Místo mého srdce: Malenovice pod Lysou horou
FOTO: autor

Místo mého srdce: Malenovice pod Lysou horou

11. 3. 2017

Letos v létě to bude 50 let od chvíle, kdy jsem se setkal se svou budoucí celoživotní láskou. A tím místem mého srdce, které jsme si s mou ženou na celý život oblíbili, je podhůří Lysé hory v Beskydech. Přesněji pak malebné údolí obce Malenovice.
Je to už hodně dávno, kdy jsme se o víkendech či svátcích vydávali „osobákem“ po ose Ostrava – Frýdek-Místek - Frýdlant, dále pak autobusem nebo pěšky do Malenovic (s povinnou zastávkou „na jedno“ v hospodě Na Borové) a pak už po žluté značce kolem satinských vodopádů vzhůru na Lysou! Mnohokrát v mládí jsem ji vyšlapal po všech barvách turistických značek, ale hold, tou nejoblíbenější zůstala ona žlutá trasa, která nemohla minout snad nejznámější horskou hospůdku na úpatí Lysé hory – U Veličků. Když se mi vynořila při mém výšlapu poprvé, domníval jsem se, že je to jedna z oněch dřevěnic, kterých bylo na beskydských svazích posázeno bezpočet. Jenomže poté, co jsem spatřil ony dva velké dřevěné sudy, ve kterých popíjelo lahodný pěnivý mok pár „lysařů“, byl jsem hned doma. A co teprve interiér této stoleté stařešiny! U pultu čepoval usmívající se Venca Velička, u vozembouchu jeho dědeček, kouzelným způsobem doprovázející „štamgasty“ u dubových stolů. Hodně pak záleželo na momentálním počasí, zda naše turistika (nikdy jsem po horách nechodil sám) s cílem Lysá hora skončila již u Veličků, nebo jsme se zde zastavili teprve po zvládnutí jejího vrcholu při zpáteční cestě. Kdo se odtud vracel občerstven několika pivky či štamprličkami dolů kolem Satiny do malenovického údolí, dá mi určitě za pravdu, že se tato krkolomná cesta nemohla obejít bez nějaké té boule či modřiny. Takto se to stalo právě před padesáti lety, když jsem u Veličků poznal svou budoucí ženu Libušku.
Zcela určitě jsem příběh onoho osudového výletu na Lysou vyprávěl i v přítomnosti našeho syna Lukáše. Inspiroval ho totiž později k napsání jedné z kapitol jeho románu Průvodci. Dovolím si blíže popsat „děj a místo činu“ přímo úryvkem z této knihy, v níž pozměnil pouze jména svých rodičů:
„ … Náhody se snadno a drze infiltrují i do programů vykonstruovaných s puntičkářskou přesností, takže v horské chatě, kam přátelé dorazili po žluté značce, čekala překvapení hned dvě. Majitel předpokládal zásobovací auto až k večeru, a pivo se proto stalo pouze vytouženým přeludem. Aby zahnal zděšení, které se do útulné místnosti náhle vplazilo, pohodil ošlehaný horal na stůl alespoň flašku vodky a slíbil svým hostům takzvanou smluvní cenu. Druhým překvapením byl Jindřich. Vpadnul dovnitř v okamžiku, kdy do sebe Lída obracela zbytek druhé štamprle. Jindřich její pozvání ke stolu s vděčností přijal a nevypadalo to, že by měl zvláštní problém s rychlým seznamováním. Stvrdili to panákem vodky, sotva dosedl ke stolu naproti Lídě, takže její nejstarší vzpomínkou na chvíli, kdy spatřila Jindřicha doopravdy zblízka, byla pak rovněž spojena s hřejivým pocitem rozlévajícím se níž a níž celým tělem… Odpoledne v horské chatě slavného jména skončilo opilostí, totálním rozvrácením Liduščiny teorie o nemožnosti prožít cokoli překvapivého v předem naplánovaném cíli - a zamilovaností … bouřlivá chemická reakce jejich duší v kombinaci s vodkou způsobila, že se k sobě už pár hodin po seznámení tiskli jako lidé, kteří potřebují nutně oporu, někoho, koho se mohou držet na křivolaké cestě dolů. Chvílemi se jim to nedařilo, a tak párkrát upadli...“
Z tohoto úryvku by mohl čtenář nabýt domněnky, že naše, u Veličků takto vzniklé budoucí manželství, muselo být nutně poznamenáno po celé období našeho společného života přinejmenším veselým popíjením doma i ve společnosti. Opak je pravdou. Moje žena se už nikdy po svatbě neopila, ba co dím, stala se celoživotní odpůrkyní alkoholu. Zarytým abstinentem se ale přece jen nestala – díky mně!

