Jak se krmí labutě
4. 1. 2017Když zamrznou okolní rybníky, objevují se na řece labutě. Bývalo jich tu až padesát, v posledních letech, kdy jsou zimy mírnější, jsou ve městě spíše vzácné. Soutok řeky Otavy a Volyňky obsadily hlavně kachny. Labutě se stáhly k dolnímu jezu, kde mají víc klidu a řeka je pod jezem prudší a nezamrzá.
Lidé je krmí pečivem, které má být staré, usušené a neslané, ale ne plesnivé. Před krmením je máme namočit. Nerozmočené pečivo může labutím podráždit krk. Chutná jim i maso a obiloviny, ovesné vločky. Nesmí však dostávat zbytky nebo odpady z kuchyně, kořeněná nebo zkažená jídla, žluklý tuk a tukové pečivo. Podle odborníků je nejideálnější potravou potrava rostlinná jako ječmen, pšenice spolu s příměsí zeleného krmeni (jemná tráva, okřehek, vodní rostlinstvo apod.). V přírodě pak labutě konzumuji kromě velké části rostlinné stravy též různé vodní plže a mlže.
Mnohdy jsem svědkem toho, že rodiče koupí dětem čerstvé rohlíky a jde se krmit. Je těžké je přesvědčit, že by měli rohlíky doma nakrájet, usušit a teprve za několik dní jít krmit. Ochranáři teprve chystají tabule s návody, jak se k vodnímu ptactvu chovat. Mnohem zdravější jsou granule pro králíky a kozy. Takový automat na granule, který je na hradním safari, by si labutě zasloužily také, třeba u blízkého pekařství.
Zpět na homepage Zpět na článek
Osmasedmdesátiletý Miloslav Křížek: Přes hledáček fotoaparátu vidí člověk svět kolem sebe jinak, než očima
Fotografování propadl ve svých čtyřiadvaceti letech po narození syna. A ani ve svých 78 letech Miloslav Křížek nevyjde ven bez fotoaparátu. Denně ujde kolem deseti kilometrů a fotí krajinu, zejména Krušných hor. Jeho fotografie mohou už rok sledovat i čtenáři portálu i60.
Z toho pršet nebude
Na pátek 10.5. nebyla předpověď počasí nijak ideální. Dopoledne dost silně foukalo, ale to asi…
Lidé sázejí exotiku, škodí tím ptákům
Parky nyní vypadají jinak než před desítkami let. Mizí z nich druhy rostlin, které pro ně dříve byly typické a přibývá těch exotických. Výsledkem je, že ptáci nemají přirozenou potravu a proto jich ubývá. Je to jedna z ukázek, jak hodně se nyní česká krajina mění. Přesněji, jak jí lidé škodí.
Náš nejmenší datel
Krutihlav obecný je jen o trochu větší než vrabec a náleží do řádu šplhavců, kam se řadí strakapoudi, žluny a datli. Své jméno dostal podle svého chování, je-li vyrušen obvykle na hnízdě v dutinách stromů, celý se načepýří a kroutí hlavou na ohebném krku a syčí.
Krásné staré páry. Jejich focení je v módě
Fotografují se převážně děti, mladé páry, těhotné ženy. Ale že by si někdo nechal udělat krásnou profesionální fotografii babičky a dědečka? Ještě nedávno výjimečná, neobvyklá věc. Jenže i v tomto směru se něco mění.
