Kateřina Cajthamlová: Robustní neznamená tučný
FOTO: archiv ateřiny Cajthamlové

Kateřina Cajthamlová: Robustní neznamená tučný

7. 3. 2019

Rozbít některé vžité představy ohledně zdraví, to opravdu umí. Známá lékařka, internistka a psychoterapeutka, je autorkou knih o výživě a zdravém životním stylu. Proslavily ji také televizní pořady DoktorKA nebo Jste to, co jíte.

S jakou nejšílenější dietou jste se kdy setkala?
Nejšílenější? Tak to vám ráda řeknu. Někdo si z Číny koupil vajíčka tasemnice. To je dost šílené, ne? Další šíleností jsou hladovky u onkologicky nemocných pacientů. To bych osobně hnala k odpovědnosti lidi, kteří je pacientům nabízejí. Hladovky aplikované diabetikům také velice škodí. Komerčně propagované „diety“ jsou vůbec podivné. Nejdřív prý: odkyselujte, pak zase držte ketodietu, tedy zakyselujte. Jezte vejce – a pak zase pozor, vejce ne! Nejezte přílohy, večer žádné ovoce, nesnídejte, nevečeřte... Z těch různých „zaručených“ návodů je jasné, že k hubnutí lidé přistupují jako k pokusům shodit kila omezením stravy. Zdravotní stav před a po hubnutí asi neřeší. Proto byla kdysi populární i alkoholová dieta. Jste-li pod vlivem, hlad tolik nevnímáte.

Držela jste vy sama někdy nějakou dietu?
Držím histaminovou dietu, protože mám histaminovou intoleranci. V naší rodině je genetická, trpěla tím maminka i babička, mám jako ony taky problém se štítnou žlázou. Nepiju teď tolik kávu a červené víno, vadí mi chřest, tuňák a velké ryby. Histamin je všude možně, ale nejvíc v konzervovaném mase velkých mořských ryb. Když je velká ryba dlouho na lodi, než se vyvrhne a zamrazí, histamin proniká do masa. I žervé mi vadí, ale naučila jsem se s tím vším nějak vycházet a nekombinovat tyhle věci dohromady, protože to vede k docela nepříjemné vyrážce.

Rozumíte lidem, kteří mají držet nějakou dietu, ale kašlou na to?
Ty nechápu vůbec! Trest za to, že nedodržujete předepsanou dietu, třeba žlučníkovou, je velký a přijde poměrně rychle. Já se podívám na potraviny a hned vidím, co by se stalo, kdybych některé zkombinovala, proto to nedělám.

Každou chvíli narazím na termín Body Mass Index čili index tělesné hmotnosti, který umožňuje statistické porovnávání tělesné hmotnosti lidí s různou výškou, věkem a pohlavím. O čem podle vás vypovídá konkrétně?
Absolutní hodnota BMI je jedna z věcí, která se zkoumá, když se hodnotí zdraví. Jenže k tomu bychom museli vědět ještě další údaje. Trend je takový, že lidi nezdravě hubení a s nedostatkem svalové hmoty začali být dáváni za vzor robustním. Rozdíl mezi robustní a křehkou postavou je dán množstvím aktivní hmoty. Kilo svalů, kilo tuku, kilo kostí váží pořád kilo – bez znalosti toho, jaký je poměr svalové hmoty a tuku, může být BMI zavádějící. A ještě drobnost. Někdy člověk nevyroste do výšky vinou například nedostatku stravy v době růstu, což je u dívek mezi jedenáctým a patnáctým rokem, kdy musí jíst o čtvrtinu víc než dospělé ženy, a u kluků mezi patnáctým a osmnáctým rokem, kdy musí jíst o čtvrtinu víc než dospělí muži. Pokud tedy takhle nejedí, nevyrostou. Stejně tak nevyrostou, pokud mají vysokou úroveň stresu. Tihle lidé však mají patologickou výšku, nikoliv hmotnost. Takže hmotnost je dobře, výška špatně. Podle BMI však trpí nadváhou. Další, kdo mají vyšší hmotnost, jsou ti, kteří dělají bodybuilding, mluvím o kulturistech. Samozřejmě dopad na jejich klouby je stejný, jako kdyby byli obézní, ale jejich výkonnost je úplně jiná než u obézních.

