Tak opět jeden příběh ze života, ale i s poučením a řešením.
Kdysi dávno jsem nastoupil jako nový řidič k dopravní firmě, a jako každý „začátečník“ jsem dostal to nejstarší auto. Matně si vzpomínám, že to byl stařičký červený MAN. Ono to tak funguje ale ve všech firmách. Nestraší šoféři dostanou nejnovější auta, ty nejmladší nejstarší auta, a tak je věkový průměr stáří souprav na silnici dokonale zprůměrovaný. Rozvážely se většinou barvy a drogerie po Čechách. Zarážející u této firmy bylo, že na rampě u nakládky se mluvilo jen azbukou, ale vše probíhalo bez jakýchkoli komplikací, kluci skladničtí již rozuměli česky a byli velice snaživí.
Při jedné, vývojem událostí vlastně poslední jízdě, se mi stalo, a zrovna na úzkém starém mostě v nějakém městě, už nevím kde, že auto začalo stávkovat, odmítalo jet, a všechny kontrolky na palubní desce začaly blikat a pohasínat. Ještě jsem stačil šlápnout na plyn a z posledních sil jsem sjel z mostu na malinké parkoviště mimo silnici. Tam jsem odklopil kabinu a pokoušel se najít onu poruchu. Samozřejmě marně, elektrika nešla nikam a začínalo mně být zima. Tak jsem volal majitele firmy, několik servisních techniků, předešlého řidiče i elektrikáře z oné firmy, a všichni odpovídali tak nějak divně, spíše pobaveně než se snahou řešit poruchu.
Za hodinku přijel osobákem majitel s jedním expertem, po sedmé jsem odklápěl kabinu a pozorně jsem sledoval, co onen expert dělá. Trochu se plácal kolem motoru, až jaksi, jako mimoděk, zatřásl s hlavním kabelovým svazkem, co propojuje motor s kabinou. Tento cáble je dost namáhán a lámán, protože vede smyčkou kolem čepu u předního nárazníku, kolem něhož se odklápí kabina. A ejhle, auto se rozsvítilo a vše bylo OK. Majitel se mne snažil přesvědčit, že to vlastně nic není, pokud to zase nepojede, stačí jen sklopit kabinu a zatřást kabelem, že je tam jen někde ve svazku přerušený drátek, a výměna tohoto svazku by stála více, než byla současná hodnota tohoto auta. Na to jsem mu odpověděl beze slov, vzal si z kabiny svoji kabelku, a odešel do města na svačinu. Dal jsem si v nejbližší hospodě krávagulasche a na stole vedle ležel časopis s výrazným titulkem o cestování v čase a já dostal nápad, viz dále. Vše dopadlo tak, jak jsem čekal. Výpověď pro hrubé porušení pracovní kázně došla obratem poštou a také na účet moje poslední výplata, oškubaná o příplatky a další pohyblivé složky mzdy včetně srážky za pozdní doručení nákladu. To byla zase jednou vzorová srážka s blbcem, ale na to je níže řešení.
Upozorňuji, že toto není reklama na gumárenský výrobek, ale praktická rada pro klidný a spokojený život.
Kdosi kdysi tady napsal, cituji:“ Blbců je na světě relativně málo, ale jsou tak strategicky rozmístěni, že stejně občas na některého narazíte.“ Tak co s tím? Jednoduchá rada, jinak jí můžeme říkat třeba „Boží restart“. Správný přístroj získáte za pár drobných u Vietnamců, nejlepší je v tomto firma „Ťing-Čong“ u nás za městem, která se specializuje na podobná udělátka.
Kupte si tak zvané „posouvátko v čase“ a namiřte tento přístroj podobný baterce na jednoho z těch blbců. Po startu se trochu zableskne a onen zaměřený zmizí tiše a nenápadně v nenávratnu. Musíte si ale předem nastavit jeho stáří, a ještě odečíst devět měsíců, a můžete začít znova od bodu vzniku. Máte devadesátipěti procentní naději, že blbec opět nevznikne, a pokud chcete mít absolutní jistotu, pořiďte pánovi gumovou pláštěnku od Durexu a máte absolutní jistotu, že už nikdy!!!
