Trochu smutku neškodí. Nezahánějte ho
Ilustrační foto: ingimage.com

Trochu smutku neškodí. Nezahánějte ho

5. 10. 2018

Všichni se fotí a ukazují si pak snímky, na kterých jsou se zářivými úsměvy. Říct dnes, že se máme špatně, se nenosí. Zejména lidé vyššího věku často od okolí slyší rady typu: užívej si život, buď aktivní, usmívej se, dnes jsou senioři akční, to jen ty bručíš. Jenže k životu patří i smutek a špatná nálada.

Smutek. Stesk po někom, koho jsme ztratili. Nebo prostě jen špatná nálada, nechuť si povídat, jít ven. Když nás něco takového přepadne, často tyto pocity skrýváme a máme pocit, že jde o naše selhání. Protože v módě je teď být akční, veselý, nesedět doma, pořád s někým navazovat kontakty.

„Když potkám sousedku na chodbě, říká mi vždycky: proč se mračíš, proč někam nejdeš, pořád jen sedíš doma, takhle skončíš špatně. Jenže já mám prostě dny, kdy mám blbou náladu a vypadám zamračeně. Mám to tak odjakživa, ale v poslední době, co jsem ovdověla a umřela mi i nejlepší kamarádka, fakt nemám náladu předstírat, že jsem takzvaně happy,“ vypráví jednasedmdesátiletá Marie.

Tvrdí, že někdy má pocit, že je jí nejlépe, když si doma čte a zahání smutek jídlem. „Někdy, když je hezky, jdu ráda na procházku nebo za dcerou. Ale když je venku zamračeno a nemám náladu, jsem nejspokojenější, když si něco dobrého uchystám a mlsám. Nevím, proč bych se za to měla stydět. Byla jsem mezi lidmi celý život, jako prodavačka jsem pořád musela předstírat, že jsem milá. No někdy prostě nejsem a teď už si můžu dovolit nic nepředstírat,“ uzavírá Marie.

Psychologové se shodují, že na negativních emocích není nic, za co bychom se měli stydět. Naopak, neustálé předstírání, že v našem životě nemají místo, je mnohdy škodlivější, než se občas zavřít doma, vybrečet, zanadávat si, zavzpomínat, politovat se. „Pokud s negativními emocemi umíte pracovat, mohou být užitečné,“ říká Iva Málková, zakladatelka hnutí STOB, které pomáhá lidem hubnout a učí je jíst tak, aby byli zdraví. Má zkušenost s tím, že mnoho lidí se snaží chmurné myšlenky zahánět právě jídlem. „Je důležité si emoci uvědomit, pojmenovat ji a neodmítat ji. Emoce je posel, který vám přináší nějakou zprávu. Pokud proti emoci budete bojovat, budete sobě nebo jiným nadávat, obviňovat sebe nebo druhé, negativní emoce se budou nabalovat. Pokud je budete ignorovat, je to podobné, jako byste zavírali oči, když vidíte něco nepříjemného. Když je vám tedy smutno, je lepší si tento fakt uvědomit, přijmout ho a ne hned sáhnout po čokoládě,“ vysvětluje.

Jenže nyní se více setkáváme s radami typu: překonej to, bojuj proti smutku, nepodléhej depresi, pláčou jen slaboši a podobnými. Sedmdesátiletý Karel žije sám, je řadu let rozvedený. Má kamarády, chodí rád do šachového kroužku a na turistické výlety. V poslední době však má starosti, protože jeho vnuk je vážně nemocný a jeho syn má problémy v práci.

„Často se přistihuju, že jsem bez nálady, že se mi nechce mezi lidi. Sedím doma a přemýšlím, jak bych rodině mohl pomoci. Jenže nemůžu, nemám jak. Párkrát jsem se v poslední době docela slušně namazal. Došlo mi, že když budu sahat po láhvi, protože se cítím být smutný a nespokojený, nemusí to se mnou skončit dobře. Učím se s těmi starostmi a smutkem žít. Prostě si asi dám nějakou dobu pauzu od kamarádů a budu raději sám doma. Nechce se mi jít na výlet s kamarády a poslouchat jejich veselé řeči, vtípky, zatímco já na zábavu teď nemám náladu. A dost mě štve, že to kamarádi nejsou schopni pochopit a pořád mi telefonují s tím, že se mám vzmužit, rozveselit, vyrazit mezi lidi,“ vypráví.

