Foto: autorka

Vysoké Tatry, Starý Smokovec, Hrebienok (III. část)

8. 7. 2017

Naše parta (Limi, Majka, Libuška a Eva) pojede vláčkem do Starého Smokovce a dáme výšlap na Hrebienok.

Ve Starém Smokovci jsme se porozhlédly po okolí a po informaci se přidaly k turistům. Majka zvolila tam i zpět lanovku (pozemní) na Hrebienok. My čtyři jsme stoupaly výš. Zanedlouho jsme se sešly před restaurací a posvačily.

Po odpočinutí vidíme dole vodopády skrz stromy a jdeme. Míjíme Bilíkovu chatu, radost pohledět, a pokračujeme dál.

Ach ouvej , tedy pro mne, vzestup dost krkolomný. Vzdávám to, tam nejdu. Zůstanu u chaty a vrátím se na Hrebienok, a když, tak sjedu lanovkou dolů. Vtom se vrací Majka a nasedáme. Ve Starém Smokovci si dáváme langoše a pozorujeme místní cvrkot. Nasedáme na vláček do Tatranské Lomnice a další přistupují o dvě stanice dále.

Jsme všechny spokojené a ještě si projdeme Tatranskou Lomnici a loučíme se. Bylo tu krásně!

cestování

Autor: Jitka Mošovská

Hodnocení:

(5 b. / 6 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Jaroslava Handlová 17.7.2017 20:22

Pěkné fotky, znám to tam a ráda bych se do Tater ještě někdy vrátila.

Olga Štolbová 9.7.2017 18:46

Jitko, díky za povídání a hlavně za fotky. Tam všude jsem byla a dušička závidí. *********

Alena Tollarová 8.7.2017 22:58

Evo, Ty něco vyprávěj o bolavém kolenu! Bilíkovu chatu mám někde na čb fotce. Ale v barvě je to tedy lepší. A ve skutečnosti určitě úplně nejlepší.

Jana Šenbergerová 8.7.2017 22:30

Tam bych se ráda ještě někdy podívala.

Hana Rypáčková 8.7.2017 21:07

Moc pěkné, Jitko.

Eva Balúchová 8.7.2017 17:32

A já přidám,že po podobné cestě,jak je na fotce č.16 jsme šly s Lidmilou a Libuškou víc jak 2 hodiny.A to ještě pořád strašily medvědem.Byla jsem ráda,že jsem to s bolavým kolenem ušla,utíkat bych určitě nezvládla a nechala bych se sežhrat.

Alena Vávrová 8.7.2017 16:41

Hezky jsem si nad fotkami zavzpomínala, díky.

Marie Novotná 8.7.2017 16:22

Moje škoda,že jsem se také nevydala.Snad příště.Velice lákavé a nádherné.Díky za podívání.

Zuzana Pivcová 8.7.2017 15:55

To jste se prošly. Čtu a pomalu mě bolí nohy za vás. Ale bylo to jistě kouzelné!

Zpět na homepage Zpět na článek

Pozdrav!

Pozdrav, říkávala moje babička. Moje babička mi od mala vštěpovala - každého pozdrav, koho potkáš, ať je mladý, nebo starý. Hned je svět veselejší a lidé mají k sobě blíž. I když se lidé míjí třeba jen na chvíli.

Soňa Prachfeldová

V plavkách do restaurace, s holým břichem do města. Trend, který končí

Dantovo peklo. Tak nazval italský novinář Max Tramanti scény, které se odehrávají v přímořských letoviscích, v nichž turisté chodí polonazí. Chlupaté nohy a vyvalená holá břicha v obchodech a restauracích byla donedávna běžným jevem v Itálii, Řecku, Chorvatsku, Španělsku. Teď je vše jinak.

Vratislava Hofmanová, redakce