Ideální soused. Existuje?
Mít dobré sousedy je velká výhra. Ilustrační foto: ingimage.com

Ideální soused. Existuje?

8. 7. 2018

Tichý, milý, smívá se, není zvědavý, ale naopak kdykoli ochotný pomoci. Ale s mírou, nesmí být vlezlý. Tak nějak si většina lidí představuje ideálního souseda. Sousedské vztahy jsou totiž velmi důležité a dovedou pořádně znepříjemnit život.

Devět z deseti Čechů by nechtělo mít za souseda narkomana, alkoholika nebo člověka s kriminální minulostí. Přibližně třetina Čechů by nechtěla mít za souseda člověka s jinou barvou pleti, cizince. Vyplynulo to z průzkumu zveřejněného Centrem pro výzkum veřejného mínění. Naopak je Čechům zpravidla jedno, kolik mají jejich sousedé let a jaké politické názory vyznávají. Jedinou další skupinu, kterou často zmiňovali jako nepřijatelnou, tvoří lidé psychicky nemocní. „Ty by za sousedy nechtěly mít dvě třetiny dotázaných,“ uvádí zpráva Centra pro výzkum veřejného mínění.

Soused je zpravidla bytost podceňovaná a nevnímaná, dokud s ním člověk nepřijde do kontaktu. Pak se z něj může stát bytost velmi příjemná nebo naopak nenáviděná, která dovede pořádně zkomplikovat život. Ne nadarmo se říká, že kápnout na dobrého souseda je něco jako výhra v loterii.

„Když se ta rodina přistěhovala do vedlejšího bytu, moc sympatická mi nebyla. Děti nezdravily, paní nebyla komunikativní, pán byl pořád v práci. Přivítala bych lidi trochu milejší a kontaktnější,“ vypráví Hana, šestasedmdesátiletá vdova, která žije sama ve vysokém panelovém domě na pražském sídlišti. „Brala jsem to prostě tak, že obyvatelstvo našeho paneláku, ve kterém se dříve většina partají znala, se postupně obměnilo a stalo se z něho neosobní prostředí, kde si jeden druhého nevšímá. Pak jsem si zlomila nohu. Když mě přivezla sanitka z nemocnice, krátce na to zazvonila ta nová sousedka. Nabídla mi, že mi její děti budou chodit nakupovat, že mi přijde uklidit, pomoci. Doslova jsem zírala. Nejdříve jsem jejich pomoc nechtěla přijmout, po dvou dnech mi došlo, že jsem bez nich v háji. Ta dobrá žena mi dokonce pomáhala s hygienou. Ukázali se být neuvěřitelně citliví, všímaví lidé. Vůbec mě neznali, ale vycítili, že si sama neporadím. Neuvěřitelně mi v tom těžkém čase pomohli a stali se z nás přátelé,“ říká Hana. Oplácí jim to aspoň tím, že jim zalévá kytky v bytě a krmí kočku, když jsou na dovolené. „Občas jim něco upeču nebo jim nechám u dveří víno, které však oni stejně přijdou vypít ke mně, se mnou. Našla jsem vlastně něco jako rodinu, kterou nemám,“ říká s dojetím. 

Když se podaří v domě obývaném více lidmi vytvořit komunitu, která si pomáhá, je to téměř zázrak. Mnohdy je umění vytvořit jen komunitu, která se toleruje a nevytváří problémy.

„Nedávno jsme se na schůzi společenství vlastníků rozhádali, protože část lidí navrhla zákaz kouření na chodbě. Já byla pro, načež mě přestal zdravit soused, který pravidelně hulil u mých dveří. Jeho syn si přede mnou dokonce uplivl u výtahu,“ vypráví padesátiletá Věra z Ostravy.

Průzkum Centra pro výzkum veřejného mínění naznačil, že její spor není výjimkou. Přibližně pětina dotázaných uvedla, že by ve svém sousedství nechtěla mít kuřáky. Celkem pozoruhodné je, že přibližně pětině Čechů by jako sousedé vadili i lidé s jiným náboženským přesvědčením. Jedenáct procent Čechů by podle průzkumu nechtělo mít za souseda člověka tělesně handicapovaného. Průzkum ukázal, že příliš tolerantní nejsme. Na druhé straně možná naznačuje, že čím dál více lidí zažilo nějaké ty sousedské neshody a když mají popsat ideálního souseda jsou poměrně nároční.

