Příběhy naší republiky: Humor v roce 1968
Foto: archiv autorky

Příběhy naší republiky: Humor v roce 1968

10. 7. 2018

Humor nás po 21. srpnu přešel. Nebo ne? To jsem chtěla zjistit pomocí tehdy nejčtenějšího satirického týdeníku Dikobraz. Ptala jsem se, jaký humor prezentoval před daným datem a jaký po něm.

Podrobně jsem pročetla celý ročník. Dikobraz měl převážně 8 stran. Čísla 13, 24, 43 a 52 měla 16 stran. 13. srpna vyšlo číslo 33. U čísel 34 a 35 je uvedeno: „TOTO ČÍSLO NEOBSAHUJE ŽÁDNÉ STRÁNKY“. Číslo 36 vyšlo 5. září. Mělo pouze čtyři strany.

Obsah všech čísel jsem si rozdělila do pěti skupin: 1) kreslené vtipy, 2) anekdoty, 3) články – povídky, básničky, 4) ostatní texty, 5) fotky.

1) U kreslených vtipů jsem si připomněla jména jejich českých autorů: Bape, J. Bidlo, A. Born, B. Ceplecha, A. Dostálová, O. Dudek, Vl. Hlavín, S. Holý, Vl. Jiránek, P. Juřena, P. Kantorek, J. Malák, J. Molín, D. Motyčka, Neprakta, M. Nesvadba, J. Pop, Vl. Renčín, V. Švejdová, E. Seyček, J. Vyčítal a další.  Do časopisu přispívali i autoři zahraniční.

2) Mezi anekdotami byla uvedena v každém čísle rubrika: Dnes vypráví anekdoty…. Vypravěči byli především čeští herci a sportovci.

3) U článků a povídek jsem četla jména neznámá i jména známá, pouze už dávno zapomenutá: V. Blažek, K. Bradáč, R. Čechura, A. Gregor, L. Johanis, I. Kraus, I. Kulhánek, E. Littman, I. Osvald, L. Pachman, Vl. Rohlena, J. Štuchal, M. Švandrlík, K. Trinkewitz, B. Zelenka aj.

4) Vzpomínám si, že se mi vždy líbila rubrika „Kýho výra“, uvádějící hlouposti z tisku, spolu s komentářem redakce. Další výbornou rubrikou byla Ze soudních síní a předsíní.

5) Fotky se objevovaly jak v rubrice Kýho výra, tak pod názvem Život tropí hlouposti.

Dikobraz jsem četla trochu se shovívavým úsměvem – jeho humor byl převážně laskavý, nijak výrazně tepající do nešvarů doby (možná z dnešního pohledu). Z elektronické podoby časopisu na mne dýchala pohoda, radost, vlídnost. Vnímala jsem takové trochu škádlení, nevšimla jsem si žádné hrubosti. Po 21. srpnu jsem v charakteru prezentovaného humoru nezaznamenala výraznější změnu. Příležitostně se objevovaly anekdoty, vtipy a texty povzbuzující morálku národa, převažoval však humor neutrální a nevinný. I po tak dlouhé době na mne však hluboce zapůsobil dopis redakce čtenářům, uveřejněný v prvním posrpnovém čísle. Opsala jsem ho pro vás.

„Milí čtenáři, věříme, že pochopíte, proč vycházíme v tak neobvyklé úpravě a rozsahu. Děláme, co je v našich silách, aby příští číslo už bylo opět barevné, o osmi stranách. Budeme teď pracovat v nových podmínkách a nebudeme to mít lehké. Dikobraz však vycházel i ve dnech nejtěžších – s heslem ,Za Svobodu, za Dubčeka!´. Toto heslo zůstává. Jsme s vámi, milí čtenáři, a věříme, že budete s námi, že si budeme rozumět a pomáhat. Právě teď potřebujeme Vaši pomoc a ze všeho nejvíce morální oporu. Teď, více než kdy jindy, nás těší a posiluje každý Váš upřímný dopis, Vaše ohlasy a názory. Ještě jsme zde, zůstáváme na svých místech a jdeme dál. Dikobrazu už bylo v červenci 23 let. Rádi bychom, aby se dožil vysokého věku, a nepochybujeme, že je to i vaše přání. REDAKCE DIKOBRAZU“

V čísle 37 z 10. září se objevila rubrika s podpisem DIKOKRATES, reagující na aktuální politické dění u nás, a to i v zahraničním kontextu.

Témata kreslených tipů i textů byla velmi různorodá, jejich zobecnění a roztřídění do několika skupin se ukázalo jako nemožné.

Návrat do humoru roku 1968 byl zajímavý. Domnívám se, že tehdejší redakce Dikobrazu si zaslouží uznání i dnes. Snad mi dáte zapravdu. Odpověď na otázku, kterou jsem si položila, tedy je: Humor nás nepřešel ani po 21. srpnu 1968. A to je moc dobře.

Níže uvádím malou ukázku z publikovaných textů. Výběr z kreslených vtipů najdete v příloze jako obrázky. K nim jsem přidala ještě tři hlouposti, které ztropil život, připomínku grafického ztvárnění Kýho výra a dvě básničky.

