Proč dělají ženám fyzické změny při stárnutí takové problémy?
Ilustrační foto: pixabay.com

Proč dělají ženám fyzické změny při stárnutí takové problémy?

10. 12. 2017

Známá umělkyně Yoko Ono jako sedmdesátnice zastává názor, že pokud stále nemyslíme na to, kolik nám je, nestárneme. Jen kdyby to ale bylo tak snadné, zastavit stárnutí nebo se s ním a se souvisejícíimi problémy, hladce vyrovnat.

Jen málo žen pohlíží na stárnutí tak jako Yoko Ono. Ženy, kterým už není třicet, se často dostávají do stádia horečné snahy přizpůsobit se panujícímu ideálu krásy, jiné se naopak odevzdaně včlení do role babiček. Ačkoliv to zní poněkud zjednodušeně, tkví za tím vážná problematika.

Společnost neměří starší muže a ženy stejným metrem
Zatímco muži s přibývajícím věkem se mnohdy stávají zajímavějšími, jelikož mají finance, postavení a styky, cena žen mnohdy už po čtyřicítce jde rapidně dolů. Ženy se dostávají do klimakteria, tedy už nejsou v produktivním věku, děti odcházejí z domova, už nepotřebují jejich péči, a fyzická přitažlivost pozvolna klesá. 

Reklamy a média zobrazují mladé atraktivní ženy a málem nás přesvědčují, že se společnost skládá jen ze superštíhlých dlouhonohých modelek s hladkou pletí. Není tedy divu, že ženy, které už se takovými atributy nemohou pyšnit, svádějí vnitřní boj. Teprve v posledních letech se naštěstí začínají v reklamách zveřejňovat protinázory a objevují se v nich i starší ženy.

Čím trpí ženy při stárnutí
Pod vlivem dnešních společenských norem pro atraktivitu a hodnotu člověka má mnoho stárnoucích žen nízké sebevědomí, pocit selhání, osamělosti a depresí. Ubývání fyzických sil, změna postavy, vlasů a pokožky dává každodenně bolestně pocítit, že se žena dostává "do let".
Mnoho žen se kvůli dětem vzdalo lepších pracovních možností a nyní při zpětném pohledu na život nevidí nic, čím by se mohly "vykazovat", a cítí se zbytečné. Mnohdy jsou finančně závislé na mužích a v mnoha ohledech nejsou zvyklé být samy aktivní. Pokud je navíc partner opustí, přistoupí k tomu ještě pocit izolace a osamělosti. Všechno toto vede u mnoha žen k různým psychosomatickým obtížím jako je neklid, poruchy spánku nebo bolesti hlavy.

Psychologické fáze, kterými procházejí ženy při stárnutí
Ženy se se stárnutím vyrovnávají rozdílně. Jako v každé situaci, na niž se musí člověk nově nachystat, prochází se i zde různými fázemi a v každé z nich může žena ustrnout.

Vše začíná pohledem do zrcadla, uvědoměním si, že už tělesné partie nejsou tak pevné, že se objevují vrásky a skvrny v obličeji, že opálení kůži příliš nesvědčí. V porovnání s vnitřním obrazem, kdy se vidíme jako mladá dívka, se náhle objevuje spousta minusů.

1. fáze: Odmítnutí věku
Ženy, které odmítají svůj věk, se vědomě oblékají mladistvě a nápadně se líčí. Vyzkouší kdejaký nově vyvinutý výrobek, každou dietu a vitaminové přípravky s nadějí, že zastaví stárnutí nebo ho nějak posunou. Nechají se vyhladit liftingem, sahají po krémech proti vráskám, nechají si píchat injekce s botulotoxinem. Vyhledávají sexuální dobrodružství, aby se přesvědčily, že jsou stále žádoucí. Nerady hovoří o stárnutí a cítí se dotčeny, když se jich někdo zeptá na jejich mladistvý vzhled a zevnějšek. Přestávají slavit narozeniny a někdy se i zastaví v údajích o svém věku.

2. fáze: Negativní pocity
a)  Ženy se dohadují s osudem, závidí mladým ženám. Nesnášejí své tělo a své vrásky. Mnohé dokonce rezignují na péči o své tělo.
b) Ženy se odevzdají "osudu", dostávají se do role "starších" žen, jejichž život už je pryč, a litují se.
c) Vynořuje se strach před budoucností, před smrtí.
d) Nastupuje pochybnost a výčitky samy nad sebou, že dosud nežily plnohodnotný čas a hodně ho promrhaly.

3. fáze: Nová rovnováha
Ženy ani neodmítají svůj věk, ani ho nechápou jako důvod k sebepodceňování. Vybudovávají se postoj vůči sobě samým, v němž jsou zahrnuty zkušenosti z toho, co dokázaly a prožily v minulosti, ale zároveň i to, co by ještě chtěly prožít v budoucnosti. Neodmítají své tělesné změny, nýbrž je přijmou a svůj pohled zaměří spíš na to, co v sobě věk má pozitivního, např. více zkušeností, vyrovnanost a suverénnost.
Tato rovnováha však obvykle netrvá věčně. Kdykoliv může dojít k regresi, způsobené bolestmi, nemocí, ztrátou partnera nebo i přáteli v mladším věku. To vše stále znovu upomíná na to, že se stárne.

