Podzim v přírodě
Ilustrační foto: pixabay.com

Podzim v přírodě

8. 12. 2016

V září listí zvolna žloutne, kraj je celý zbarvený.

Jak kdyby vzal malíř plátno, štětec a vymaloval je těmi nejzářivějšími barvami.

Říjen v přírodě a v lese dohlíží na nový rod.

Jelen s laní se hrdě nese, vedle sebe, krok co krok.

 

Listopad se smutně kloní, k přírodě i ke kraji.

Sychravý čas, ticho v urnovém háji...

Na Dušičky vzpomínají všichni, kde někoho mají

a o týden později Martin přijel na bílém koni,

sněhové vločky se na obloze honí a líbají nás na tváři.

 

V prosinci se asi lidé mají rádi nejvíce.

Jsou tu svátky štěstí, míru, jsou tu klidné Vánoce.

V přírodě je tolik krásy, že ji musíš míti rád,

ať je leden, květen nebo smutný listopad.

 

Jen to nechme na přírodě, ta si sama poradí,

že i bez malířových temper přírodu si obarví

těmi nejpřirozenějšími barvami.

 

 

 

Moje poezie
Hodnocení:
(2 b. / 3 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Poslední měsíce roku mě také vždycky dostanou. Myslím, že lidé se mají rádi pořád stejně, jen v období adventu a Vánoc jsou ochotnější dávat to víc najevo. Možná je to trochu škoda. Líp se žije s vědomím, že nás má někdo rád. Ideální je začít s láskou u sebe. Kdo by mě mohl mít raději, než já sama sebe. Nikdo mě přece nemůže znát líp. Kdo má rád sebe, vnímá ostatní lidi i přírodu o to víc.

Zpět na homepage Zpět na článek