Málem neřešitelná situace
Ilustrační foto: pixabay.com

Málem neřešitelná situace

23. 11. 2016

V poloprázdném lokále sedí jen tři lidé. Jsou tam dva šachisté a osamělý alkoholik Pazderka. Hoši hrávají spolu nekonečné partie jen tak pro radost. Hospoda má dvě místnosti. Jenom v jedné je televizor, takže bývá obsazena štamgasty. V té druhé bez televizoru, zato s výčepním pultem, odehrávají se veškeré společenské hry. I když zde bývá také zakouřeno, nejsou případní hráči nebo diskutéři rušeni hlukem komerčních televizí. V hrací místnosti visí dvě zimní bundy. Pazderka ji svlékl někde u televize.

Opilec je už ve stádiu částečného bezvědomí. Pořád se zvedá a upadá zpět na židli. Při cestě na záchod ztrácí orientaci a ze tří cest vede jedna do místnosti s televizorem a druhá ven z hospody. Hospodský prohlédl nebezpečí, odmítl hostovi nalít a pomalu jej začal vykazovat z lokálu. Navlékl také kymácející se postavu do zimní bundy a vytlačil ji do mrazivé noci.

Poslední z nekonečných šachových partií končí remízou. Konec. Je také už půl deváté večer. Najednou jeden z hráčů, Fanouš Harašta, vytřeští oči. Na věšáku nevisí jeho zimní bunda!

To, že je venku mráz, ani tolik nevadí. Těch deset minut cesty k domovu by zvládl i ve svetru. V kapse modré zimní bundy jsou však klíče! Fanouše zamrazí. Jak se dostane domů?

Hlavou se míhají všechny varianty. Rodinný domek stojí v řadové zástavbě. S jedním sousedem, od něhož by mohl přelézt z dvorku na dvorek, už dva roky nemluví. Na druhé straně bydlí devadesátiletá babička. Dalo by se také přijít zahradou. Ta je ale ve svahu a ,,hospodář“ tam nebyl už půl roku. Jednou se totiž skutálel po mizerných schodech až na dvorek. Naštěstí nezraněn. Absolvovat tuhle cestu v noci a bez baterky by se rovnalo sebevraždě. Na řadu variant přichází možnost přenocování u některého z kamarádů. Ale ať uvažuje, jak uvažuje, nedovede si představit, co by se stalo, kdyby v devět večer zabušil na něčí dveře zmrzlý muž ve svetru, prosící o nocleh, byť by to byl kamarád. Určitě by nebyl přivítán s otevřenou náručí. Natolik své kamarády zná. No a zabušení na dveře některé z četných vdov je nesmyslné jenom při pomyšlení. Pak by zbývalo jenom nádraží, ale zde o půlnoci zamykají čekárnu! Vyrazit dveře, což je poslední možnost, v žádném případě nehodlá.

Z Fanouše se rázem stal detektiv. Jestliže zmizela moje bunda, musí jinde jiná přebývat! V místnosti s televizorem nastává inventura pomocí hostinského. Bunda zbyla. Patřila opilci Pazderkovi!

Do chladné měsíční noci odchází šachista, opatřen bundou cizího člověka. V hlavě haraší jediná myšlenka. Jestli se opilec někde vyválel a z bundy vypadly klíče, jsem ztracen.

Okna rodinného domku opilce jsou vyhaslá. Domek nejeví žádné známky života. Fanouš buší zběsile na dveře a pak i na okno. ,,Kdo je tam?“ozve se vystrašený ženský hlas.

