Domácí horror
Foto: autorka

Domácí horror

25. 5. 2019

Je pozdní večer. Sedím si doma v klidu ve svém pohodlném křesle a sleduji napínavou detektivku. Detektiv právě sleduje vrahovu stopu a plíží se s revolverem v ruce po ztemnělé terase překvapit podezřelého. 

V této napínavé situaci, kdy jsem plně soustředěna na děj napínavého filmu, ozve se vedle v ložnici taková zvláštní rána. Strašně jsem se lekla a horečně přemýšlela, co to bylo. Bydlím ve zvýšeném přízemí, u ložnice mám malý balkónek - že by se tam někdo snažil dostat? Plná strachu se pomalu plížím, podobně jako filmový detektiv, do ložnice.

Rozhlédnu se -  a už lupiče vidím. Stojím a s úlevou oddechuji, protože se přede mnou ospale protahuje můj kočičí mazlíček, moje kočička Mejdy. Radostně vrní a chce něco dobrého. To už jsem pochopila vše. Byla celý večer zavřená ve skříni, kam se vplížila, když jsem se převlékala. Umí to tak rychle, že jsem to vůbec nepostřehla. Skříň má magnetický uzávěr dveří, což ona hned také pochopila při své" sledovačce, co dělám" a zavřené dveře si otevřela tak, že se o ně opřela tlapkami. Rychle vyskočila a dveře se zase zaklaply To byl ten zvláštní zvuk, který mne vyděsil. Asi čekala, že jí za to její dobrodružství pochválím, jak je chytrá. Je, opravdu.

Věřím, že kočky jsou chytřejší než my. Nakonec jsem si oddechla, že to byla ona a ne skutečný lupič.

Můj příběh
Hodnocení:
(5.1 b. / 17 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Dana Puchalská
Mejdynka je krásná kočka. Náš Minďák měl podivnou zálibu. Nejradši spal na štaflích, co byly na WC. Úplně nahoře. A kdo to nevěděl a vlezl tam bez zavolání, byl kandidátem na infarkt. Občas skočil i dolů a jedna návštěva nebyla opravdu ráda. A to jsme jí to důrazně říkali. S kočkami se někdy užije i legrace. Ne?
Jana Šenbergerová
Krásně zbarvená modroočka a dobrý příběh. Když u kamarádky skočí některá z jejích koček ze skříně, vždycky se leknu, bývá to pořádná rána.
Libuše Křapová
Mejdynka je kouzelná :-) Určitě ti do bytu netahá myši, jak ta moje Bětka.
Libuše Křapová
To věřím, že jsi pořádně lekla :-) Mne svého času děsilo podivné klepání. Bylo to brzy po úmrtí manžela, klepalo to vždy večer a v nepravidelnou dobu. Nedokázala jsem si to vysvětlit, ani určit, odkud se klepání ozývá. Až po pár týdnech jsem přišla na původce. :-) Ferda seděl těsně u dveří do prádelny a klepal do něj ocáskem. Asi vycítil, kdy mi je nejvíc smutno a snažil se na sebe upozornit :-)

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.