Slyším vzdychat stromy nejen o Vánocích
Ilustrační foto: pixabay.com

Slyším vzdychat stromy nejen o Vánocích

17. 12. 2018

Úvodní moto: „Mějme stromy v úctě - každým svým dechem očišťují a obohacují náš svět.“ Otto F. Babler.

Blíží se oslavy Vánoc a zákoutími parků nebo lesních porostů se pohybují bytosti, chamtivě rvoucí větve borovic, smrků, jedlí a vůbec vše zelené, co by mohlo v jejich představách naplnit poezii vánočních svátků, a je jim zcela jedno, že je to kradené. Jsou jedinci, kteří vylezou do výšky mnoha metrů a za brzkého zimního rána podříznou horní část vzrostlé jedle. Jsem svědkem nářku jedné z nich. Musela jsem odejít z bytu ve čtyři hodiny ráno. Procházím vždy kolem dvou jehličnanů a to ráno jeden z nich naříkal. Po návratu domů jsem si na ranní vjem vzpomněla a viděla jsem vznešenou jedli zmrzačenou, bez vrcholu. Žalující torzo. Stromy mají své duše, sténají, když je ničíme a přes veškerá příkoří, která na nich pácháme, stále nabízejí magické schopnosti, léčivou sílu a pomoc navzdory naší ignoranci. 

Dovolte mi vrátit se do souznění se stromy v době, kdy jsem byla osmiletá holčička. Po desítkách let cítím vůni pryskyřice při ranních procházkách jehličnatým lesem v bezprostřední blízkostí sanatoria v Jeseníkách. Byla ranní mlha, vše tak nádherně vonělo pryskyřicí, která dobrovolně vytékala z ranek ve stromech, jakoby chtěla pomoci svojí léčivou vůní nemocným dětem. Vše zde bylo v souladu se zákony přírody.

Matka Příroda byla vždy laskavá. Nabídla slzy myrhovníku, který vytékal štěrbinami v kůře a na vzduchu tvrdnul ve zlatohnědé slzičky vonné pryskyřice myrhy. Její mast pomáhala Kristovi při tišení smrtelných ran. Byla ceněna více než zlato a je to dar, který strom dává člověku dobrovolně. Wikipedie uvádí stromy na řeckém ostrově Chíos, lentišky, ronící po naříznutí léčivou pryskyřici – mastichu. Ve starověku byla stejně ceněná jako kadidlo či myrha. Největším mučedníkem mezi stromy je z mého pohledu kaučukovník. Nedává své slzy z řezných ran dobrovolně, ale jeho´šťávy jsou zatím pro člověka důležité. Sběr březové mízy může být pro strom rizikem a proto je v řadě evropských zemí včetně České republiky zakázán. Když jsem na fotografiích viděla různé mučící odběrové nástroje zaražené do stromů, cítila jsem bolest a bylo mi smutno. Možná se jednou naleznou jiné způsoby získávání vzácné životadárné tekutiny stromů. 

Závěrem citát spisovatele a milovníka přírody Johna Muira: Pokud pohneme jedinou věcí v přírodě, zjistíme, že je propojena s celým zbytkem světa.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Elena Valeriánová
Nevím jak, ale tento článek mi unikl. A přitom je to psáno přesně podle mého srdečního rytmu. Zřejmě nás je hodně, co trpíme pro vykácené, bezhlavě vyřezané stromy. Stromy zničené vandaly. A všichni se divíme, proč se chová příroda tak macešsky, povodně, vichřice, zemětřesení. Jen nám vrací ty naše údery. To naše nerozvážné chování. Jano, děkuji.
Jana Kollinová
Pane Benjamine, děkuji za krásná slova.
Benjamin Zigmund
Tento text je krásná próza, bohatá na lidské city a pocity. hezké, jemné vnímání...
Věra Lišková
Jak to kdysi dopadlo bez stromů na Velikonočním ostrově? Když domorodci všechny stromy pokáceli, ztratily se potoky a studánky, úrodná půda vyschla a podlehla erosi. Na ostrově pak vypukl hladomor. Je to pro nás varování.
Eva Mužíková
I já mám velkou úctu ke stromům, dokáži se radovat z každého prvního lístečku, každého nového pupenu, podzimního zbarvování a procházky ve spadaném listí. Před Štědrým dnem chodím do zdejšího lesoparku a hledám na zemi větve ulomené ze smrkových velikánů. Mnohdy jsou to jen taková různě polámaná torza, ale o to větší mám radost, že jejich poslední cestou je umístění ve velkém džbánu s vodou v mém malém bytečku. Ozdobím je jen několika kousky háčkovaných hvězdiček a kouzlo vánoc začíná.
Alena Tollarová
Lesy jsou plíce země a měli bychom se tak k nim chovat. Každý to ovšem vnímá jinak, vždyť i ty vlastní plíce si lidé ničí, tak proč by se měli zamýšlet nad naříkajícími lesy? Já les mám v posvátné úctě a ve svém okolí mám vytipováno několik stromů, které mě fascinují. Arnika - Jano Ś., teď už vím, proč jsi mi zrovna Ty poslala ten tip, abych nominovala Řipskou alej do ankety Alej roku.
Hana Rypáčková
Stromy jsou nádherná stvoření. Také mě bolí srdce láskou k nim...Mám tu několik oblíbených a už stárnou a tolik se snaží každé jaro žít. Pro člověka je to velmi inspirující..
Jana Šenbergerová
Krásný článek. A to většina z nás nemá ani ponětí o spoustě věcí, které se životem stromů souvisí. Velmi mě oslovila kniha lesníka Petera Wohllebena Tajný život stromů. Protože krajina bez stromů je jako bez života, snažím se podle svých možností aspoň občas podpořit činnost neziskové organizace Arnika, která kromě jiných aktivit pečuje také o stromy. Také mi rve srdce, když v mém okolí mizí krásné stromy.
Naděžda Špásová
Matka příroda je moudrá a vrátí nám naše chování se k ní měrou vrchovatou. Myslím, že už se tak děje.
Marie Ženatová
Stromy jsou naše největší bohatství. V létě nám poskytují stín, v zimě přírodu oteplují a v úplně každém období jsou naší velikou čističkou vzduchu. Bolí mne moc když vidím zbytečně kácet stromy a pro peníze úplně ničit přírodu... Děkuji za tento nádherný článek - snad si lidé skutečně začnou přírody víc vážit.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.