Fotoreportáž: 1997 ... A ptáci přestali zpívat
Foto: autorka

Fotoreportáž: 1997 ... A ptáci přestali zpívat

7. 7. 2017

Na den 5. července 2017 připadlo smutné dvacáté výročí katastrofálních povodní na Moravě. Jejich tragickým symbolem se stala obec Troubky. Ale živel řádil i na severu Moravy a v sousedním Polsku, řádil také v samotném  srdci Moravy, v Olomouci. 

I naše malá pohraniční obec, Mikulovice u Jeseníku, byla zasažena. 5. července začalo mžít, bylo takové divné ticho a utkvělo mi v paměti, že dokonce přestali zpívat ptáci. Byla to předzvěst něčeho hrozného, ničivého.

Mžení se změnilo v liják, z nebe padaly provazy deště. Lidské osudy se naplňovaly. Pokojná a líná řeka Bělá nestačila pojmout proudy vody ze svých malých přítoků. Tyto se rychle měnily v dravé horské řeky. A nesly s sebou neuvěřitelnou zkázu. Lilo, lilo, lilo.

Jen v naší obci voda strhla minimálně devět domů, brala zahradní chatky, ploty, auta. V řece plavaly celé stromy, mrtvý dobytek, lednička ... ještě svítíci škodovka. Nešel elektrický proud, plyn.

Temné, uplakané noci připomínaly válečné období.

Po celou dobu povodní byly Mikulovice a prakticky celé Jesenicko totálně odříznuty od zbytku republiky.

Vše, co vodě stálo v cestě, strhla s sebou. Mosty, lávky, silnice. Burácející kalná voda zatopila nespočet sklepů, domů, zahrad, ničila a ničila, nebylo pomoci.

U našeho splavu, kde jsme tehdy měli zahradu, spali ve stanu dva kluci. Naštěstí jsme tam přijeli včas. Po prohýřené noci vůbec neslyšeli, že voda hučí a burácí. Nemohli jsme je probudit a voda se už vylévala z břehů. Za pár hodin, už tam nestála ani naše chata, ovocné stromy - zahrada a dodnes je tam jen obrovská zarostlá díra.

Voda si vyžádala i daň nejkrutější. Ve vedlejší obci utonula žena.

 

Pojďte se podívat na fotografie, které vznikly před dvacetí lety.

 

 

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 14 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
ivana kosťunová
Pamatuji se na to, na cestě z Děčína do Ústí n.L. je dodnes na některých domech vidět, kam až voda sahala. Těsně po povodních jsem jela po levém břehu Labe a viděla jsem tam různé bizarní výjevy- lednička v koruně stromů, židle a spoustu igelitových tašek visících ze stromů. V Děčíně byl potopený parník, Dokonce jsme viděli parník přes silnici 1. třídy- myslím, že to bylo ve Vehlovicích. Nějaké fotky mám ještě schované. Byla to velká tragedie, kupovali jsme tenkrát balené vody, hygienické potřeby a nosili oblečení k Adře, která poskytovala humanitární pomoc.
Naděžda Špásová
Elen, moc dobře si na to pamatuju. Pracovala jsem tenkrát v pojišťovně a naši likvidátoři tam jeli pomáhat. Bylo to hrozné. Ještě dneska, když se něco takového děje, myslím na ty lidi, které to postihne. Tady se Labe taky občas vyleje, ale my jsme vysoko, tak nám to nehrozí. Vodě nic neuteče.
Jana Šenbergerová
Tehdy jsme byli v severních Čechách v Klášterci nad Ohří, kde vládlo neskutečné sucho. Kolem silnic schly břízy a v Ohři skoro netekla voda. Věděli jsme o té hrůze, ale vůbec jsme netušili, jak to vypadá u nás, nebylo žádné spojení. Hory byly odříznuty od světa, ale následky povodní nebyly tak zničující. Dověděli jsme se to až díky někomu, kdo se snažil podat zprávu rádiem. Starší dcera měla štěstí, že stihla pár hodin předtím odcestovat do Francie. Mladší zůstala s jejím chlapcem, který se zdržel, uvězněna bez jakéhokoliv spojení v Horách. Byly to tehdy pořádné nervy, a to se nám nic nestalo, jen potok lehce zaplavil zahrádku. Eleno, dík za připomenutí.
Jarmila Komberec Jakubcová
Elenko dík za připomenutí. Teprve když člověk zažije takovou katastrofu pochopí jak je proti řádění živlů maličký.
Zuzana Pivcová
Milá Eli, vzpomínám, jak jsme byli otřeseni ze záplavy obce Troubky. To jsme ještě netušili, co přijde i k nám o 5 let později. Vždy a znovu mě mrazí, když si obdobně, jako jsi to napsala, připomenu zlověstné ticho po ránu v den, kdy se odpoledne začala valit voda na Prahu.
Libuše Křapová
Až moc dobře se na to pamatuji, Eleno. Naši rodinu katastrofa minula, ale chodili jsme postiženým pomáhat. To se vylil takový potůček v kopcích, běžně v něm bylo vody po kotníky, jestli vůbec. Ale v té trvalé průtrži se sečetla voda průtoku s vodou hrnoucí se z kopců, a katastrofa byla na světě. Obyvatelé domu stačili utéct akorát k traktoru na dvoře, a tam trávili noc. Dům jim to podemlelo. A poblíž se taky utopil jeden starý pán.
Libuše Křapová
Až moc dobře se na to pamatuji, Eleno. Naši rodinu katastrofa minula, ale chodili jsme postiženým pomáhat. To se vylil takový potůček v kopcích, běžně v něm bylo vody po kotníky, jestli vůbec. Ale v té trvalé průtrži se sečetla voda průtoku s vodou hrnoucí se z kopců, a katastrofa byla na světě. Obyvatelé domu stačili utéct akorát k traktoru na dvoře, a tam trávili noc. Dům jim to podemlelo. A poblíž se taky utopil jeden starý pán.
Blanka Macháčková
Je zavádějící dát "to se mi líbí" u tak obrovské tragédie. Pěti hvězdičkami vyjadřuji dík nejen za připomenutí článkem, ale i fotodokumentací.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.