Foto: autorka

Vánoční koncert v nemocnici

18. 12. 2017

Je stříbrná neděle 17.12.2017, já stále ještě trávím čas v nemocnici, nijak mne nemrzí, že nemohu uklízet, péct a nakupovat. Čeho ale opravdu lituji, je skutečnost, že letos poprvé budu chybět v našem malém kostele na zpívání koled.
Ráno jsem vstala z postele a venku se sypal sníh, alespoň něco, co připomíná blížící se vánoce. Sestřička nám všem třem na pokoji napíchala infuze a informovala nás o dnešní návštěvě kapely z blízkých Nepolis.
Hurá! O koledy tedy letos nepřijdeme. V deset hodin jsme se všichni (i ti nechodící) shromáždili v jídelně a těšili se na koncert.
Koledy zpívala a hrála skupina dobrovolných hasičů "Nepál band". Jejich produkce byla krásná a dojemná. Po koncertě jsme dostali dárečky, které vyrobily děti z nepoliské základky.
Moc si vážím lidí, kteří obětují svůj volný čas a dělají radost starším a nemocným, často nemohoucím lidem. Všem přeji krásné a klidné vánoce.

Můj příběh

Autor: Redakce

Hodnocení:

(5 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE

Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.

Lidmila Nejedlá 19.12.2017 19:38

Miluško, tvé zprávy z nemocnice jsou optimistické a to je dobře. Držím palce, ať jsi brzy jako rybička.

Hana Rypáčková 19.12.2017 15:54

To mě potěšilo.Miluško, přeji zbytek pobytu a domácí pokračování, hlavně v pohodě. Drž se , děvče.Díky za článek.

Zuzana Pivcová 18.12.2017 19:13

Miluško, je to krásné a pro pacienty určitě velká radost, že na ně takhle někdo myslí. Ale doma je doma, že? Moc děkuji za příspěvek.

Alena Tollarová 18.12.2017 19:10

Je to bezvadné, když i do nemocnice vstoupí vánoční nálada třeba prostřednictvím hasičů, kteří dokážou uhasit možná nějaké to smutnění. A že ve školách myslí na nemocné a děti pro ně vyrobí dárečky. Miluško, řekla bych, že ten andílek Tě bude provázet ...

Miluše Hasenohrlová 18.12.2017 19:04

Mílo, ten dárek -andělíček určitě potěšil v tom nemocničním prostředí.Je dobré, že pacientům dovedou zpříjemnit nepříjemné chvíle.

Marie Seitlová 18.12.2017 19:02

To jste měli Miluško krásné překvapení a zpestření pobytu v nemocnici. Přeji zlepšení zdraví a pěkné Vánoce doma.

Anna Čípová 18.12.2017 18:51

Miluško, to muselo být dojemné. Díky za článek i fotky. Přeji zlepšení zdravotního stavu, krásné Vánoce a hodně optimismu v novém roce.

Alena Vávrová 18.12.2017 18:33

Moc Ti toto milé vytržení během nemocničního pobytu přeji, Mílo. Hasičům dík a Ty, šup šup, už ať jsi doma!

ivana kosťunová 18.12.2017 16:35

Miluško, věřím, že takové neokázalé skutky potěší více než bůhvíjaké plánované akce. Přeji vám , aby se zdraví zlepšilo a abyste si uchovala ten svůj optimismus.

Věra Ježková 18.12.2017 16:06

Milý článeček i fotky. Přeji vám hezké Vánoce a hodně zdraví.

Načíst starší příspěvky

Zpět na homepage Zpět na článek

Vzpomínka na moji babičku

Každý má či měl svou babičku. Někteří mají dvě, já však poznala jen jednu - maminku mé maminky. Tatínek už své rodiče ztratil dříve, než jsem se narodila.

Zdenka Jírová

Olomoucké syrečky a vlčí údiv, aneb "Vy to taky jíte?"

Odpoledne jsem dojela nakoupit a taky pro naftu. Když jsem vylézala u pumpy, tankovala přede mnou…

Dana Straková

Můj podzim života: Bilancovat, nebo dál hledat?

Pokaždé, když jsem dokončil nějakou knihu, měl jsem z toho, pochopitelně, dobrý pocit. Vždy jsem ale přemýšlel, co bych měl napsat na její úplný závěr. Jak by měl vypadat takový doslov, aby měl smysl a nebylo to jen nějaké prázdné klišé.

Jan Zelenka

Můj podzim života: Vyznání v malostranské kavárně

... Vaše dvě kávy... děkujeme on: nad čím se usmíváš, když se tu díváš z okna?ona: je mi hezky,…

Eva Pokorná

Čekání na papouška

Bydlím v 11ti podlažním paneláku na Praze 5 a jedna z mých radostí bylo „čekání na papouška“. Divíte se? Já se také divila, když jsem poprvé začátkem prosince uviděla sedět na vrcholku břízy „něco velkého s dlouhým ocasem“, tedy v porovnání s běžným venkovním ptactvem.

Libuše Juráčková