I přes veškeré problémy, které stárnutí přináší, mějme pokud možno stále na paměti, že pro naši přitažlivost je mnohem důležitější než mladistvý vzhled pozitivní vyzařování.

stárnutí
Autor: Redakce
Hodnocení:
(3.4 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Navážu na Mirka. Doporučuji všem přečíst si nejméně dvakrát poslední větu článku. Ta mluví za vše!
Eva Palme
Příšernej, negativní článek plnej blábolů. Např. : "cena žen mnohdy už po čtyřicítce jde rapidně dolů". Klimakterium po 40 ? V 45ti odešly děti na střední a já se mohla začít naplno realizovat v zaměstnání a věnovat se svým koníčkúm, vypadala jsem na 30 a sex byl nejbáječnější.
Elena Valeriánová
Článek jsem nedočetla, pro mě nepodstatné informace. Jak se cítí Yoko Ono mě zajímá asi tak jako loňský sníh. A jestli si o sobě některá čtyřicátníce myslí, že začíná být na odpis, tak ať si počká ještě tak dvacet let a třeba pochopí, že jen o pevném zadečku a tvářičce bez vrásek život fakt není. Přečetla jsem si i všechny komentáře, co taky jiného dělat když je půlnoc, že? A konečně jeden, který je podle mého gusta. Jano Š., děkuji. Usmívám se, nebude to s tím Tvým stářím tak zlé, když máš tak mladé myšlenky. A Redakci prosím, veseleji mládeži, veseleji. Máte nás co dohánět. :-)
Jana Šenbergerová
Mně se moc líbí příspěvek muže - Mirka Hahna. Za sebe mohu konstatovat, že do 65 jsem byla v naprosté pohodě, přestože jsem za sebou měla infarkt. V 70 jsem samá vráska a srdce se začíná "šprajcovat", i když jsem nikdy nebyla v takové pohodě jako teď. Zatímco v 63 po dvojnásobné zlomenině se daly kosti do pořádku, teď mě vyděsila lékařka tím, že má páteř a krček levé nohy je závažně ohrožen osteoporózou. No a co? Jsem dost stará, dost opotřebovaná a srozuměná s tím, že v tomhle těle nehodlám strašit déle než do 111. A jestli mě to tu přestane bavit dřív, klidně slevím na 90. A nedožiju-li se, o nic nejde. Stejně to jednou tak jako tak zabalím. Mám dost jiných problémů, na hlouposti nemám čas. :-)
Marie Foltýnová
Beru léta se svými klady a zápory tak jak jdou.Nemám ani čas,myslet na to kolik mi je let.Beru to tak,že stárneme všichni.Kolik mi přibylo vrásek,na to nehledím.Snažím se oblékat přiměřeně svému věku.Nepoužívám krémy,jen na suché ruce,když se vrátím ze zahrady.Někdo nechce říct kolik má let.Netajím se tím.Jsem ráda mezi lidmi,byla jsem tak zvyklá z obchodu a to mi dost chybí.
Zdenka Jírová
Nic objevného mi článek nepřinesl.To už tu bylo i v lepší formě řečeno mnohokrát. Zjednodušeně řečeno - proti věku není léku. Není nutné se nad přibývajícimi roky hroutit, ale nic nám už bujaré mládí nevrátí. Tak je lepší být taková, jak se na to cítíme. Někdy je hůře, někdy lépe.
Hana Rypáčková
Kdybych se stále zabývala sama sebou, neměla bych čas žít.My od Prasátek si stárnutí nepřipouštíme... A co jsme si to zazpívaly za doprovodu Karlova ukulele?
Zuzana Pivcová
Já jsem to ale pochopila trochu jinak. Že to u řady žen tak bývá, a zcela zbytečně. Protože máme na víc. Ať jsme Yoko Ono nebo třeba nějaká nebohémská a méně finančně zajištěná Pivcová. Tak proč mít z toho špatný pocit?
Jarmila Komberec Jakubcová
Údaje uvedené v článku jsou pod moje rozlišovací schopnosti
Mirek Hahn
Nevím jestli je Yoko relevantní příklad. S její ekonomickou situací a bohémskou povahou se poměrně dobře udržuje sebedůvěra bez ohledu na věk :-) Ale chápu, že ve veřejném prostoru na skromnou a chudou osobnost člověk nenarazí... Osobně odmítám ten model vnějšího mladistvého designu, který se nám snaží vnutit módní i nemódní magazíny a společenské rubriky. Vyhýbám se lidem, kteří se prezentují výhradně vzhledem a nenacházím u nich alespoň nějakou část zajímavých charakterových vlastností. Velmi si cením žen se sebedůvěrou (bez přepjatého sebevědomí), se schopností empatie, s tolerancí, s vtipem a přiměřenými ambicemi.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.