti pánové, kteří se i dnes podobně chovají (a znám takové-ho), mé sympatie nemají. A ti na "opačné straně"? Výrazy, kterými bych je hodnotila, zde uvádět nebudu. A ten, který mne v tramvaji počastuje přezíravým pohledem a sedí dál, je u mne omluven - třeba si myslí, že ještě nejsem "tak stará".
ivana kosťunová
Mladí muži, se kterými přicházím do styku, jsou slušní a zdvořilí. Pokud se setkám s projevem nevychovanosti a hrubosti, je to u mužů kategorie 50 a více. Bohužel.
Zuzana Pivcová
Pokud, Libore, vedeš vnuka ke gentlemanství už nyní, děláš dobře. Škoda, že to není obvyklé. Líbí se mi, když spolu tančí dětské páry ve folklorních souborech nebo i v klasických tancích a chlapci se opravdu chovají galantně. U mladých mužů je to už horší. Myslím, že se k dívkám chovají tak, jak to ty dívky vyžadují či snesou. Hodně mi vadí, že pokud muži projevují ještě nějakou zdvořilost, alespoň na veřejnosti, tak pouze k vlastní partnerce, kterou snad pustí sednout, ale cizí, byť starší, ženy je nechávají v klidu a nepomohou jim. O to víc si vážím jednoho našeho mladého kolegy v práci. Je mu asi 26 let, svobodný. Ten opravdu je tak vychovaný a zvyklý z domova, že nepřipadá v úvahu, že by mi nepomohl, když mi něco upadne, okamžitě skočí a podá, se vším pomůže, naprosto samozřejmě i bez požádání. Včetně veškeré pomoci počítačového charakteru.
Zdenka Jírová
Jednou jsem náhodou při serfování po internetu zavítala na stránky milovníků starých českých filmů - těch předválečných. Divila jsem se, kolik mladých dívek je sleduje a obdivuje v nich zejména džentlmenské nebo chcete-li "rytířské" chování mužů k ženám, ale i rodičům nebo ke kamarádům. Samozřejmě, že by se mně, jako ženě, takové chování líbilo a rozhodně nefandím přemrštěné feminizaci, o které se zmiňujete. Teď je bohužel taková doba, kdy jsem ráda, že mě nezabijí dveře, které před mnou na mne pustí mladý muž nebo když se s taškou klátím nad sedícím svalovcem, který patrně jede z posilovny. On si ale o sobě určitě myslí, že je pravým mužem.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.