Křen chutná i léčí, věděli už to i staří Řekové
Ilustrační foto: pinterest.com

Křen chutná i léčí, věděli už to i staří Řekové

29. 4. 2020

Pro své léčivé účinky bývá někdy srovnáván s žen-šenem, koneckonců z obou jsou využívány především kořeny. Staří Řekové dokonce říkali, že má cenu zlata. Křen je zkrátka dobrý z mnoha důvodů, ať to je například vysoký obsah vitaminu C či nezaměnitelná štiplavá chuť a vůně při gurmánském zážitku.

Dříve býval běžnou součástí takřka každé venkovské zahrady. Je úžasně nenáročný, tudíž takový hezký zahradníkův sen. Když to zcela zjednodušíme, tak až na „vstupní“ proces se křen pěstuje vlastně sám. Navíc nádherně a voňavě kvete, ale to zdaleka není všechno...

Křen selský (Armoracia rusticana)

Na naší zahrádce také nikdy nechyběl. V případě potřeby, ať už jako příloha k masu nebo do omáčky, stačilo vyjít ven a vyrýt ho, nebo v zimě zaběhnout do sklepa. K léčebným účelům jsme ho prakticky nevyužívali, nicméně nos dokázal protáhnout dokonale.

Poměrně vysoká bylina, jejíž léčivá síla je uložena v kořenu, pochází z jihovýchodní Evropy, traduje se, že do té střední ho přivezli Slované. V českých zemích jsou o něm zmínky od 12. století. Vyhlášena jím byla hlavně obec Malín na Kutnohorsku. V současnosti je tady, kdysi prý nejlepší česnek na světě, už jen vzpomínkou při Slavnostech Malínského křenu. Křen se dnes pěstuje po celém světě.

Blahodárné účinky na organismus

Botanici jej řadí do čeledě brukvovitých, takže má „příbuzné“ například ve vodnici, ředkvi či ředkvičkách, někdy bývá řazen i mezi hořké byliny. Patří k vytrvalým rostlinám a ke svému jménu se dopracoval od staroslovanského pojmu chreň.

Na organismus působí blahodárně v několika směrech, především proto, že je zdrojem vitaminu C, obsahuje minerály jako například železo, hořčík, draslík, vápník, fosfor, nechybí mu antibakteriální látky, sirné silice... Už ve středověku byl využíván na léčení ran, omrzlin, revmatu. Pomáhá při nemocech trávicí soustavy, uvolňuje žaludeční křeče a povzbuzuje činnost střev, dále zvyšuje krevní tlak a čistí krev. Zanedbatelný není ani jeho močopudný účinek, podpůrný při vleklých infekcích močových cest. Známý je i jako likvidátor infekcí, zejména horních cest dýchacích, usnadňuje totiž odkašlávání a umí odpomoci od rýmy. Používá se v době rekonvalescence a u lidí trpících zhoršeným metabolismem z nedostatku pohybu. Nefunguje to však tak, že se pohodlně usadíte do lenošky a jen budete pojídat křen. Zdravý pohyb tento zázračný kořen rozhodně nenahradí, a ještě by mohl podráždit vaše sliznice a ledviny. Takže jako vždy: všeho s mírou!

Křen má též antibakteriální účinky. Potřebné látky mohou do těla proniknout i pokožkou. V místě aplikace se snižuje prokrvení, bolest ustupuje a otevírá se prostor pro rychlejší hojení. Týká se to již zmíněných zánětů, revmatu, otoků, omrzlin. Když vás bolí hlava, lze potírat spánky křenovým lihem nebo olejem. Tyto prostředky mají jednu nespornou výhodu, nejsou návykové jako některé léky. U zvlášť citlivých osob ale může křen způsobit podráždění pokožky a puchýře, proto se vyplatí otestovat na menší ploše či postižené místo předem namazat vyzkoušeným mastidlem. K obkladům mohou posloužit také listy, častěji se používají křenové placky.

Léčivá křenová placka: Nastrouhaný křen smícháme s malým množstvím mouky a másla, vytvarujeme v tenkém plátně v placku a položíme na bolavé místo, které předtím řádně natřeme krémem. Hmota pálí, ale náhradou za způsobené příkoří vytahuje bolest.