Místo mého srdce
Autor: Jiří Bárta
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Tak ráda čtu příběhy z krásné přírody a vaše krajina je opravdu nádherná i když ji moc neznám. V jeseníkách jsem byla s i60 loni poprvé a byla jsem okouzlena.
Hana Rypáčková
Gratuluji .Nějak mi článek unikl a přitom jsem byla v Malenovicích ,Satinské vodopády a výhledy z medvědí skály, Lysá... Je to krásný kraj...A moc hezký životní příběh. Jednou jsme se málem na ledovce zabili...V březnu.
Libuše Křapová
Gratuluji k výhře :-)
Jiří Bárta
Vážená paní Eleno V., těší mě, že i Vás malebný kraj kolem Lysé okouzlil, stejně Váš zájem o přečtení si synova románu Průvodci. Pokud mi pošlete na můj email: baju@centrum.cz svou adresu, rád Vám jeho knihu zašlu (mám doma několik výtisků). Pěkný den! J. Bárta
Marie Ženatová
Malenovice jsem poznala loni na týdenním pobytu s Exodem Blansko v Beskydech. Bydleli jsme v hotelu Petr Bezruč a odtud jsme chodili na kratší nebo delší vycházky do celého tohoto líbezného kraje. Od tohoto hotelu jsme vyšli i na Lysou horu, výstup to byl náročný , ale byli jsme všichni rádi, že jsme ho zdolali. Sestup už byl hračkou, mám nádherné snímky celého tohoto nádherného kraje...
Marie Seitlová
Pěkné srdeční místo. Beskydy s Lysou horou znám, ale zatím jsem nešla pěšky. 2x jsem doprovázela naše seniory autobusem. Musím se polepšit, ale Na Borové jsem byla.
Helenka Vambleki
Ano, ano, ano, souhlasím, je to nádherný kraj. Na hotelu P.Bezruč pracovala moje maminka poslední brigádu jako pokojská a já s dětmi jí párkrát jeli v sobotu pomáhat. A na těch loukách sbírala bylinky a sušila je a vařila z nich čaj.
Květa Řičánková
Malenovicemi jsme projížděli na hotel P.Bezruč.Bylo to rok po velkých povodních na Moravě.Naše zděšení když jsme na cestě zjistili že je místy až do poloviny pryč, dojeli jsme ale s obavami jak to zvládne zpět-pohled do srázu pod námi -naskakovala husí kůže.Na Lysou horu jsme nešli-manžel už několik let chůze o f.holích.Týden to byl nádherný,pokoj výhled na Beskydy,před hotelem rozkvetlá louka,toho kvítí,vezla jsem si kytičku domů,vzácnost,na jižní Moravě louky nejsou.Nedaleko žije dcera,mají nádherný výhled až na Javorníky.
Eva Balúchová
Lysou horu jsem zdolala jednou a to od hotelu P.Bezruče.Tak zajímavě popisujete trasu "po žluté",že bych si tudy výšlap ještě ráda jednou zopakovala i s návštěvou hospůdky U Veličků.
Zuzana Pivcová
Pokud je takové krásné místo spojeno ještě s navázáním životního vztahu, musí být srdci obzvlášť drahé.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 13. týden

Na Zelený čtvrtek začíná na státních hradech a zámcích turistická sezona. Tak si vyzkoušíme vaše znalosti na téma "České hrady a zámky."

AKTUÁLNÍ ANKETA

Provedli jste nějaké úpravy svého bytu či domu na stáří? (sprchový kout místo vany, bezpečnostní madla, bezbariérové prahy apod.)

Ano, úpravy bytu jsem (jsme provedli)

29%

Ano, ale zatím jen částečně

15%

Nevím, jaké úpravy by to měly být

11%

Ne, ale zvažujeme to

13%

Ne, o žádných úpravách neuvažuji

17%

Ne, protože na to nemám peníze

15%