 

Vtipy

1968/10 „- Poručíku, hlásím, že vojín Bělohlávek je tady. – A kdepak vám zůstalo to slůvko ,soudruh´? – Poručíku, hlásím, že soudruh vojín Bělohlávek je tady.“

1968/11 „Dlouhá fronta před stánkem se zeleninou. Netrpělivě přešlapující pán hubuje. – Kruci, takových let po válce … Najednou se ohlédne a vidí příslušníka SNB. Dodá: - a furt prší a furt prší.“

1968/29 „Byla jedna schůze JZD. Předseda zahajuje. „Soudruzi, vítám vás na dnešní schůzi. Na pořadu máme dva body. První bod: zastřešení kravína. Druhý bod: přechod od socialismu ke komunismu. Soudruzi! Protože nemáme hřebíky, přecházíme ihned k druhému bodu.“

 

Kýho výra

1968/15 „Rudé právo (21. 3.): Vážíme si skutečnosti, že naše redakce významným podílem pomohla rozvíjet starý direktivní, centralistický systém řízení… / Vzácná upřímnost.“

1968/17 „Pochodeň (4. 4.): … bude potřeba dodatečně zřídit v Národním shromáždění výbor pro obranu bezpečnosti. / Chudinka bezbranná.“

1968/23 „Mladá fronta (16. 5.): Dnes bude skoro zataženo … Nová Svoboda (16. 5.): Dnes bude skoro jasno … / I v meteorologii svobodně.“

1968/32 „Práce (22. 7.): Švýcarsko je krásná země a nikomu nevadí, že se mezi zahraničními turisty toulají krávy se zvonci na krku nebo naopak. / Zatoulaný zvonec s krávou na krku.“

1968/45 „Večerní Praha (23. 10.): Když přejížděl křižovatku ulic Ječné se Žitnou, jistou maličkost přehlédl. / Nepatrnou: obě jsou ulice rovnoběžné.“

 

Ze soudních síní a předsíní

1968/4  „Kulak D. se vetřel do tvořícího se JZD, ovšem po dlouhém přesvědčování.“

1968/9 „Obžalovaný je v obci znám jako velký dobrák, a protože za svou manželku uklízí byt a chodí na nákupy, má v obci přezdívku ,starej vůl´.“

1968/18 „XY jako poctivý občan a řádný člen KSČ chodil v úterý o masopustě s jinými jako maškara po vesnici.“

1968/27 „Obviněný, který je členem ČSM, měl být bojovníkem za mír, ale klesl tak hluboko, že ani nevěřil tomu, co se vysílalo v našem rozhlase, nebo co se psalo v našich novinách.“

1968/41 „Počítá s tím, že mu nafackuji, ale to si počká!“

 

Na závěr mám pro vás recept Bohumila Pavlíčka, předního československého barmana. V posledním čísle Dikobrazu z roku 1968 namíchal čtenářům novoroční cocktail DLOUHÝ ŽIVOT: „Podává se každé ráno po přečtení ranních novin a zdobí se úsměvem. Zamícháme: 1 cl humoru, 1 cl optimismu, 1 cl shovívavosti k činům svých přátel, 1 cl velkorysosti, 1 cl objektivity k činům svých nepřátel, 5 cl zdraví.“ Myslím, že takový nápoj bychom si mohli dopřát každý den.

 

Zdroj: http://dikobraz.mikroforum.cz/casopis-dikobraz-rocnik-1968-52/

1968 Můj příběh Příběhy naší republiky
Hodnocení:
(5 b. / 20 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Mirek Hahn
Ze soudních síní a předsíní : Vyšetřováním bylo zjištěno, že napadený nebyl bodnut devětkrát nožem ale pouze jednou a to vidlemi.
Soňa Prachfeldová
Panejo, to muselo dát práci ! Skvělé
Věra Ježková
Moc vám děkuji. Práce to dalo vskutku hodně. Jsem na takovou ale zvyklá, baví mě a mám na ni výdrž. Podobnou jsem dělala kromě jiné v zaměstnání. Říká se tomu obsahová analýza. Dělala jsem ji třeba u několika ročníků časopisu Pedagogika nebo učebnic němčiny pro ZŠ a SŠ. Jen způsob prezentace výsledků byl trochu jiný. Ivano, o žádném současném humoristickém časopise nevím. Naďo, mně bylo 14. Ale Dikobraz jsem četla (možná si ho pamatuji z dob pozdějších). A proč bys měla být srab? Libore, vtip je super. :-)
Naděžda Špásová
Věrko, muselo ti to dát spoustu práce. Je fakt, že mi tehdy bylo 15 a spíš jsem se zajímala o druhé pohlaví, než o politiku a podobné věci. Navíc jsem žila na vesnici a tam mě akorát vyděsily ruské tanky, které jezdily kolem chmelnice. V podstatě už tehdy mě politické zákulisí nijak nebralo. Dikobraz jsem občas přečetla a některé autory si pamatuji dodnes. Na nějakou angažovanost jsem byla srab.
Hana Rypáčková
Super počin. Některý vtip se mi vybavil a celá ta atmosféra...
Blanka Macháčková
Věro, super! To ale muselo dát práce.
Dana Puchalská
Mám doma jeden z roku 1968 schovaný a jsem tomu ráda.
ivana kosťunová
Měla jsi výborný nápad, Věrko. 4asopisy nečtu, ale existuje dnes nějaký humoristický časopis ? Nebo zveřejňují se někde kreslené vtipy ? (kromě Pivrncova kalendáře.(
Zuzana Pivcová
Dikobraz jsme vždy oceňovali a v době Pražského jara a po něm obzvláště. Schovaný ho však nemáme, pouze Mladý svět. Díky, Věrko, je dobré připomenout si i další tehdejší autory kromě těch nejznámějších.
Karel Hyndrák
Věro díky. Výborná práce!

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.