Inzerát: Ztratila jsem své (houbařské) štěstí
Foto: autorka

Inzerát: Ztratila jsem své (houbařské) štěstí

30. 9. 2017

Celá republika prožívá nevídané houbařské žně. Do lesa se chodí s prádelním košem a během dvou hodin je plný. Praváci, bedly, suchohřiby, holubinky, kuřátka … atd, atd.
Konečně mi vyšel čas a já v doprovodu svého muže a pejska vyrazila do lesa. To by v tom byl čert, abych taky něco nenašla.
Cestou mlázím posbírám všechny pavučiny, co jich tam ti malí prevítí navěšeli od stromu ke keři a zase zpátky. Nakukuji pod smrčky i borovičky, ha babka. Schovala se přede mnou pod lístek z dubu, ale nic jí nepomohlo. Hlásím manželovi, že už ji mám v košíku. Za chvíli tam přibyly i dvě, poněkud už jeté, bedličky.
Prodírám se mlázím (a mám prázdný košík) a poctivě nakukuji, kam se dá. Přece ty houby tady musí být! Nejsou!
A nebo jsou, ale jen takové, co neznám a tudíž nesbírám. Šlapeme lesem už druhou hodinu a na dně košíku se krčí pár ustrašených babek a ty dvě jeté bedly. Konečně první suchohřib. S bídou naplníme košík do poloviny. Nevadí, nemusí téct, stačí, když kape. Na kraji lesa vezmu ještě pár krásných mladých pýchavek, které vždy píšu s měkkým „í“. Nevím proč, ony asi nebudou od slova píchat, že?
Zařeknu se, že do lesa už nepůjdu, mám málo času a hodně aktivit. Morová rána v podobě sousedů, kteří na Václava přinesli plnou tašku hub, a co nepobrala taška, nesli zabalené v bundě.
A tak znovu vyrážíme. Kam? Do lesa, ale měla jsem jít raději do supermarketu pro hlívu a nebo žampiony. Ještě, že mě osvítilo a místo koše si beru jen nenápadnou papírovou tašku. Úlovek je mizerný, i když ověnčený jedním pravákem.
Do třetice vyrážíme do lesa v pátek opoledne. Miluji les a jeho ticho, a tak v těchto dnech, kdy je les plný houbařů, křičících děcek a u nás také hlučných příslušníků sousedního státu, hledám takové kouty, kde se jim mohu vyhnout. No jo, ale tam zase nejsou houby. Šlapeme docela daleko od našich oblíbených míst, která jsou zcela zničena těžbou dřeva. Člověku se svírá srdce. Co bude s krásnými Jeseníky za pár let?
Tam, kam jsme se vydali, prý rostou. Zoufám si, rostou, ale kde. A v tom na to přijdu. Ptáte se na co? Já prostě ztratila své houbařské štěstí.

A tak si dám inzerát:  "Ztratila jsem své houbařské štěstí.
                                   Zn.: Kdo ho najde, ať si ho nechá."


PS: Ale přiznám se, že kromě václavek, které fakt už začaly růst přesně v termínu, jsem našla i devět krásných zdravých praváčků plus nějaké ty babky a pár suchohřibů. Možná si řeknete: žádná sláva, ale alespoň zbylo i pro ty, co své houbařské štěstí mají pěkně na řetízku.

 

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 16 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Marie Ženatová
Díky za milý článek a hezké fotečky. Dnes dopoledne půjdu do lesa s vnoučátky, tak jsem sama zvědava jak to dopadne...?
Zdenka Jírová
I když vaše houbařské štěstí jste ztratila, neztratila jste umění fotit přírodu. Vaše fotky se mi moc líbily a užila jste si lesa. Já les miluji, ale ze zdravotních důvodů už na houby jít nemohu, tak si o lese i houbách ráda přečtu něco hezkého.
Helenka Vambleki
V koši možná málo, ale ve foťáku úplně kouzelné úlovky!
Elena Valeriánová
Ivano, já si zpívám svou vlastní verzi zaklínadla: "Lese, lesíčku, lese zelený, dej mi hříbečky v tobě zrozený". Věřte fungovalo to, se letos nic, nepomáhá to ani za mák. Jo a zpívám to (pokud se tomu mému skřehotání tak dá říci) na melodii "Petře, Petříčku ...."
Libuše Křapová
Elenko, tak to jsme dvě. Asi ta naše houbařská štěstí šla letos někam na pivo, sedí tam, kecají a pomlouvají nás tam. Tak ať, sežerou je červíci :-(
ivana kosťunová
Pojď hříbečku do košíčku, pojď hříbečku do koše - to jste zkusila ? Já taky nemám houbařské štěstí, kudy projdu, houby nevidím, ale zajímavé je, že kdo jde za mnou, tomu se ukáží a nechají se i sebrat. Hezký článek.
Zuzana Pivcová
Pamatuji si, že jsme kdysi ve škole měli v ruštině vyprávění, jak dědeček chodil do lesa a nikdy nenašel houby, protože si prozpěvovat: Jdu na houby, a houby to slyšely a schovaly se. Tak mu babička poradila, ať zpívá, že jde na borůvky. Houby se uklidnily a vylezly a děda je posbíral. Myslím, Eli, že pro Tebe je štěstí už sám les. Proto můžeš houby přenechat klidně někomu jinému. :-))
Eva Mužíková
Elenko, ať čučím, jak čučím, Tvoje houbařské štěstí jsem nespatřila. Hlavně že jsi si užila focení a podělila se s námi o krásné fotky...
Jarmila Komberec Jakubcová
Elenko tvoje fotky jsou velmi pěkné. To je tvoje "houbařské štěstí" - jsi výborná fotografka.
Marie Seitlová
Eleno, houbařské štěstí si možná ztratila, ale fotografické máš stále. Fotky jsou nádherné. a procházka lesem byla určitě krásná.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.