S loupežníkem Štětkou za hadem, harfenicí a houbami
Foto: autorka

S loupežníkem Štětkou za hadem, harfenicí a houbami

3. 10. 2017

Že vy znáte jen loupežníka Rumcajse? Tak to je na čase seznámit se i s loupežníkem Štětkou. A nejlépe bude, když s sebou na výpravu vezmete děti. Štětka totiž nejen pro ně připravil putování krásnou přírodou, obohacenou o poznání. Žlutá turistická značka začíná ve Štětí a my už tedy víme, proč se jmenuje Štětka. Za výchozí bod trasy můžete vzít i vesničku Stračí.

Za slunečného pozdně zářijového odpoledne jsem se na vycházku vydala i já. Za Stračím těsně u lesa září žluté pole, jakoby bylo jaro. Jen to tu bzučí a pasou se i motýli, já však mám před sebou celou cestu, a proto se nezdržuji. Toto předsevzetí mi však dlouho nevydrží a musím si vyfotografovat barevnou podzimní krajinu i poletující motýlky u cesty. Ta mě po chvilce dovede k lesu a prvnímu zastavení - Mariánské kapličce.

Ta stojí od konce 17. století na místě bývalých božích muk. Podle lesní cesty vidím spoustu klouzků. Svítí do dálky a kosou by se daly sklízet. Já tu však nejsem kvůli houbám, a tak se zastavím až u Hraběcí kaple. Stojí tu na paměť jakéhosi pána, který se choval nedobře ke svým poddaným a ti si jednou na něho v lese počkali. Červené a puntíkované muchomůrky všech velikostí mě vábí, abych si je vyfotila, tak některým z nich vyhovím. Uhýbám pánovi na kole, který v ruce drží koš plný hub. Zastavuje a já se ptám: můžu si je pohladit? Pokochám se sametovými hříbky a bedlami a ubírám se k Mordlochu. Mordloch je jeskyně, kde se prý zdržovali loupežníci. Jestli je to pravda nevím, ale určitě vím, že v ní jsou pryčny a před jeskyní ohniště, kde si můžete opéct buřtíky. Je tu také zajímavá skála s příznačným názvem Sedm chlebů.

Pohodlná cesta vede dál romantickou krajinou plnou skalek, ale v létě také borůvek a nyní hub. Však se také z lesa vynořují postavy, nesoucí plné košíky. Já tu však nejsem kvůli houbaření, nýbrž kvůli turistice. A proto se kolem Ješovických louží, ve kterých žijí listonoh letní a žábronožka letní, ubírám k další zajímavosti. Tou je devítimetrový, v polovině sekerou přeťatý had, vytesaný ve skále. Je to dílo Václava Levého. Nadaný mladík v první polovině 19. století v nedalekém liběchovském zámku pracoval jako kuchařský pomocník. Ve volných chvílích v okolních lesích "upravoval" skály. Stal se sochařem a dokonce i prvním učitelem Josefa Václava Myslbeka. Pochovaný je na Vyšehradském hřbitově (viz. Na Vyšehrad po stopách osobností české historie ) ve společném hrobě s jeho přítelem Karlem Purkyněm. Asi 500 m od hada je další dílo Václava Levého, a sice harfenice, hlavy a jeskyňka, vše opět vytesáno v pískovcové skále. Nejsem tu zdaleka poprvé, ale znovu stojím v obdivu u jedinečného díla a lituji, že jej za pomoci vandalů hlodá zub času.

