Je jí výstava Pivo & Tabáček připomínající 330. výročí založení pivovaru v Uherském Hradišti – Jarošově a další atributy, které s pitím piva souvisejí – dnes velmi pronásledovaným kouřením.
Bohužel je to už 21 let, co milovníci piva postrádají produkty, které Jarošovský pivovar vyvážel do nejbližších koutů regionu, po republice, ale i za hranice našeho státu. Byla to doba, kdy se zdálo, že malým pivovarům odzvonilo a nadále se budou v hospodách čepovat pouze piva obřích nadnárodních firem. Uznání jistě patří všem, kdo se zasloužili o to, že záměr nevyšel.
„Tři let stál a stát bude dál…“, zní ve známé písni skupiny Argema z devadesátých let věnované právě Jarošovskému pivovaru. Dnes by text museli autoři nejspíš předělávat. Areál pivovaru je z větší části prázdný. Stropy v jednotlivých objektech se začínají propadat. „I přes tento smutný stav starého závodu, ač na výrobu pod stejnou značkou navázal minipivovar Jarošovský pivovar, a.s., jsem přesvědčený, že je dobré si toto výročí připomenout. V regionu stále žije řada lidí, kteří si pamatují, jak se pivovar od 60. let minulého století technologicky vylepšoval a jak rostla produkce piva přesahující 300 000 hl. piva za rok. Práce v něm byla srdeční záležitostí,“ říká Pavel Portl. Výstava se neomezuje pouze na zlatavý mok produkovaný v Jarošově, v podstatě sleduje historii pivovarnictví od Mezopotámie a Egypta a doplňují ji předměty spojené s jeho popíjením.
Výstavní prostory jsou rozděleny do dvou částí. „V první se návštěvníkům nabízí pohled na dějiny piva. Uvidí staroegyptské nádoby na pivo, zapůjčené z pražského Náprstkova muzea asijských, afrických a amerických kultur, nebo středověké poháry nalezené v okolí Uherského Hradiště. Hlavní pozornost je však soustředěna na dějiny Jarošovského pivovaru. Jejich ztvárnění vychází z rozsáhlé soukromé sbírky Milana Špičáka, který v pivovaru pracoval třicet let. Mezi předměty samozřejmě nechybí pivní láhve, bedny a sudy; sklenice, holby a korbely; pivní tácky, etikety, reklamy a množství návrhů, které nebyly nikdy vytištěny. A samozřejmě množství dobových fotografií, z nichž ta nejstarší pochází z roku 1893. Rozhodující událostí pro rozvoj Jarošovského pivovaru byl roku 1869, kdy jej koupila židovská rodina Braunů, která jej vlastnila po tři generace. Třicetileté období strojové modernizace pivovaru (1880–1910) se neslo ve znamení velkého úspěchu – zlaté medaile pro jarošovské pivo na Světové výstavě v Paříži v roce 1900. Před vypuknutím první světové války patřil Jarošovský pivovar mezi šest největších pivovarů na Moravě. V této době vzniká známé logo – panáček tvořený písmeny JP. Málokdo ví, že jeho autorem byl výtvarník Leo (Lev) Haas, bratranec herce Hugo Haase.“
Druhou část tvoří stylizovaná hospoda, které dominuje historický výčep z období kolem roku 1910, zapůjčený dalším sběratelem, Jiřím Mikuláškem ze Sloupu v Moravském krasu, a litinová kamna, která původně stála v hostinci U Barboříků v Bojkovicích. „S hospodami bývalo neodmyslitelně spojeno kouření. Právě v tomto prostoru se návštěvníci dozvědí více o historii tabáku. Kdo byl první známý kuřák v dějinách, nebo proč Karel Gott zpíval píseň: Z mé cigarety stoupá dým, je poslední a já to vím. Je to zároveň příležitost představit soubor téměř padesátky předmětů ze sbírek Slováckého muzea, která zahrnuje dýmky, fajfky a další kuřácké potřeby z období od 18. století do první republiky,“ doplňuje Portl. Výstava potrvá v Uherském Hradišti v budově Slováckého muzea ve Smetanových sadech do neděle 23. září 2018, otevřeno je denně od 9 do 12 a od 12.30 do 17 hodin.
Alena Kučerová pro portál i60