Podobný průzkum si před časem zadala Hypoteční banka. Vyplynulo z něj, že Češi si ideálního souseda představují nějak takto: ochotný, milý, slušný, zdravící, neobtěžující hlukem i nepořádkem, čas od času něco prohodí, ale respektuje soukromí, nepomlouvá, nezávidí, neškodí. Zároveň z průzkumu vyplynulo, že si Češi příliš nepotrpí na situace známé z amerických filmů. Tedy ty, že se někdo přistěhuje do nového bytu či domu a zanedlouho u něj zazvoní sousedky s čerstvě upečeným koláčem a lahvinkou, představí se, nechají se pozvat dál a je z toho pěkný mejdan na pokračování. Tak tohle ne, toto Češi příliš nedělají ani nechtějí, aby to dělali jejich sousedé.

Žít v prostředí, kde nejsou žádné sousedské spory je prostě velká výhra. Kdo ho má, měl by si ho vážit. Kdo ho nemá, měl by se podle psychologů zamyslet, zda na neshodách nemá taky určitý podíl a pokusit se najít řešení. I když, každý, kdo nějaké to pořádné sousedské psycho zažil, dobře ví, že v tomto směru je většinou každá rada marná.

 

Hana Charvátová pro portál i60

 

 

 

bydlení
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 12 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jitka Caklová
Sousedy vnímám, jako sebe samou, protože nikdy nevím, jak oni vidí a hlavně vnímají mne. Jeden jsme takový, druhý makový, s rozdílnými zálibami a tak nejlepší je hledět si svého. Ale na druhou stranu být lhostejným? Nevím. Pamatuji, když jsme chodili do práce a na celý den opouštěli dům, tak jsme byli rádi za souseda důchodce a další sousedku důchodkyni, neboť oba věděli, co se kde šustlo. Z vlastních zkušeností vím, jaká jsem já, takové mám sousedy.
ivana kosťunová
Dobrý soused je výhra čím dál vzácnější.
Hana Čadová
Naše paní sousedka, když není za záclonou, tak je mezi dveřmi. Vždy ví, kdo jde z domu. Už jednou jí bylo řečeno, že prudí. Vraha jsem také v domě zažila.
Antonín Nebuželský
O našich sousedech vlastně ani nevím. Docela pohodový stav.
Věra Ježková
V našem pětipatrovém dvojdomě (dům přední a přes dvůr zadní) z počátku minulého století bydlím 58 let. Zatímco si pamatuji sousedy, kteří v domě bydleli, když jsem byla malá, ty dnešní téměř neznám. Kromě několika zbylých starousedlíků. Když se sejdeme jednou za rok na schůzi bytového družstva, nestačím se divit, kdo u nás v domě bydlí. Chybí mi to dřívější: potkat se, pozdravit, prohodit pár slov. Noví obyvatelé téměř nezdraví, a abych zdravila já první, na to už jsem stará.
Marie Doušová
Sousedy máme nyní mladé a jsou bez problémů. Jen mě obtěžuje jejich kočka , ale to se nedá nic dělat , vždyť je to zvíře a nemohu jí zazlívat , že se jí u nás na zahrádce líbí. Občas škodí ,ale je to její přirozenost. Sousedi jsou jinak fajn. Dříve , než se nastěhovali, tak jsme měli problémového souseda a to byl mazec . Neradno vzpomínat.
Zuzana Pivcová
O sousedech jsme se zde nedávno bavili, asi to bylo na chatu. Panelák svádí k anonymitě, ale není nutná. Jsem ráda, že mám sousedy, s nimiž se k sobě chováme slušně a srdečně. Ale zažila jsem samozřejmě i horší prostředí, aniž bych k tomu přispívala. Ale byt pode mnou někdo stále pronajímal a osazenstvo to bylo všelijaké. My máme výborné ženské předsednictvo společenství vlastníků, a na tom hodně záleží. Lidé se k sobě opravdu chovají dobře.
Ilona Erika Kolář
Já zažila opravdu velké sousedské problémy, když jsem bydlela v rodinném domku. Vedle sousedka, taková podivná měla 3 francouzské buldočky a já dva dalmatiny. Došlo to tak daleko, že jsem jí já, naprosto mírumilovný člověk, napráskala vodítkem přes záda. Až na tuto podivnou osobu jsem vždy s každým vycházela.
Jarmila Komberec Jakubcová
Zatím jsem za svůj celý život nezažila nějaké sousedské problémy. Dobrý soused je jako člen rodiny a já jsem moc ráda, že máme všude na svých domečcích i chatě či bytě báječné sousedy, kteří rádi pomohou a my zase jim.
Libor Farský
Panelák je sám o sobě velmi specifická sociální záležitost. Já to zažil s cikánskou rodinou - bylo jich v bytě 2+1 snad 12 a ten noční kravál jsme i přes zeď slyšeli velmi často. Navrhuji, aby si kuřáci hledali byty s balkony :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 18. týden

Tento týden budou otázky v kvízu na téma "Psi". Protože je mezi vámi, čtenáři, mnoho pejskařů, jistě si s otázkami snadno poradíte...