Zůstali jste milovníky vánočních pohlednic?

Než papírová přání vytlačily moderní technologie, patřilo jejich odesílání takřka ke společenským povinnostem. Dnes se přesně neví, kdo vyrobil první obrazové vánoční přání. Údajně se nárazově objevovala v Itálii už v 15. století. Za nejstarší doloženou novoročenku u nás je považována kovová mince s datem 1606. Dochovala se i přání ve dřevě, kůži, textilu. Dále je známo, že si hrabě Karel Chotek nechal na vánoce 1827 vyhotovit tzv. blahopřejné lístky jako omluvu, že osobně nepřijde na návštěvu. On je též považován za toho, kdo pod své novoročenky poprvé připojil zkratku PF. Sice ji objevil kdesi ve Francii, ale tam se používala při jiných příležitostech.

Jak uvádějí historici, tradice posílat vánoční přání vznikla v roce 1843 v Londýně, kde si podnikatel Henry Cole nechal vyrobit 2050 kusů vánočních pohlednic. Na nich byla vyobrazena rodina o třech generacích, sedící u stolu a popíjející víno. Nápad se ujal a již za pár let posílal dvůr královny Viktorie pohlednice svým nejvlivnějším poddaným. Móda se brzy rozšířila po Evropě, hlavně pak v německy mluvících zemích. Tam se na dopisnice začaly dostávat i křesťanské motivy - Svatá rodina, Betlém nebo bílá holubice coby symbol Ducha svatého a míru.

Největší rozmach zaznamenala vánoční přání s příchodem vystěhovalců do USA. Tam se v roce 1874 vyrobilo a prodalo již 5 milionů kusů vánočních pohlednic. Motivy byly odpovídající tamním zvyklostem - Santa Claus, saně, sobi. V Evropě se pak začaly objevovat stromky, svíčky, dárky, děti. K rozšíření tradice vánočních přání přispěla i 1. světová válka, kdy se posílaly s předstihem lístky vojákům - manželům a synům - na frontu. Proto se  nově objevila i vyobrazená vojenská tematika.

V naší spíše ateistické zemi se více dařilo světským motivům. Úspěšné byly kresby známých malířů Lady nebo Alše i jiných. Za socialismu pak neutrální fotografie různých vánočních zátiší či krajin, někdy na laciných, avšak nepříliš graficky kvalitních pohledech.

Zpočátku byly pohledy drahou záležitostí, a to díky výrobě - používal se knihtisk, dřevotisk či světlotisk. Údajně prý stál jeden pohled tolik jako kilo masa. V současné době se však díky ceně pohlednic v obálce a známkám stává z tohoto zvyku opět pozvolna luxus. Asi i to je jeden z důvodů, proč řada lidí vyřídí svá blahopřání po internetu nebo mobilem.

A víte, co bylo označeno za nejužívanější blahopřání? "Veselé vánoce a šťastný nový rok!"