Trochu jiné vánoce aneb Vánoce po vánocích
Foto: autorka

Trochu jiné vánoce aneb Vánoce po vánocích

30. 12. 2018

Byla jsem tehdy začínající učitelka na venkovské škole a do cesty mi přišla veliká láska. Tím dotyčným byl student historie na filozofické fakultě Honza. Skutečnost, že žil v Praze a já v jižních Čechách, nebyla pro nás nepřekonatelnou překážkou. Ke své aprobaci jsem totiž ještě studovala dálkově hudební výchovu a zpravidla dvakrát do měsíce jezdila do Prahy do školy. O víkendech jsem pak přespávala u příbuzných a s Honzou podnikala vycházky po Praze, kterou výborně znal. Chodili jsme i za kulturou a probírali spolu mnohé, co nás zajímalo, tak jako jiní zamilovaní...

Blížily se vánoce, avšak o společném Štědrém dnu jsme ještě neuvažovali. Honza ho trávil v Praze s rodiči a já v Týně s maminkou a Zuzkou. Domluvili jsme se tedy, že se vypravím do Prahy 26. prosince. Samozřejmě jsem se moc těšila, ale... Nachlazení, kašel, horečka. Den, který měl být "náš", jsem strávila doma v posteli.

Setkání jsme o pár dní odložili. Napodruhé už vyšlo. Jen mi už po letech vypadlo z paměti, jaký jsem Honzovi dovezla dárek. Vzpomínám však, jak po velkém "přivítání" mi najednou řekl: "Zavři oči, natáhni ruku a představ si, že je 26. prosince." Když jsem to udělala, připnul mi na zápěstí náramek, který mi sám vybral - z dílků ze žlutého kovu, se zelenými skleněnými kamínky a drobnými perličkami.

Nějaký čas jsem náramek nosila, ale.... Jsou lásky, které nejsou nekonečné, i když se tak v některých chvílích tváří. A platí známé rčení, že "voda v dálce nemůže uhasit oheň nablízku".  Byla jsem to já, kdo tehdy zradil... Zatímco "voda" kamsi uplynula, můj "oheň" v blízkosti se ani pořádně nerozhořel.

A náramek? Byl schovaný v krabičce s několika jinými šperky, k nimž po letech pronikl jednoho dne bytový zloděj. Se žádnou ze zmizelých věcí jsem se už nikdy nesetkala a s přítelem Honzou také ne (třebaže jsem se před pár lety náhodně dozvěděla, kde pracuje). Snad to tak mělo být.

 

P. S. Brož na fotografii nemá s náramkem nic společného, je jen ze stejné doby a stylově trochu připomíná mnohem menší dílky, z nichž byl složen můj náramek.

Můj příběh
Hodnocení:
(5 b. / 18 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Jana Šenbergerová
Po jedné lásce mi zbylo stříbrné srdíčko. Asi nebyla nijak velká, protože okolnosti už mi vypadly z paměti. Váš příběh se mi moc líbí. I takové bývají ty lásky člověčí.
Zdenka Jírová
Hezká a milá vzpomínka na dávnou lásku... Možná má takovou vzpomínku každý z nás.
Eva Mužíková
Ach ty naše velké lásky, každý si alespoň tu jednu určitě prožil. Díky Marcelko za příběh.
Zuzana Pivcová
Na to se samozřejmě dobře pamatuji, ten budoucí historik byl dokonce bratr jedné pozdější dost známé zpěvačky. A toho, kdo byl tím "ohněm nablízku", jsem také dobře znala a vůbec se mi nezamlouval. Jenže to nebyla moje věc. To tu máme ještě jeden nezdařený vztah, a ten mě u sestry mrzí daleko víc, a tam to nebyla její vina.
Naděžda Špásová
Marcelko, z toho je mi trochu smutno. Ano, lásky přicházejí a odcházejí. Před manželem jsem taky měla takovou, tam ale zradil on. Nesla jsem to dost těžce. Připomíná mi ho pohádka Jak se budí princezny, protože pracoval na Barrandově jako já, a v té pohádce si zahrál stráž na schodech. Bylo to v Telči a tam si také našel svou budoucí ženu. Asi to tak mělo být, kdo ví. Škoda, že vás o památku připravil zloděj, snad byl po zásluze potrestán. Přeji vám i Zuzce krásný Nový rok. a zdraví a spokojenost do roku 2019.
ivana kosťunová
Vánoční svátky navozují takovou nostalgickou náladu. Ale lepší jsou hezké vzpomínky, než smutná skutečnost. Já když jsem se náhodně setkala se svojí bývalou láskou, stál přede mnou plešatý obtloustlý strejc. Hrůza. A to jsem ani nevěděla, jak hodnotí on mě. Někdy je lepší nevědět.
Jitka Hašková
Zajímavá příhoda. V životě to tak bývá, že se lidé scházejí a rozcházejí a třeba jim až pozdě přijde líto, že od někoho odešli.
Věra Ježková
Malý příklad těšení na něco, co pak nevyjde. Můj přítel si stěžuje, že nemám ráda šperky, a proto neví, co by mi dával. (Kromě čokolády.) A o svém někdejším Karlovi nevím nic.
Hana Nováková
jo láska je láska. Láska skončila zrovna tak, jak do neznáma zmizel i náramek, že by osud, nebo jen náhoda?
Dana Puchalská
Moc krásná brož. Láska na dálku prostě někdy vyhasne nebo vyšumí.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.

Aktuální soutěže
Kvíz i60 - 18. týden

Tento týden budou otázky v kvízu na téma "Psi". Protože je mezi vámi, čtenáři, mnoho pejskařů, jistě si s otázkami snadno poradíte...