Zážitek roku 2017
Foto: autorka

Zážitek roku 2017

1. 1. 2018

Zážitek z letošního roku, o kterém bych se chtěla tady zmínit, vlastně navazoval na události z roku ještě předešlého.

Po operaci ramene, na podzim 2016, si pan doktor přes kosti usmyslil, že potřebuju lázně. Tak jsem oběhla byrokratické kolečko a zažádala o ně. Nikdy jsem v lázních nebyla. Ani po nich netoužila. Ale koncem prosince přišel dopis z Janských Lázní v tom smyslu, že mně děkují za dobrý výběr a že další informace o nástupu dostanu do tří týdnů. Uběhl leden – a nic. Dost mi to znervózňovalo. Informace od kamarádek (např. o náhlé zprávě okamžitého nástupu), spojené s mým přehnaně zodpovědným přístupem, přikládaly polínka na rozžhavené uhlíky stresu.

Tak jsem tam zavolala. Milý, mladý hlas sdělil, že mi právě odeslali dopis. Nástup se má uskutečnit teď v únoru dvacátéhodruhý. Hned jsem v kalendáři vyhledala, že dvaadvacátého února je středa a červeně zaškrtla. Radovala jsem se, že mi zbývá téměř měsíc. Zanedlouho přišel dopis. Ještě v brýlích na dálku jsem prolétla ve spěchu záhlaví s termínem nástupu. Zaznamenala jsem nějaké dvojky. Pak s brýlemi na blízko už moje oči pročítaly důležité informace o věcech a dokladech, které musím vzít s sebou.  Hlavně upozornění na dodržení termínu a času nástupu.

Byla nedělní půlnoc, devatenáctého února. Protože jsem sůva, chodím spát kolem druhé ráno. Tiskla jsem nějaké fotky a napadlo mě okopírovat pozvánku do lázní (kdybych ji náhodou potřebovala navíc). Jak tak koukám na kopii, můj zrak se zaryl do data nástupu.  Ten se shodoval se dnem, který už téměř čtvrt hodiny probíhal. Dvacátý únor. Několikrát jsem prohlížela ďábelskou dvacítku. Ještě před půl hodinou jsem si pochvalovala pěkně zvládnuté úkoly se dvěma volnými dny na sepsání seznamu, vyprání i vyžehlení prádla a klidné balení. Odvoz byl domluven na středu.

Na to, co se ve mně tenkrát dělo, nemohu ani pomyslet. Žaludek se usadil v hlavě a duše plula v mrákotné mlze.

Naštěstí odvoz zaslechl noční telefon. Já zmateně balila do půl páté ráno.

 Dvacátého února v jedenáct hodin dopoledne jsem stála před přijímací recepcí Janský Dvůr. Jak se mi to podařilo, netuším.

Kromě téhle historky byl pobyt v lázních nádherný. Ale to bych mohla vyprávět už další zážitek roku 2017.

 

Můj příběh Zážitek roku 2017
Hodnocení:
(5 b. / 10 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Libor Farský
Tak to je opravdu Zážitek s velkým Z. Bezva.
Drahomíra Stínilová
Tak se mi to nepovedlo, neumím vkládat na You tube
Drahomíra Stínilová
Děkuju vám všem za komentáře k mému zážitku. Přikládám, jestli se mi to povede, do videí reportáž, kdy jsem držela prvně kameru v ruce, z lázní, která se potom promítala v Pozdní sběr v kině.
Jana Šenbergerová
Před sedmi lety jsem zažila podobný šok, když mi po úrazu přiklepli rehabilitaci v Luži, ale přehlédli, že se nenacházím na své trvalé adrese, ale u dcery blízko Luže, protože jsem nebyla schopna sama se o sebe postarat. Volala mi kamarádka, že mám doma dopis. Když ho na mou žádost otevřela, dověděla jsem se, že už mám být v léčebně. To byl fofr! Ale postavili mě tam na nohy.
Zdenka Jírová
V Janském Dvoře jsem byla před mnoha a mnoha léty na rekreaci ROH a mám na to pěkné, vzpomínky. Chápu Vaše zděšení, já si také ráda vše důkladně připravím, když někam jedu třeba na š dny. Kdysi jsem jezdila častěji do lázní, měla jsem seznam pro léto i pro zimu, abych něco nezapomněla.
Alena Vávrová
Jánky - podruhé ach! ;-)
Lidmila Nejedlá
Holka zlatá, hlavně, že jsi to stihla.
Zuzana Pivcová
Drahuško, to je obdivuhodné! Přiznám se, že ze zmeškaných termínů mám trochu vítr, proto si vše píšu do několika kalendářů, které mám kolem sebe.
Naděžda Špásová
Drahuško, hlavně, že všechno dobře dopadlo a že se ti v lázních líbilo. Pravidelně tam jezdí jedna moje známá a nedá na Jánky dopustit.
Dana Puchalská
jezdila jsem do lázní ne jako pacient ale jako návštěva za mým tátou. Byla jsem a malá, ale moc se mi to líbilo. Nejvíc mně zaujaly ty koupele s bublinkami a bahno. A jsem víc než ráda, že je zatím nepotřebuju. Jedině jako turista s pohárkem dobré minerálky. Ale příběh je fakt pěkný. Někdy se dokážu i já sbalit za minimum času a kupodivu doma nic nezapomenu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.