Stojím mezi stromy a hledám místo pro fotografování a vtom se podívám na zem. Ne, opravdu tu nejsem kvůli houbám, ale u nohy tu pro mě vystrčil hlavu krásný "pravák". Jak se dral na svět, vyzdvihl na svém kloboučku vrstvu písku a téměř s ním splynul. Možná proto ho žádný z turistů, kterých tu chodí habaděj, neviděl. A pak mi ukázal ještě pět bratříčků.Podle mapy při cestě za harfenicí má být ještě další kaple, kterou jsem zatím neviděla. Rázuji po cestě a ptám se pocestných, jestli je k ní ještě daleko. Pak jsem se však prohnula smíchy, protože paní mi s údivem ukázala, že stojíme prakticky u ní. Nebýt oněch pocestných, šla bych s hlavou v oblacích a s praváčky v sáčku od svačiny světa kraj a nenašla ji. Kaple sv. Máří Magdaleny je dalším ve skále vytesaným dílem Václava Levého.

 Jeden z posledních zářijových dnů se nachyluje a mě čeká celá cesta zpátky. Dost rázuji, ale oči sledují lem lesní cesty a nutí mě zastavovat. Vykukují z ní totiž hnědé hlavičky, které putují do sáčku a samozřejmě neodolám, abych nezvěčnila i jiné krásné houbičky, jichž je les letos opravdu plný. Nešla jsem dál než pět metrů od cesty. Vrcholem je, když mě míjí tři mladí rychlí cyklisté a já jim uhýbám z cesty. Za prvním stromem vidím hříbek! Volám za nimi - ten je krásnej, děkuji - a slyším jen odpověď - ty vole ... Já vycházím z lesa, zatímco sluníčko právě zachází. Jeho ukládání do rudých peřin jsem stihla tak tak.

Naučné putování s loupežníkem Štětkou, kopírující část běžné a nenáročné turistické trasy, je připraveno pro děti. Cestou je několik zastavení s informacemi nebo úkoly. Ze Stračí ke kapli sv. Máří Magdaleny je to asi 6 km. Odtud je možné se vrátit nebo pokračovat dál např. do Želíz k čertovým hlavám a jeskyni Klácelka. Blíže jsem o nich psala v článku Můj tip na výlet - Čertovy hlavy

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 15 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Martina Růžičková
Senzačně popsaný výlet :-).
Libor Farský
Alenko, to je paráda! Reportáž jako od profíka...
Alena Tollarová
Mrzí mě, že článek nevyšel s názvem, jaký jsem mu dala. Na druhou stranu mě těší vaše komentáře a já vám všem za ně děkuji.
Lenka Hudečková
Hezké povídání, člověk si připadá, jako by tam sám osobně šel...a nááááádherné fotičky, ale opravdu nádherné...díky Alenko :-)
Dagmar Bartušková
Álo, jsem ráda, že i já s Tebou vyšlapala na Čertovy hlavy. Byl to úžasný výlet. Článek je opět zajímavý a fotky super. Ty houby jsou k nakousnutínakousnutí, žel některé jen jednou. Ten mrňavý křemenáček je fakt krásný!
Ilona Erika Kolář
Už jsem si tolikrát říkala, že se tam musím vypravit a pořád nic.
Lidmila Nejedlá
Alenko, zase jsi krásně putovala zajímavou krajinou. A po stopách Vaška Levého jsi došla i k hřibům pravým. Hezké.
Eva Balúchová
Pěkný článek a krásná trasa na vycházku.I počasí ti vyšlo.Jsem ráda,žes mě s dílem sochaře V.Levého už seznámila v době konání srazu v Doksech a vyjeli a vyšli si na Čertovy hlavy.Do té doby jsem vůbec netušila,že takové krásné výtvory ve skalách existují.Obdiv zaslouží i všechny tvé fotky,doufám,že některé uvidíme v podzimní fotosoutěži.
Marie Ženatová
Díky za hezký článek a fotečky. Také jsem byla v neděli s vnukem a synem v lese, našli jsme hodně suchohřibů, klouzků, babek, bedlí a pýchavek - bohužel jsem neměla foťáček , ale takovou úrodu hub jsem už dlouho neměla. A doma jsem pak jedla poprve smažené pýchavky - jedinečná chuťovka...
Alena Vávrová
No Alí, smekám! Jedinečné vyprávění a překrásné fotky. Umíš!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.