Co štve seniory? Málo stromů
Ilustrační foto: ingimage.com

Co štve seniory? Málo stromů

22. 5. 2019

Nenadávají na nedostatek peněz, na zhoršující se zdraví, na všechno. Z různých průzkumů mapujících spokojenost a přání lidí ve vyšším věku vyplynulo, že je mnohem více štve, že z jejich okolí mizí stromy, keře, zeleň. Tedy to, na co byli v mládí zvyklí, co bylo považováno za samozřejmost.

Tady je zkušenost osmasedmdesátileté Pavly z jedné moravské vesnice. Za jejím domem bývalo pole, za ním lesík. Na poli v poslední době vyrostla řada novostaveb. Jsou oplocené, takže se Pavla do lesíku nedostane, musela by obcházet celou vesnici.

„Přišla jsem nejen o pěkný výhled do přírody, ale i o možnost chodit do lesa. Chodím čím dál hůře a  obcházet celou ves už pro mě představuje problém. Dokud tam nestály ty novostavby, klidně jsem do lesa došla. Na hříbky, na medvědí česnek, na kopřivy nebo se jen tak projít. Chápu, že mladí lidé staví nové domky. Jenže oni u nich nemají žádné stromy, keře nic. Jen trávníky a betonové ploty, aby tam nebylo vidět. Takže z okna koukám do betonových ploch a aut,“ říká Pavla.

Možností zajít si do přírody ubývá a týká se to právě lidí vyššího věku. Ti zdraví sednou do aut nebo do vlaků a do přírody si prostě zajedou. Ale lidé, kteří jsou staří, nemocní, často ve svém okolí nemají nic zeleného a do zeleně se ani nemají jak dostat.

„Dávali jsme lidem otázku: Kdybyste měli kouzelný prsten a mohli cokoli změnit, co by to bylo? Velmi často zmiňovali zeleň a estetickou úpravu prostředí, ve kterém žijí. Bylo to trochu překvapující, čekali jsme, že si spíše budou stěžovat na nedostupné služby, vysoké nájmy, drahé potraviny. Jenže lidé si uvědomují, jak je důležité moct spolurozhodovat o tom, jak bude vypadat vaše okolí a cítí bezmoc, že jsou ve věku, když už spolurozhodovat nemohou,“ uvedla socioložka Lucie Vidovičová.

Podobné závěry vyplynuly i z dalšího průzkumu spokojenosti lidí vyššího věku, který prováděla Masarykova univerzita v Brně. „Senioři velmi často zmiňovali, že jim v jejich okolí schází zeleň. Životní prostředí je téma, které je zajímá,“ uvedla jedna z autorek Lea Kubíčková.

Pozor, o nedostatku přírody, zeleně, mluví nejen senioři žijící ve městech, ale čím dál více i lidé z vesnic. České a moravské vesnice totiž mnohdy nejsou malebnými místy s příjemnými náměstíčky zastíněnými stromy. Mění se ve shluk novostaveb, kvůli kterým zeleň mizí. „Venkov se změnil stejně jako senioři. Jedna moje kolegyně trefně poznamenala, že v nekonečných lánech řepky se prostě nedá chodit na procházky jako dříve po lesích nebo loukách,“ říká Lucie Vidovičová.

„Měli jsme ve dvoře vzrostlé stromy. Je to takový blok tří činžáků, uprostřed dvůr a na něm staré stromy. Jenže lidé si pořád častěji stěžovali, že z nich padá listí, že kdyby tam stromy nebyly, bude více míst na parkování. Takže vyřídili, že čtyři z pěti stromů mohly být pokáceny. Zůstal tam jeden chudáček a myslím, že i na něj si brousí zuby,“ vypráví jednaosmdesátiletá Alena z Ostravy. „Vím, že nikoho nezajímá názor staré ženské, ale pro mě je ten strom symbolem, že můj život končí stejně jako ten jeho. Že je starý, k ničemu, že překáží, že svět se mění. Paní, která pracuje na radnici, mi říkala, že lidé, kteří vykácení stromů žádali, museli vysadit stromy nové, za každý pokácený jeden nový, že je na to předpis. Ale že je mohli vysázet na jiném místě. No to je mi hodně platné, že na jiném konci města vysadili něco malého. Náš dvůr byl výjimečný tím, že byl zelený, i když je v centru města. Teď ho lidé z našeho i okolních domů společně vysypali štěrkem, parkují tam auta. Oni zeleň nepotřebují, oni si pod strom nechtějí dát lavičky, posedět, koukat se na hrající si děti, jako jsme tam sedávali kdysi my. Oni děti vůbec nepouštějí ven, takže vlastně zelený dvůr nepotřebují,“ popisuje Alena.