Takže robustní člověk se nemusí automaticky trápit s váhou?
Přesně tak. Víte, nelíbí se mi anglický výraz fit fat, což by se dalo přeložit jako zdravý tlouštík. Kdo je robustní, může být fit, ale nemusí být tlustý, má jen větší množství aktivní hmoty. Pak nemluvíme o zdravém tlouštíkovi, ale o zdravém člověku s vyšší hmotností, což je rozdíl. Ano, ztráta aktivní hmoty se projeví snížením BMI, ale z mého pohledu to neznamená automaticky lepší zdraví.

Samozřejmě mě hned napadne vděčné téma – modelky.
Když se vybírají tak, aby jejich BMI byl 16, což je druhá fáze podvýživy, a takzvané tlusté modelky mají BMI 18, což je první stupeň podvýživy, pak to vytváří pocit, že my všichni ostatní, co nejsme podvyživení, jsme tlustí. Nízká hmotnost s nízkým množstvím aktivní hmoty ale vede u dětí i dospělých k poruše výkonnosti při učení, na tělocviku, vidíme to všude. U dětí ve fázi růstu je podvýživa daleko zásadnější a nebezpečnější než nadváha. 

V čem je důležitý spánek? Co se při něm v našem těle děje?
Během spánku se zapisují paměťové stopy z krátkodobé do dlouhodobé paměti, regeneruje se imunitní systém, který kontroluje, jestli je v těle všechno v pořádku, obnovuje se pokožka, svalová hmota, která i v noci potřebuje něco jíst, snižuje se krevní tlak, zvyšuje se prokrvení tkání.

Znám lidi, kteří si každé ráno nadávají, že šli zase pozdě spát. Hodně vadí nedostatek spánku?
My spíme o dvě hodiny méně než před sto lety. Tehdy se lidé řídili víc slunečním svitem a nevysedávali u televize nebo u počítače, takže spali v průměru devět hodin. Dnešní dospělí spí průměrně sedm hodin. Špatné taky je, že si sami narušujeme už tak krátký spánek. Před usnutím nevypneme zdroje modrého světla, mám na mysli obrazovky počítače, televize nebo mobilního telefonu, a tím si narušujeme vylučování spánkového hormonu melatoninu. K tomu nespíme ve tmě jako dřív, všude venku září světla. Navíc spíme v hluku a ke všemu se přes spánkem rozrušíme třeba starostmi či nějakým hororem.

Co si myslíte o jarním detoxu?
Skutečný význam medicínsky zneužívaného slova detoxikace je, že najdu toxin, zastavím jeho přívod a podpořím jeho vylučování z těla. Ovšem bez toho, abych věděla, o který toxin jde, jak se do těla dostal a kde se v těle nachází, nemůžu dělat nic. To, co se dnes nazývá detoxikace, je ve skutečnosti hladovka s nadbytkem tekutin.

A když budu pít vodu a jíst pouze vlákninovou stravu, to mi nepomůže?
Pro zajímavost vám řeknu, komu všemu to, o čem mluvíte, může uškodit. Dětem, těhotným, dospívajícím, diabetikům, kardiakům, lidem s onemocněním trávicího traktu a lidem, kteří mají například chronický zánět nebo nádor. Ostatním to možná způsobí průjem, možná to neudělá nic, ale rozhodně to nikomu nepomůže dlouhodobě zdravě zhubnout. Ještě že jste nepoužila „kouzelné potraviny“ typu zelený ječmen. To jsou pouze marketingové triky. Zelený ječmen se u nás kdysi jedl na jaře v podobě kaše – pražma. Lidi už měli snědené domácí zvířectvo i zásoby obilí, tak z hladu jedli různé kopřivy či zelený ječmen, který kradli na poli. Tohle nedělali chudí lidé proto, aby byli ještě hubenější, ale aby neumřeli hlady a dožili do sklizně. Ano, zelený ječmen má trošku víc bílkovin než dozrálé obilí, víc chlorofylu, protože je zelený, ale to je všechno.

