Spánek je nepřítel seniorů
Ilustrační foto: ingimage.com

Spánek je nepřítel seniorů

7. 2. 2019

Osmdesát procent žen v seniorském věku má problémy se spánkem. Totéž se týká sedmdesáti procent mužů. Každý, komu je nad pětašedesát let, rychle usíná a tvrdě spí, je naprosto šťastnou výjimkou.

Vědci se marně snaží přijít na to, zda se s tímto problémem dá něco dělat nebo je prostě špatné spaní průvodním jevem stárnutí.

Rozsáhlou studii týkající se problémů se spaním ve vyšším věku zveřejnili lékaři z italské společnosti pro gerontologii a geriatrii. Snažili se rozklíčovat, zda za špatné spaní může především věk nebo špatné návyky, které lidé ve vyšším věku mají. Ukázalo se, že důvodem, proč muži často nemohou usnout, bývá to, že prostě pozdě večer jedí. Jsou přejedení. Ovšem u žen se tato příčina objevuje výrazně méně často.

Průzkum také ukázal, že muži se v noci mnohem častěji budí proto, že potřebují jít na toaletu. Ženy zase častěji nemohou spát kvůli bolestem, které jim způsobuje artróza a další nemoci. Zkrátka, různě sebou házejí, nemohou se uvelebit v té správné pozici. Ženy také častěji než muži nemohou usnout z psychických důvodů. Ty dotazované často přiznávaly, že když si lehnou do postele, přemýšlejí nad různými věcmi, napadají je smutné myšlenky, bojí se budoucnosti.

„Potvrzuje se, že příčiny jsou různé, ale výsledek je stejný. Vysoký věk prostě přináší špatné spaní. Celkově se třeba nemění počet hodin, které lidé tráví v posteli a spí, ale přesto často mají pocit, že jsou nevyspalí, protože jejich spánek je lehký a přerušovaný,“ uvedl Raffaele Ferri z italské asociace pro výzkum spánku.

Když se řekne slovo spánek ve společnosti lidí vyššího věku, obvykle se rozproudí živá diskuse. Každý má k tématu co říct.

„Nespím, protože mě můj muž budí častým chozením na toaletu a chrápáním. Jsem ráno bez nálady, unavená, podrážděná. On to nechápe, myslí si, že to přeháním. Ale já už začínám uvažovat o oddělených ložnicích, protože mě ruší čím dál víc,“ vypráví šestašedesátiletá Karla.

„Manželka se v noci převaluje, vzdychá. Pak si rozsvítí lampičku a čte. Tím mě vždy vzbudí. Jdu na záchod, ona si pak chce povídat. Připadá mi, jako by se jí v noci rozsvítila v hlavě žárovka, jako by dostala energii. Jenže já to mám naopak, chci v noci spát, chci si povídat přes den. Ona je pak přes den jako mátoha, klidně si jde po obědě lehnout. Myslím, že má úplně rozhozený organismus z prášků na spaní, které řadu let brala a teď se je snaží vysadit,“ říká jednasedmdesátiletý Ivo.

„Muž usíná ve vedlejším pokoji u televize. Zásadně ji nikdy nevypne. Často v noci navíc nechtěně zmáčkne ovladač, který má v posteli, a televize začne řvát tak, že mě vzbudí. Jdu tam, vynadám mu, pohádáme se a já už pak neusnu. To se děje dvakrát, třikrát do týdne. Můj spánek je čím dál lehčí, slyším každý zvuk, i tlumená televize z vedlejšího pokoje mi vadí,“ líčí jednašedesátiletá Simona.

Všichni se shodují, že doba, kdy člověk lehl do postele a do pár sekund o sobě nevěděl, je pryč. V mládí lidé většinou považují tvrdý spánek za samozřejmost, ve vyšším věku za vzácnost. Doba spánku by však nikdy neměla klesnout pod pět hodin, i když mnozí lidé tvrdí, že jim i méně takzvaně stačí. Podle lékařů je to nesmysl a dlouhodobý nedostatek spánku se na zdraví podepíše.

„Není pravda, že starším lidem stačí méně spánku, protože nechodí do práce a můžou odpočívat přes den. Naopak. Nedostatek spánku u nich vyvolává deprese, snižuje paměť i schopnost soustředění. Myslet si, že si můžu do tří do rána číst, protože jsem v penzi a nemusím ráno vstávat, je nesmysl,“ uvedl Raffaele Ferri.

V jedné pražské rodině nyní řeší problém. Vyšlo najevo, že třiasedmdesátiletá Jana je už více než dvacet let závislá na prášcích na spaní. Všimla si toho její vnučka, která u ní přechodně začala bydlet, protože v Praze studuje. „Nastěhovala jsem se k babičce a po čase mi začal být divný její životní rytmus. Dívala se do noci na televizi, ale ráno spala jako zabitá. Zpočátku jsem se dokonce bála, že jí něco je. Ale ona se budila klidně v jedenáct dopoledne. Čtyři odpoledne pro ní bylo poledne, to obědvala. Večeřela klidně v jedenáct v noci. Když jsem se o tom začaly bavit, přiznala, že bere přes dvacet let prášky na spaní a že jí už téměř vůbec nezabírají,“ vypráví Janina vnučka.

Problém je v tom, že Jana se nyní snaží práškům odvykat a je to velmi těžké. „Je nervózní, stále si stěžuje, že ji něco bolí. Já vím, že je to proto, že v noci nespí. Ráda bych jí pomohla, ale nevím jak,“ říká vnučka.