Pro někoho je to, zda se z okna dívá na strom či keř, úplně nepodstatná věc. Pro někoho je to naopak věc, která v jeho životě hraje velkou roli. Právě mezi lidmi vyššího věku je hodně těch, kteří sami sebe řadí do té druhé skupiny.

 

Hana Charvátová pro i60

 

 

 

 

 

Autor: Redakce
DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Hana Rypáčková
Já miluji stromy, ve svém okolí mám několik oblíbených a jsem moc ráda, že strom - stařeček u stoky stále žije , i když křičí bolestí a rány po mrtvých větvích mu přibývají..Je mi líto vánočních krasavců, kolik měst, tolik jich o vánocích padne. A vybírají se ty krásné. Přitom kolik jich v minulých letech uschlo a vichřicí umřelo..
Jana Slavíková
Nestěžuji si, z obou stran bytu koukám do zeleně. Teď sice pořezali náletové břízy kvůli rozšíření parkoviště, ale další stromy zůstaly. Dopoledne jsem šla na zastávku MHD, stromy díky dešti a chladnějšímu počasí jsou svěže zelené, do toho "řvali" ptáci, prostě krása.
Zdenka Soukupová
Obdivuji naše předky, jak si uměli stromů vážit , káceli je s rozmyslem a hned vysazovali jiné. My je většinou bereme, bohužel, jako nějakou samozřejmost, ale ono to tak není. Pane Karle, krásně jste vyjádřil vztah ke stromům.
Zdenka Jírová
Stromy já moc miluji a když padá strom, tajně pláču s ním. Kácí se jich rozhodně víc než se vysazuje. Teď mám strach o pár stromů mezi našimi paneláky, aby se místo nich nevybetonovalo parkoviště. Už tu ten nápad byl.
Danka Rotyková
Nikdy mne neomrzí procházet se v Kunratickém lese pod korunami starých stromů. V tomto období je les opět moc krásný, svěží a zelený. Jsem šťastná, že si ho už mohu užívat každý den.
Elena Valeriánová
Bydlím na vesnici a nevýslovně mě štve, že se i tady vyřezávají třeba keře a různé remízky ac k tomu není žádný důvod. Keře nepřekáží chodcům ani dopravě a přesto byly vyřezané. A sečení trávy až na hlínu, to je běžné. Dnes jsem se ráno zaradovala, že u řeky nechaly plácek s kopretinami a jinou květenou, ale na jak dlouho. Je mi z toho všeho smutno.
Věra Ježková
Nedostatkem stromů v místě bydliště v Praze netrpím. Mám je ze dvou stran našeho domu. Také vím, kam se za nimi vypravit. Trpím ale, když vidím v televizi, jak lidé nějaké zbytečně pokáceli.
Lenka Kočandrlová
Sotva si člověk najde krásné místo v lese,přijde tam za rok - a najde jen pařezy,rozježděnou zemi,haldy ořezaného klestí....Obdivuji u souseda krásný javor,je mu jistě 100 let,má průměr víc než metr....Jednoho dne je strom skácen,rozřezán,prý překážel....U odbočky silnice stál obrovský strom,zdál se být věčný....Už nestojí,špatný řidič do něj narval auto a zabil se....Strom -zabiják !!!! Pryč s ním....Na mojí zarostlé zahradě mám spousty stromů,jehličnaté,listnaté,ovocné,keře,květiny a lítají tu motýli,lezou brouci,ještěrky,slepýši,ježek...U sousedů mají "krásnou" zahradu,tzv.zelený mlat.jezdí stále se sekačkou (motorovou),myslím že by jim nejlépe vyhovoval beto nazeleno natřený.To jediné,co nás přežije,je příroda,stromy,měli bychom je brát jako božstva a ne jako nepřátele.
Karel Boháček
Jak je krásné položit hlavu na velký strom a poslouchat jeho mluvu, tepot srdce a tok mízy. A on vám dá trochu své stoleté energie čerpané z matky Země.
Jana Šenbergerová
Teď vidím, že jsem psala a nevšimla si, že nejsem přihlášená já, ale Kopřiva. Omlouvám se jemu i čtenářům. On je normální, jen já trochu roztěkaná.

Zpět na homepage Zpět na článek