Jaký je váš názor na lidi, kteří drží bezlepkovou dietu, i když ji nepotřebují?
Profesor Koukolík kdysi mluvil o propagandě. Začnete-li účelově šířit mylnou informaci a budete v tom pokračovat neustále, tak lidé uvěří, že je pravdivá. Pokud někdo začne šířit z nějakých osobních důvodů bezlepkovou dietu pro lidi, kteří ji vůbec nepotřebují, udělá dvě věci. Za prvé ti, kteří dietu potřebují, budou mít víc dostupných potravin; to je plus. Za druhé, a to je mínus, odstraní z jídelníčku obiloviny jako oves a ječmen, které snižují hladinu cholesterolu, a začnou jíst víc rýže a kukuřice. Konkrétně třeba kukuřičné lupínky, a v tom případě je takový člověk blázen, protože jde o smažený kukuřičný škrob čili z hlediska zdravé stravy nekvalitní zdroj sacharidů a nadbytečných tuků. Doufám, že lidé přestanou dělat iracionální hlouposti pod tlakem propagandy a začnou myslet racionálně.

Taky se říká, že když za úplňku držíme půst, zhubneme třeba i dvě kila. Je to pravda?
Síly měsíce rozhodně nepůsobí na tělesnou vodu člověka. Příliv a odliv v našem těle neprobíhá, a to ani za úplňku a novu. Ale úplňková noc narušuje vylučování spánkového hormonu melatoninu vlivem modrého světla. Senzitivní lidé spí za úplňkových nocí méně hlubokým spánkem, častěji se budí. Pokud chodí víc močit, je možné, že se o dvě kila odvodní a jestliže mají navíc průjem kvůli úzkosti, hladovce a narušenému spánku , vyprázdní se ještě víc. Střevní obsah váží zhruba dvě a půl kila a lidi, kteří při úplňku nejedí, jsou pak o tato dvě a půl kila lehčí.

Co tedy udělat výplach střev? Jednu dobu to přece byl velký hit...
Při výplachu střeva se roztok dostane jen do jeho poslední třetiny. Je to v podstatě něco jako klystýr, ale takový větší. Problém je v tom, že v té třetině střeva se naruší mikrobiom, tedy bakteriální osídlení, a druhý problém je, co v tom roztoku bude. Před kolonoskopickým vyšetřením tekutinu pijete, nedostáváte klystýr. Střevo se očišťuje zevnitř, sekrecí a osmotickým tlakem toho roztoku. Stejně jako neproplachujeme dýchací cesty kromě nosu a úst tím, že bychom do nich něco lili, tak je naprosto nesmyslné vyplachovat zpětným proudem střevo samotné, kromě konečníku. S trochou nadsázky říkám, že už Švejka trestali lékaři hladovkou a klystýrem. Nedělali to, aby zhubnul, však taky nezhubnul, ale aby ho odnaučili mít protistátní řeči. Podle Freuda existují lidé, pro něž je výplach střev něco jako sexuální stimulace. Takže maximálně takhle může fungovat. Ze zdravotního hlediska, pokud to není vyloženě škodlivé, tak je to pro hubnutí naprosto neužitečné.

