Foto: autorka

Pražská dámská jízda

1. 11. 2017

Můj příběh

Autor: Naděžda Špásová

Hodnocení:

(5 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Blanka Macháčková 1.11.2017 15:53

Hezky sis to užila. Já se ráda courám nákupními centry. Je to pro mě relaxace. Ale musím být sama. A já bych dámskou jízdu nedala dohromady. Je to v rodině samý chlap. A ty se couraj tak akorát po O2 aréně, když je tam nějaký sport.

Naděžda Špásová 1.11.2017 15:40

Jitko H., nepsala jsem to proto, aby se tam hned všichni vydali. Jarmilo F., a není to jedno? Na Zličíně je metro.

Jarmila Fialová 1.11.2017 15:28

Nákupní centrum Černý most je na Černém mostě - na Zličíně je Metropole.

Jitka Hašková 1.11.2017 13:14

Nákupní Centrum černý Most - tam bych v životě nešla. Projížděla jsem tam často autem při návratu domů a jímá mně hrůza doposud, když odtamtud jedu někam autobusem. Jste statečné, že jste se tam vypravily. Menších obchodních center je v Praze více a mám je blíž.

Zpět na homepage Zpět na článek

Lucie (51 let): O muže jsem pečovala, přesto stále slyším, že jsem zlatokopka

Když jsme měli svatbu, bylo mi třicet a Honzovi přes padesát. Rodiče i přátelé říkali, že je bláznovství brát si tak výrazně staršího partnera. Honzovi známí tvrdili, že si ho beru jen kvůli peněz. Byl totiž úspěšný, měl několik firem. Když onemocněl, neštěkl po něm ani pes a pomáhala jsem mu jen já.

Redakce

Zápisník starého muže: Zmýlená platí

V těchto dnech nám masmédia připomínají události ze srpna 1968. I já se zahloubávám do vzpomínek z této doby a následující normalizace. To už rok jsem byl doma po vojně, tedy nejvyšší čas osamostatnit se a založit vlastní rodinu.

Zdeněk Folvarčný

Když se sejdou prostatici, nejde to

Minulý týden jsem byl účastníkem srazu prostatiků. Ne, nejsem v žádné pacientské organizaci sdružující muže postižené nemocemi předstojné žlázy, jak se prostatě odborně říká. Byl to sraz ještě žijících spolužáků z vysoké školy, který se koná jednou za dva roky.

Antonín Vácha