Negativní emoce prostě patří do života a je úplně jedno, jestli je to stesk po někom, bolest ze ztráty někoho, pocit samoty, nebo pocit selhání či zlost na někoho. Je to prostě emoce, která způsobuje, že nejsme spokojení, šťastní, veselí či aspoň klidní. Vyhráno má ten, kdo dokáže tuto emoci pojmenovat, kdo ví, proč se necítí dobře. Ten, kdo dokáže sám sobě říct, co ho štve, co ho trápí.

„Popírání pocitu či únik před ním nefunguje, pocitu naopak dáváte větší sílu, protože vynakládáte větší energii na to, abyste ho nepřijali. Když vyhodíte negativní emoci ven dveřmi, vrátí se oknem. Samozřejmě, že pozitivních emocí by v životě mělo být více. Proto by člověk měl mít zásobník pozitivních emocí a v případě potřeby z nich čerpat. Člověk by neměl být nešťastný z toho, že není šťastný,“ vysvětluje Iva Málková.

Právě lidé, kteří se naučili žít s emocemi negativními i pozitivními jsou velmi často úspěšní při svých snahách měnit život k lepšímu, ať už jde o hubnutí či jiné změny životního stylu. Ten, kdo se umí doma vybrečet a pojmenovat to, co ho štve, bývá často vyrovnanější, než ten, kdo se celý život na všechny kolem sebe jen usmívá.

 

Hana Charvátová pro portál i60

 

 

 

 

psychika
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 8 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Ellen Z. Matějová
Jak bylo řečeno, i negativní emoce k životu patří. Ale to neznamená, že se v nich má člověk plácat a utápět do nekonečna. Je třeba si najít něco povzbudivého, něco, co člověka přivede na jiné myšlenky (četba, filmy, výlety apod.), nebo se fyzicky unavit (sport, nějaká fyzická práce), před spaním myslet jen na hezké věci (i hezké vzpomínky pomohou), dát si vanu, pečovat o sebe, zajít si na masáž. Depresím většinou podléhají lidé, kteří nemají žádné zájmy, nebaví je práce, nemají dost přátel se stejnými zájmy, atd., a hlavně od nich člověk většinou slyší, že "je to nuda". Když je pro člověka život "nuda", svědčí to o jediném: ten člověk se nemá rád a nudí se sám se sebou, bojí se zůstat sám, protože na sobě samém neshledává nic zábavného ani nic příjemného. Každý člověk si někdy projde obdobím smutku, ale nesmí to trvat moc dlouho, a o to hezčí je potom návrat zpět do radosti. A v životě je mnohem více věcí, ze kterých se můžeme radovat, než těch, ze kterých jsme smutní. Stačí se jen dívat kolem sebe a CHTÍT být šťastný a v pohodě...
Marie Novotná
Emoce, nejsou nemoce. A dělání opravdu všechny smutky zahání. Slzičky byly, jsou a budou. Jako v té pisničce. Celý život. https://m.youtube.com/watch?v=C_Z9J4Ttp0A
Hana Rypáčková
Dělání, dělání , všechny chmury zahání... Určitě nemlsám a nepiji v samotě , utřu slzy a jdu něco dělat.
Dana Puchalská
Být smutná a ještě namazaná,to ne.......Ano, čas je na smutek ten nejlepší doktor.
Věra Ježková
Když je mi smutno, tento fakt přijmu a sáhnu po čokoládě. Lepší po ní než po alkoholu. Dobrý článek.
Zuzana Pivcová
Všechno má svůj čas. Potlačovat emoce a předstírat úžasnou vyrovnanost nebo se v nich naopak dlouze přehrabovat není dobré. Někdy je to velmi obtížné, ale důležité je být ukotven. Nejen dole, i nahoře. :-D

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.