Mnohdy si lidé problémy se spaním způsobují sami, třeba právě vybudováním závislosti na lécích nebo přejídáním se na noc nebo neschopností přestat před spaním přemýšlet nad nepříjemnými věcmi. Nemálo případů je však těch, kdy lidé za svou nespavost prostě nemohou. Přináší jim ji vyšší věk a nezbývá jim, než se s ní smířit.

„Spánek je totiž jedním z fyziologických jevů, které se během života mění nejvíce. Souvisí to s tím, že s přibývajícími roky ubývá neuronů, což ovlivňuje spojení mezi mozkovými buňkami, které spánek ovlivňují,“ vysvětlil Raffaele Ferri.

Takže problém je v současné době sice pojmenován, poměrně prozkoumán, ale zatím věda nenašla žádný způsob, jak seniorům od nespavosti pomoci.

spánek zdraví
Hodnocení:
(4.7 b. / 13 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Naděžda Špásová
Snažím se spát 8 hodin denně. Pokud nejdu do práce, tak se mi to daří. Většinou usínám rychle s malými přestávkami, které mi byli doporučeny urologem. Nespím přes den, stane se mi to, když na mě leze choroba. Že bych byla tou šťastnou výjimkou?
judita lišková
Celý život jsem problémy se spaním neměla..po šedesátce se to změnilo - neschopnost usnout, předčasné probouzení i celé noci probdělé, kdy jsem radši vstala a něco dělala. Po čase to hodně vysílí. Nejhorší je to tehdy, pokud mám přes den hodně práce, to nemohu zabrat...dlouhé procházky mají na mě opačný vliv, žádná únava, ale vybuzení a zase problém usnout. Jsou dny, kdy usnu dobře a rychle, obvykle hned druhý den špatně, dovedu už i večer odhadnout, jaká bude noc a málokdy se pletu. Co mě nejvíce ruší - občasné manželovo děsné chrápání a náš starý pes, který mě vytáhne z postele přesně ve tři hodiny, což je po případném špatném a dlouhém předešlém usínání, katastrofa. Ta je i v tom, že už nejsem schopna znovu usnout. Prášky neberu, bojím se závislosti a nic přírodního mi nezabírá. Jsem ráda, spím-li tak 5 hodin...
František Volevecký
Je mi 67 a potíže s usínáním a nejméně čtyřmi hodinami hlubokého spánku nemám. Mám ale hodně pohybu, chodím, jezdím na koloběžce nebo na rotopedu. Nekouřím, několik let nepiju alkohol a večeřím téměř výlučně bílý jogurt, syrovou zeleninu a ovoce. Nikdy v životě jsem neměl prášek na spaní, a protože absolvuji pravidelné lékařské prohlídky, byl jsem naposledy hospitalizován v roce 1979, bylo to nějaké vyšetření, nikoliv choroba.
Hana Rypáčková
Vždycky jsem byla spáč bez problémů. Po smrti Milana jsem dostala od lékaře prášky, abych posílila. Spala jsem stejně krátce a ještě se cítila jak dřevo..Všechny mi zbyly. Když mám hlídat dítě a být aktivní , musím se vyspat, jinak jsem jako moucha . pomohl mi lék , na dvě noci jsem si ho vzala. Nemusím pokračovat, zase fobře spím až do rána.
Soňa Prachfeldová
Spím 6 až 7 hodin , přes den ne, jen když mě něco trápí, nezaberu a nezaberu,psychika vykoná své. Kdo bere prášky, tak už bez nich neusne.
Eva Švířová
Nespím téměř 40 let :-), zkoušela jsem snad všechna hypnotika, chvíli to šlo, ale více než 3 hodiny jsem nespala. Absolvovala jsem i výzkum ve spánkové laboratoři - závěr jsem zářným příkladem toho, že spánek je přežitek. Bylo zjištěno, že když usnu na 20 minut, tak ten spánek je tak silný, že mi to stačí . Je to zřejmě i genetická záležitost :-) Necítím se ospalá, ani unavená, energie mám na rozdávání :-). Letos mi bude 70 let. :-) .
Jana Šenbergerová
Spím ráda a dobře, i když chodím spát pozdě. Přes den nepospávám, prášky na spaní žádné neznám.
Eliška Houšková
Také jsem mívala spaní všelijaké, ale od té doby, co musím vstávat ráno kvůli kočce, se kterou denně musím na veterinu na aplikaci dvou léků, protože já sama jí je nedokážu dát, spím, jen co si lehnu a na ráno si musím nařídit budík, jinak bych zaspala. Abych pravdu řekla, do postele se těšívám, spí se mi krásně, zvláště v létě u otevřeného okna..
Hana Rypáčková
Usínám dobře i většinou spím, jen s nějakými výkyvy, jdy se brzy probudím a trvá mi, než zas usnu. Zrovna tento týden jsrm si musela vzít 2x prášek.Přiznávám,že je to únavné..
Karel Hyndrák
Já mám radiobudík. Je na 220V. Lze nastavit vypnutí rádia např. po 90 minutách, což s úspěchem používáme. To rádio člověka hezky ušíšá. K televizi je možné si pořídit např. bezdrátová sluchátka, která fungují až do 10 m (např. na balkoně, či na WC). Sluchátkový konektor se strčí zezadu do TV a tím se vypnou vnitřní reproduktory, hlasitost se reaguje na sluchátkách. My máme dokonce dvoje bezdrátová sluchátka, takže můžeme spolu poslouchat televizi každý s jinou hlasitostí. U sluchátek je i lépe rozumět brebentícím redaktorům.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.