Něco pro gurmány

I když můžeme křen koupit v syrovém i konzervovaném stavu včetně různého ochucení, nejlepší je konzumovat ho syrový, nastrouhaný s jablkem v podobě přílohy nebo přidaný do zeleninového salátu. Dá se s ním jednoduše posypat i chléb s máslem či sýrem. Tehdy plně využijeme cenné látky a vitaminy v něm obsažené. Gurmáni křenem sypou vajíčka na měkko a nemohou si je vynachválit! Samozřejmě nelze zapomenout na zásadní úlohu křenu při „doladění“ ovaru, uzeného masa, klobás či párků. Další kapitolou by mohly být omáčky, teplé i studené.

Budoucí úrodu zakládáme právě teď

V obchodech dnes už je křen běžným sortimentem, přesto je dobré pěstovat si ho na zahrádce, samozřejmě, máte-li tu možnost. Půdu má rád humózní a písčitou, dostatek vody mu zajišťuje například umístění nedaleko okapového svodu. Pak už jen využívejte jeho dobrodiní! A navíc ještě potěší oko bohatým bílým květenstvím, jehož vůně je skutečně omamná (odborník vás za květy sice nepochválí, ale o kolik milimetrů uberou kořenu zahradník a milovník květů příliš neřeší). Kořeny se vykopávají koncem října, kdy mají obsažené látky největší sílu. Očištěné se nejčastěji zakládají do vlhkého písku v chladném sklepě.

Silné kořeny křenu získáme pouze na hlubokých, humózních, písčitých půdách, které se zjara rychle prohřívají. Je důležité, aby byl pozemek, na němž máme v úmyslu křen pěstovat, zryt alespoň na hloubku dvou rýčů. Dopřejme mu kompost nebo vyzrálý chlévský hnůj. Ideální je, když si k březnové výsadbě připravíme kořenové řízky při podzimní sklizni konzumního křenu. Vybereme asi 25 cm dlouhé postranní kořeny s průměrem cca 1 cm (o síle tužky). Do jara je uchováme (pečlivě zbavené jemných kořínků) ve sklepě ve vlhkém písku. Spodní konec seřízneme šikmo, abychom se při výsadbě nespletli. Sázíme šikmo, pod úhlem asi 30 stupňů k povrchu brázdy. Horní část (hlava) je v jedné rovině s okolní půdou.

Způsobů pěstování je více, záleží na vás, zda zvolíte novější jednoletý či „zahrádkářův sen“ – třeba jednou za deset let. Stačí se poradit s odborníkem či hledat na specializovaných pěstitelských serverech, případně využít dobré zkušenosti souseda, známého. Možností je nepřeberně. V každém případě bychom na „obyčejný“ křen neměli zapomínat!

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Tomanová
Křen je moc dobrý, strouhám ho, podle babičky, se sladkým jablkem, přidám trochu octa. Babička ještě dávala nastrouhané vejce natvrdo a přisolila. Je to lahůdka :-)
Alena Vávrová
Křen mi rostl na sadě z trávníku. Bohužel, než jsem se rozhoupala pořídit si "křenovnu", jistý zahradník "šel do zahrady //:s motykou://, vykopal tam rozmarýnu //:velikou"//....nebyla to rozmarýna, //:byl to křen://, vyhodil ho zhradníček...na kompost ;-). Takže si křen kupuji a strouhám ho statečně v brejlích.
Zuzana Pivcová
Křenu si užívám v létě v jižních Čechách. čerstvě nastrouhaný má grády. Tam v okolí roste. Stačím ho však stěží polykat, strouhat ho musí náš "pan správce", ten je odolný. :-D
Margita Melegova
Kren nestrouham, nechce se mi pri tom plakat, mixuji strojkem na mleti orechu, maku s octem, cukrem jako prilohu, bez pochutin na omacku.
Libor Farský
No jo, vidím, že nejsem sám, komu dělá strouhání potíže. Mně vždy narostly jen hubené kořeny, až jsem to nakonec vzdal. Fakt je, že mě nenapadlo křen rozmixovat v nějaké tekutině. Bohužel v samoobsluhách obcí v nabídce není.
Dana Puchalská
A co teprve uzené maso s křenovou omáčkou. To je lahůdka. Křen je fakt dobrota. Ale strouhání je děs.
Jana Šenbergerová
Křen mohu, jen to strouhání je kruté. :-)
Margita Melegova
Kren, lahudka ke klobase, uzenemu, v omacce, dnes se da koupit v kazdem vetsim obchode, driv jsem ho hlidala jak oko v hlave, rostl mi v zahrade u plotu a nekteri nenechavci v touze ho mit nam strihali plot.

Zpět na homepage Zpět na článek