Čím víc nemocnic, tím horší péče
Ilustrační foto: pixabay.com

Čím víc nemocnic, tím horší péče

13. 6. 2019

Pokud budou lidé trvat na akutní lůžkové péči tzv. za rohem, bude se její kvalita zhoršovat. Česko zápasí s nedostatkem kvalifikovaného personálu v nemocnicích, zdaleka ne všude je kvalitní vybavení a ani nemají všechny nemocnice dostatek peněz na rekonstrukce, které umožní poskytovat akutní péči efektivně.

Zároveň platí pořekadlo „cvik dělá mistra“. Koncentrace zvláště specializované péče je ve prospěch kvality, efektivity a bezpečnosti pro pacienta. 

Je ale nutné zdůraznit, že české zdravotnictví je na velmi dobré, někdy i špičkové úrovni. Přesto zde zůstává prostor pro jeho zlepšování, a to především ve dvou ohledech. Jsou zdroje ve zdravotnictví správně rozdělovány? A váží si lidé úrovně zdravotnictví anebo se zbytečně přecpávají u pověstného švédského stolu, tj. chová se většina pod dojmem dostupnosti všeho a pro všechny nezodpovědně?

Zároveň jsou lidé jsou z českého zdravotnictví zmateni, neorientují se v něm, neví, jakým z protichůdných informací mají věřit. Což potvrzují i výsledky reprezentativního průzkumu veřejného mínění Zdravotnictví očima pacientů 2019, který agentura STEM/MARK zpracovala exkluzivně pro společnost Chytrý pacient. Například z něj vyplývá, že jen každý devátý občan dojíždí pravidelně za lékařskou péčí 30 km a dále od svého bydliště. Na druhou stranu devět z deseti lidí by klidně cestovalo za kvalitou a dvě pětiny z nich dokonce déle než tři hodiny. Lidé by měli mít péči po ruce, ale jen tu základní (praktické lékaře apod.) a následnou a ošetřovatelskou. Naopak za operativou a specializovanou léčbou by jim v zájmu zachování kvality nemělo vadit si dojet.

Protichůdnost postojů veřejnosti vyplývá ze způsobu, jakým v Česku probíhá komunikace o zdravotnických tématech. Je náhodná, řeší jen akutní věci, zdravotnictví není v centru zájmu. Informovanost o směřování českého zdravotnictví a jeho kultivaci je nekoncepční a nesystémová. „Jsme také obyčejní pacienti stejně jako všichni ostatní, nicméně se profesionálně zabýváme fungováním systému a vysvětlování jeho zákonitostí desítky let, takže se umíme a chceme ptát za sebe a zároveň za všechny. A chceme se na kultivaci zdravotnictví podílet. Proto jsme založili think tank Klub Mederi, nezávislou platformu, jež se nebude bát mluvit místo politiků i o nepopulárních či zdánlivě nudných věcech,“ vysvětlila mluvčí Klubu Mederi Marcela Alföldi Šperkerová ze společnosti Chytrý pacient.

Prvním tématem, které chce think tank rozpracovat, jsou právě nemocnice, resp. jejich skladba, počet, poměr akutní a následné péče, kvalita, efektivita a bezpečnost pro pacienta. České nemocnice se potýkají s personálními problémy a se způsobem financování, jež konzervuje minulost a brání efektivní adaptaci nemocniční sítě na vývoj medicíny a potřeb obyvatelstva. Každoroční změny pravidel brání potřebným dlouhodobým investicím a prohlubuje se nerovnost v kvalitě a dostupnosti péče. „Řešení je ve skutečném zavedení DRG, ve změně organizace práce v nemocnicích směrem k omezení přesčasů, k přehodnocení rolí jednotlivých profesí, ke společnému lůžkovému fondu apod. Modernizace chodu nemocnic se neobejde bez dobrého fungování mimonemocniční péče a účelnějšího propojení se sociálním systémem,“ zdůrazňuje člen Klubu Mederi Pavel Vepřek.

Aby se změna zdařila, je potřeba posílit roli občana/pacienta v celém zdravotnictví jak dobrou informovaností, tak i jeho ekonomickou motivací ke správnému pohybu ve zdravotním systému. I k těmto tématům by měl přispět Klub Mederi. Chce rovněž pomoci pozitivním trendům, které vznikají např. i na půdě současného ministerstva zdravotnictví. A je na čase přinutit systém, aby průběžně vyhodnocoval, jak pracuje včetně kvality a efektivity.

Na práci v Klubu Mederi se budou podílet vedle Pavla Vepřeka například ekonom Miroslav Zámečník, neurochirurg prof. Vladimír Beneš, lékař a ekonom Pavel Hroboň či právník Jakub Král.

zdraví
Autor: Redakce
Hodnocení:
(5 b. / 7 h.)

