Moje práce v seniorském věku
FOTO: archiv autorky

Moje práce v seniorském věku

8. 4. 2020

Autorka tohoto textu již není mezi námi. Podlehla těžké nemoci. Její článek, vydaný v roce 2017, budiž vzpomínkou na tuto milou ženu, kterou jsme poznali na setkáních Íčkařů.

Do důchodu jsem odcházela v 59 letech. Měla jsem na malém městě svůj obchod s bytovým textilem a podnikání mě moc bavilo. Objednávala jsem téměř všechno zboží od českých výrobců, zboží bylo kvalitní, ještě teď ho doma užívám. Z důvodů dobré kvality jsem se nemohla dostat na ceny prodejců levného zboží, kterými se v tu dobu začal trh hemžit. Mrzelo mě a nemohla jsem pochopit, že zákazníci dají přednost prostěradlu za 35Kč, které nemohlo mít dlouhou životnost.

To byl důvod, proč tržby klesly a já pracně vydělávala na nájem a pojištění. Tak jsem se rozhodla, že svého času využiji lépe, když půjdu do důchodu.Toužila jsem chodit do přírody, jezdit na výlety a práce na celý den mi tohle neumožnila. Manžel mé rozhodnutí schválil, a i když on nemohl cestovat, měl radost z výletů se mnou. Založil si sbírku zápalek a já mu z každého místa vozila zápalky jako suvenýr.

Zpočátku jsem si užívala. Lednice, Valtice, Kroměříž...vycházky po okolí, bylo to příjemné. Pak mě oslovil známý, jestli bych nechtěla s ním jezdit na sběr jahod. Peníze by se mně hodily, čas mám, tak proč ne.To byla první má brigáda. Krásná rána pod Pálavou, byla jsem nadšená a slíbila si, že teď už všechny brigády budu hledat jenom na čerstvém vzduchu. Bohužel jsem si za týden zničila kolena, takže jsem od slibu musela ustoupit.

Přesto jsem byla stále akční, bavilo mě vyhledávat brigády, někam občas chodit a něco si přivydělat. A tak šla jedna brigáda za druhou: doplňování zboží v Bille, výpomoc v prodejně obuvi, vkládání pošty do obálek a lepení, výpomoc v prodejně kabelek, prodej na vánočních trzích, prodej v bufetu v kině, sklizeň jablek v sadě, na další už si ani nevzpomínám. Jedna z posledních brigád byl úklid v mateřské školce. Ten byl hodně náročný. Po ukončení jsem prohlásila, že už nemůžu ze zdravotních důvodů nic dělat, maximálně něco podávat.

Večer zazvonil telefon a známá mi volala, jestli bych nechtěla nastoupit do šatny. Odebírat a podávat kabáty, to bych mohla ještě zvládnout. Tak jsem hned druhý den nastoupila do Brna do zábavného parku jako šatnářka. Už tam pracuji 2 roky a jsem spokojená. Do práce chodím jeden den v týdnu, přivydělám si na výlety a je to už určitě má poslední brigáda. Doufám, že si ji ještě dlouho udržím.

 

práce
Hodnocení:
(5 b. / 31 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Naděžda Špásová
Jo a na té fotce ti to sluší.
Naděžda Špásová
Evi, důležité je nebýt sama. My jsme doma, zatím 3 a máme pejsky, zahradu, takže se nenudím. Přesto, když mi byla loni nabídnuta brigáda, jsem ani nezaváhala. Pominu-li peníze, je to o tom, že přijdu mezi lidi, pobavím se a nejsem vzteklá. Tak ať nám to, Evi, vydrží ještě hodně dlouho. Měj se krásně. :-)
Květoslava HOUDKOVÁ
Evo, zdravím a přeji, abys brigádu -která Tě baví- hodně dlouho vydržela. My jsme malé město, příležitosti tu nejsou, ale pár korun se mi kumuluje drobnými pracemi s Filipem. Pak je pošlou na účet vnuka (já účet nemám) - s vnukem si je rozdělíme.
Eva Krausová
Poznámka u článku týdne, že čím jsou lidé vzdělanější, že pracují déle souvisí s tím, že jde o práci většinou kancelářskou, v suchu, teple, či manažerskou, jistě to nebývají dělnické profese, které často pracují v jakémko-li počasí i v noci za minimální mzdu. Ono to není tedy jen o vzdělání, ač to s tím souvisí. Sousedka v domě léta nepracovala, když mohla jen proto, že měla movitého přítele, donutil ji ÚP, že si musela udělat rekvalifikaci, měla více štěstí, než rozumu, protože dostala práci na recepci v hospicu, byť vlastně původně vůbec pracovat nechtěla... Když měla nárok na důchod, stěžovala si, že je malý, ale čemu se divila, když léta nepracovala... Dnes kvůli malému důchodu pracuje dále, ale jen kvůli své pohodlnosti z minula, ale zároveň tak se starobním důchodem drží místo, kde by měli mít šanci lidé, kteří pracovat musí a práci nemají. Já bych starobním důchodcům dovolila pracovat jen na podobných místech, o jakém zde mluví Eva B. Jinak by mělo platit, buď budeš držet lukrativní místo dál jen za plat bez důchodu, nebo měj důchod, ale bez práce. Stát by tak i ušetřil mnoho peněz za soc. dávky podpory v nezaměstanosti, protože by se rázem uvolnilo mnoho prac. míst. Místo toho nesmyslně stát prodlužuje věk do důchodu, zatímco má maminka měla důchod v 56 letech, mne čeká až v 64 letech, byť mám dávno léta na důchod jinak odpracovaná... Mladým současnou situaci nezaměstnanosti vůbec nezávidím. Na druhou stranu chápu důchodce, kteří si chtějí jen přivydělat jako Eva B., či prostě přijít mezi lidi.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.