"Tady Fanouš Harašta!“ Opět hrobové ticho. Vtom se rozsvítí a za dveřmi se objeví vrávorající postava. "Sláva, už dorazil domů!“
Dveře se otevírají a za nimi se objevila zajímavá figura. Stojí tam muž opatřený Fanoušovým modrým kulichem a modrou šálou. V rukou má klíče! S úlevou majitel klíče přijímá. Dostává také čepici a šálu. "Kde je ale moje bunda?“ Odevzdává bundu, převzatou v lokále, ale po jeho ani stopy. Ticho by se dalo krájet. Pak se ale odněkud z hloubi bytu ozve hlas utajené ženy: "Dala jsem ji do místnosti na dvoře, jako dávám ty tvoje zakouřený smrady!“

Sláva, bunda je na světě. Kdyby se ztratila, žádná křeč. Stará železničářská bunda už něco zažila a nekuřák Fanouš ji nosí jen v noci do hospody. Vždy načichne kouřem a také přebývá venku. Epizoda skončila. Za tři dny je bunda opět v provozu. Opět šachista ukládá klíče do náprsní kapsy. Ale co to? Na dně hluboké kapsy nalézá cigaretu. Penzista Radek Pazderka ji tam uložil v neznámou dobu. Asi se za ten krátký čas začal v cizí bundě zabydlovat. Ale co. Vždyť má mezi štamgasty přezdívku Dědek Kusovka!

povídka
Hodnocení:
(4.6 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
František MENDLÍK
Co se týče knih, tak mám ještě několik kusů té druhé knihy Alma Matěra. Dodáte-li adresu, dodám ji zdarma. Několik jsem jich rozdal na Autorském čtení dne 3.listopadu 2016 v Hodoníně.
František MENDLÍK
Paní Olgo, díky za váš zájem. Mám totiž takovou vlastnost, že vidím kolem sebe příběhy. Pak stačí to sestavit a najít pointu. Pak to píše samo.
Olga Štolbová
Františku, věřím, že se to stalo přímo vám a dovedu si představit tu náhlou paniku. Také mám několik klíčových příběhů, při vyprávění určitě humorných. Třeba je někdy zveřejním. Dotaz : kde se dá k těm vašim knížkám přijít? *****
František MENDLÍK
První kniha se jmenuje Stonožka na křižovatce a je o rodné vísce 2004. Druhá Alma Matěra je o škole s dráze 2006. Obě by se daly rozšířit a další mám v podstatě v povídkách. Stačilo by to jen sestavit.
František MENDLÍK
Celá jedna kniha by byla o dvanácti letech hlídání v prodejně. Další o železnici, dění v obci, zájezdech. Klidně bych to poskládal a připravil. Jenže nemám sponzora.
František MENDLÍK
Paní Ivanko. Já mám takových povídek otištěno přes pět stovek, což by obsáhlo několik knih. V poslední době píši o svém okolí, o lidech kolem a tahle epizoda se přihodila před týdnem!
ivana kosťunová
Vy dovedete z každé obyčejné situace udělat vtipnou epizodu. Teď ještě ty jednotlivé epizody pospojovat dějovou linkou - a máte knihu .
Věra Lišková
Ztratit klíče je pro člověka hodně nepříjemná situace. Před pár lety v práci, už jsem se vypravovala domů a se zděšením zjistila, že je nemám čím zamknout. Několikrát jsem neúspěšně hledala na všech možných i nemožných místech, ale klíče nikde. Pak mi došlo, že jsem byla vyhodit papíry do kontejneru a mohly mě tam spadnout. Byla to moje poslední naděje, kde klíče najít. V zoufalství jsem hrabala mezi papíry, ale klíče nikde. Naštěstí tudy zrovna nikdo nešel. Jen opodál zastavil kamion. Šla jsem za řidičem s prosbou zda by mi nepomohl převrátit a vysypat kontejner na papíry, že mi tam spadly klíče. Nevím co si o mne pomyslel, ale pomoc neodmítl. Klíče se našly, ta radost. Ani mi moc nevadilo, že přijela i hlídka M. policie . Na jejich dotaz: "Co tady vyvádíte ?" jsem popravdě odpověděla , "Hledala jsem klíče a vše uklidím", což jsem splnila.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.