Pro hodnocení se musíte přihlásit

DISKUZE
Děkujeme za váš příspěvek do diskuse. Upozorňujeme, že redakce si vyhrazuje právo vyřadit diskusní příspěvky, které jsou v rozporu s platnými zákony a které podněcující k násilí a nenávisti ke konkrétním lidem či skupinám obyvatelstva. Smazány budou rovněž příspěvky obsahující jakékoliv vulgarismy.
Blanka Bílá
Dřív tyhle podmínky takové nebyly, teď se ruší i pohotovosti, což je ve větších městech, kde zrušili nemocnice problém.Myslím si, že normální lidé tuto službu nezneužívají a byla by opravdu potřeba.Každý se může ocitnout v situaci, kdy bude muset hledat, kde ho ošetří.Nadruhou stranu se mi nelíbí nucení lidí k tzv. prevenci, nepřijdeš jednou za rok, tak máš u nás smůlu, jdi si kam chceš.každý má svou volbu, tohle je u mne , jako kdyby zákazník nešel určitou dobu nakoupit do obchodu a měl tam pak zákaz nakoupit.Proč tedy skládají přísahu?Navíc se dost často lidem dávají falešné iluze, zbytečně se i prodlužuje život starým nevyléčitelně nemocným, kteří o to nestojí.Jinde zase berou léky, které by ani brát nemusely.Má matka, bývalá zdravotní sestra byla přístupem a vším co v nemocnici a na LDN viděla, šokována.
Danka Rotyková
Jsem už v Praze 40 let, takže už tady nějaké zkušenosti s lékaři mám. Určitě je tu daleko více lékařů než v menších městech, i přesto jsou někdy termíny objednání dlouhé. K očnímu lékaři jsem se nyní objednávala po 5 letech a dostala jsem termín za 3 měsíce. Můj alergolog zemřel, 2 měsíce vůbec nebylo jisté, zda jeho místo bude obsazeno novým lékařem. Doporučeno bylo najít si jiného lékaře, tedy dojíždět na jinou městskou část. Přestože bydlím na Praze 11, na polikliniku to mám kousek, docházím sem jen k 1 specialistovi. Praktického lékaře a gynekologa mám na P-12, očního na P-1, stomatologa na P-4. Mimochodem, tam jsem také objednaná, termín je za 2,5 měsíce. Už jsem si zvykla, že za dobrým lékařem musím někam dojet. Nejdůležitější nyní pro mne je, aby mne lékař správně léčil. Nemyslím si, že bych na tom musela být vždy v Praze lépe, někdy je to možná naopak. Ale máte pravdu, že všichni by nejraději byli lékaři v Praze. Nevyřešili to v socialismu a problém je to i dnes. Za vším jsou bohužel peníze, na zdravotnictví by jich bylo potřeba více, přitom potřebných lidí přibývá, populace stárne. Co s tím? Dobré řešení nikdo nezná.
Hana Nováková
I já se připojím. Jsou nebetyčné rozdíly mezi okresní nemocnicí a pražskou klinikou. Vy Pražáci třeba lamentujete, ale kdybyste byli v okresní nemocnici, mnohdy byste raději utekli. Ne na všech odděleních, záleží na primaři a podle toho oddělení funguje. Kde primař nezvládá je na oddělení chaos, sestry nejsou moc příjemné a doktoři, to je kapitola sama pro sebe. Dobří se snaží dostat do Prahy a ti, co moc neumí zůstávají na okrese, ale jejich důležitost je podle jejich chování nebetyčná. Nic moc se ve zdravotnictví nezměnilo. Hlavně doktor doktora přikryje, když jde o průšvih a co mají dělat pacienti? Objednací doby na vyšetření to se kapitola sama o sobě. Nechápu, jak to takto může fungovat a co mají dělat lidi, kteří tu pomoc potřebují ihned a pohotovost na to nestačí....
Anna Potůčková
Tak třeba kamarádka má alergii neznámo na co, a objednali ji až na srpen na alergologii - do té doby neví, čemu se má vyhnout
Jarmila Komberec Jakubcová
I u nás v Plzni je možnost objednání k očnímu lékaři běh na dlouhou trať.
Daniela Řeřichová
Každý máme své individuální prověřené zkušenosti. Zatímco já mohu na vlastní kůži potvrdit, jak výrazně k lepšímu se posunula zdravotní péče v Praze, sousedka z jižních Čech čeká na objednání k očnímu lékaři půl roku. V regionálních nemocnicích je opravdu žalostný nedostatek kvalifikovaných lékařů, většina usiluje o místo v metropoli.

Zpět na homepage Zpět na článek

Nejste registrován/a? Zaregistrujte se zde.

Po přihlášení (registraci) uvidíte na tomto místě přehled Vašich aktivit na portále i60.cz, a to:

  • Váš nejnovější článek
  • Nejnovější komentáře k vašim článkům
  • Nové vzkazy od přátel
  • Nové žádosti o přátelství
Přihlásit se

JSTE TU POPRVÉ?
Přečtěte si, co všechno
portál i60 nabízí
.