O salámu, odvaze a taky o štěstí

Moc hezky napsaný příběh a šťouraly pusť k vodě a nebo od těch co Ti to jako kronikářce Panenských Břežen vyprávěli, předlož notařsky ověřený dobropis. :-)

Nádherná povídka od myšlenky po zpracování. Jsem Vaším vděčným čtenářem, literatura je Vaše parketa. Líbí se mi i předešlé povídky reflektující příběhy Helenky. Pište dál, tento žánr na portálu velmi chybí. :-)

Mě se příspěvek líbil, je mi líto, že došlo ke sporu o autorství - ale i kdyby - k porušení autorských práv nedošlo, když za články nemáme honorář :-))

Paní Zuzano, krásný příběh, perfektně napsaný. To se Vám to píše, když jste byla přímo u zdroje!…:) A stydět by se měl někdo jiný, za své chybné, i když zřejmě jen zbrklé odsouzení Vás, jako předpokládané plagiátorky. Pište dál, myslím, že většina si ráda přečte Vaše články.

Paní Zuzano, příběh je silný a krásný, nikdo z diskutujících vám neupírá způsob zpracování a chápeme, že by velkým vysvětlováním příběhu spadl řemen, ale pod články čerpajícími z historie je opravdu zvykem uvádět zdroj, alespoň tak jak psala Taťána ve 21:01.

No, prijde mi, ze povidka mohla mit prave "zdroj": z vypraveni pani ..... ci podobne. Jinak hezky napsano, avsak od VIP blogerky se to ocekava ;-) diky za hezky pribeh

Jaký zdroj jsem měla uvést??? Povídala mi to kdysi paní Vovsová, je to prostě povídka, nikde jinde jsem nic o ní nečetla!!! Trochu jste mi vzali chuť sem psát... léta píšu na iDnes, kdybych něco hledala v nějakých zdrojích na internetu, samozřejmě napíšu zdroje, ale já píšu svoje texty ze svojí hlavy a ze svých zkušeností. Texty toho pana Zemánka, kterého zmiňuje paní Kosťunová, jsem nikdy nečetla, ani články v Paměti národa. Je mi líto, ale stojím si za svým, že je tohle moje dílo a nevím, jaký zdroj bych měla uvádět. Kdybych napsala místo Helenka - paní Helena Vovsová, asi by vám to víc vyhovovalo, ale podle mě by to ztratilo půvab toho příběhu...Příště si rozmyslím sem dávat článek...

Mohla jste si všimnout u článků ostatních autorů, že uvádějí zdroje. Je to na tomto serveru zvykem a také je slušnost je uvádět.

Znám dokumenty, které jsem četla v Militärarchivu ve Freiburgu, týkající se vdovy Liny Heydrichové. Žádala v nich např. o přidělení židovských vězňů na práce v sídle v Panenských Břežanech, žádala o nábytek a vybavení ze zabaveného majetku Židů nebo zatčených odbojářů. Neustále zvyšovala své nároky, a protože už pro úřad Státního ministra neměla žádnou důležitost, dopisoval si s dalšími vysokými představiteli SS, aby ji už nějak odmítli a na něco se vymluvili. Je to už dost let, detaily si už nepamatuji.

Nějak mě nenapadlo, že musím u povídky psát i to, jak vznikla. Nejjednodušší je asi psát tím pádem fantasy, jenže to mi moc nejde :-)