Je - a netuším, proč - všeobecně známo, že ženy, ač touží po dobrotě, laskavosti a něze, všeobecně jsou přitahovány spíše muži typu drsňáka až neurvalce (dámy prominou).
Jak jsem se zmínil, jezdím do i z práce "sockou" a sem tam vyslechnu i nějaký ten rozhovor. Včera jsem nasedl do autobusu a bezmyšlenkovitě čučel na ubíhající hřbitovní zeď, když se za mnou ozvalo "...víš, on mi Olda pořád říká, že jsem jeho a že si mě vezme za manželku, ale já ho nechci..." Hlas zněl mladě, velmi mladě.
"A proč si nechceš vzít Oldu za muže?", zazněla vzápětí otázka hlasu ženského, podstatně staršího. Nedalo mi to a "nenápadně" jsem se zavrtěl, abych si obě účastnice mohl prohlédnout. Na sedačkách za mnou seděla dívčina, tak 9-10 let, evidentně s babičkou. Což se záhy potvrdilo. "No, víš, on je Olda zlej, dělá ošklivé věci, krade dětem jídlo, a vůbec se nechová hezky, tak, jak bych chtěla, ani ke mně ani k ostatním. A ani k paní učitelce, dneska na ni dokonce plivnul."
Babička vstřebávala informace. "To je opravdu špatné, takové chování, to se opravdu nedělá, vůbec se Ti nedivím, že toho Oldu nechceš za muže." Nastalo ticho..........celou jednu zastávku. A najednou..."Já si asi vezmu Pavlíka, víš, babi? Pavlík je strašně hodnej a na mne asi nejvíc ze všech, dobře se učí, krásně se směje a má krásně modré oči.!" V ten moment mi spadla brada. Čekal jsem, že bude mít lepší mobil, značkové oblečení, boty či co já vím,( jak je dnes obyklé) ale tohle? "To je hezké", odvětila babička, "a asi Tě má i rád, holčičko, ale to víš, všechno má svůj čas....."
To bylo to poslední, co jsem zaslechl, neboť jsme dojeli na další zastávku, kde obě vystoupily. Díval jsem se za nimi. Byl jsem překvapen a nutno dodat, že mile a příjemně. A také mne to zahřálo u srdce. Není ještě všechno ztraceno...