Abychom na závěr to naše povídání odlehčily, řekněte mi, při čem třeba ráda odpočíváte?
Jako žena už mám splněno, děti jsou z domova, takže odpočívám tím, že střídám různé činnosti. Někdy jsem v rozhlase nebo mám přednášku, jindy konzultační hodiny, psychoterapii, bavím se s lidmi o hubnutí, odepisuju na maily, píšu knížku nebo články. Mám hodně kamarádů, chodím na výstavy, do divadla, baví mě jezdit na kole, tancovat, plavat. A čtu si. Pořád si čtu. Taky ráda spím.

To já taky...
Jsem skřivánek, takže se budím brzy ráno. Dokonce to mám v sobě nastavené tak, že si řeknu, v kolik se mám vzbudit a většinou se vzbudím přesně. A večer v půl jedenácté na mě většinou přijde spaní.

Máte nějaké oblíbené místo, kam ráda jezdíte nebo kam se ráda vracíte?
Ne že bych se tam vracela, ale nosím takové místo v srdci. Je to Řecko. Moc se mi líbila Kréta. Řecká mentalita a řecký způsob nakládání s lidmi, to je moje. Když jsem byla v Řecku, říkala jsem si, ano, sem patřím, tady tomu rozumím. Ale poslyšte, teď mě napadlo, že už jsem tam dlouho nebyla.

 

Táňa Nečadová pro portál i60

 

 

 

 

 

 

dieta hubnutí
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5.1 b. / 9 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Soňa Prachfeldová
Článek se mi líbil a paní doktorka je mi sympatická. Také znám případy ojedinělé, kdy žena držela osvědčenou dietu a potom onemocněla. S tím opravdu opatrně. Jak říkali naši předkové: Jez do polosyta, pij do polopita ,dožiješ se dlouhá léta.
Jana Slavíková
Mám podobnou zkušenost jako Jarmila. Není na světě dieta, po které bych nepřibrala :-)
Jarmila Komberec Jakubcová
Moc příjemná dáma a s jejími názory musím souhlasit.Sama jsem už v životě vyzkoušela mnoho diet. Nejvíc se mi líbila ta vínová ale vydržela mi jen 3 dny a pak jsem vyjedla ledničku.Držela jsem i na společné dovolené s kamarádkou.Také vaječnou znám, od té doby vařené vejce nemohu ani vidět.
Eva Balúchová
Při předoperačním vyšetření některý z lékařů označil moji postavu jako robusní.Dost mě to naštvalo.Po přečtení článku už mně to neštve.
Danka Rotyková
Zajímavý článek. Musím říci, že teď je mi pí doktorka příjemnější než v televizním pořadu. Možná, že trocu více tvrdosti bylo dané scénářem, kdo ví? Také jí to teď moc sluší.
Dana Puchalská
Mně se líbí výraz "zdravý tloušťík" . A celý článek v podstatě taky.
Věra Halátová
Já si vzpomínám, jak tato paní doktorka měla nějaký pořad v televizi, kde těm lidem kontrolovala ledničku a co ti lidé konzumují. Byla dost přísná. Pak sama dost přibrala. A změnila názor.
judita lišková
Paní Cajthamlová má pravdu...a to nejen vztahu k nějakému hubnutí, ale ve vztahu ke zdraví vůbec. Je pravda, že jsme úplně zahlceni samými "správnými a zaručenými", co bychom měli a neměli jíst....nedá se v tom už vůbec orientovat, člověk musí zapnout vlastní mozek a filtrovat - někdy lépe nesledovat a nečíst. Jsou sice potraviny, které mohou být sporné, ale asi stejně pořád a ve všem, nejen v jídle, platí - všeho s mírou. Je určitě vhodné eliminovat takové potraviny, které nám nesedí...opakovaně...a prostě se jim vyhnout. Dobré jsou odlehčovací dny...my doma je v podstatě držíme celý týden, jíme velmi málo a lehká jídla. O víkendu jíme jídla složitější...občas i trochu těžší, ale s mírou. A pokud už zažívání není už tak úplně v pořádku, musíme si dávat o to více pozor... a dokonce to dokáže udržet dobrou tělesnou váhu.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.